Vedení města Brna podle části opozice nedělá dost, aby zabránilo bezdomovectví v jihomoravské metropoli. Opoziční politici to ve čtvrtek uváděli na sociálních sítích v reakci na noční požár opuštěných unimobuněk, při kterém zahynulo osm lidí, zřejmě bezdomovců. Náměstek primátorky Robert Kerndl (ODS), který má sociální péči na starost, s tím nesouhlasí. Problém podle něj je, že o některých bezdomovcích nemá město informace. Primátorka Markéta Vaňková (ODS) je přesvědčená, že město dělá maximum.
Programy jako rapid rehousing a housing first, které cílí na zabydlování lidí žijících v nevyhovujících podmínkách nebo na ulici, podle opozičních politiků současná koalice vedená ODS utlumila. Piráti vytýkají koalici, že se bezdomovectví dostatečně nevěnuje. „Současné vedení utlumilo projekty na to, aby se lidé bez domova začlenili do společnosti. Housing first sice pokračuje, ale není tam tolik bytů, kolik je potřeba,“ řekl Marek Lahoda (Piráti).
ČTĚTE TAKÉ: Nejtragičtější požár v historii Brna. Hořely stavební buňky, zemřelo osm lidí
Opoziční Žít Brno na svém Facebooku napsalo, že město pod vedením ODS rezignovalo na ukončování bezdomovectví a od roku 2019 nedělá nic pro to, aby podobným situacím předcházelo. „Dokud město nezařídí pro tyto lidi normální bydlení, či aspoň přespávání v místech splňujících základní protipožární bezpečnost, bude se toto dít pravidelně. Nemůže to být jinak,“ uvedlo hnutí.
Podobně to na sociální sítí komentovala ředitelka brněnského ženského spolku Vesna Barbora Antonová, která se pomoci potřebným dlouhodobě věnuje. „V Brně se před lety spustily programy rapid rehousing (zabydlování rodin žijících v nevyhovujících podmínkách) a housing first (bydlení pro lidi dlouhodobě žijící na ulici, většinou s nějakým dalším problémem jako alkohol, drogy, psychické nemoci). Lidi, kteří tohle bydlení získali a udrželi si je, teprve se střechou nad hlavou mohli řešit svoje další problémy. Tyhle úspěšné programy Brno utlumilo, místo plánovaných desítek až stovek bytů se přidělují jednotky,“ uvedla s tím, že navíc skokově narůstají počty rodin, které jsou bezdomovectvím bezprostředně ohroženy.
Podle Kerndla sociální kurátoři města pravidelně mezi bezdomovce chodí s nabídkou hygienické pomoci nebo informacemi o potravinových bankách. „Jsme s nimi v kontaktu, pokud víme, kde se nachází. To nebyl případ Plotní. V Brně jsou nyní asi 2 000 bezdomovců, přičemž s 500 až 600 z nich se velmi špatně pracuje a z jejich strany není snaha,“ řekl Kerndl.
Snaha musí být na obou stranách
Město podle něj zintenzivní činnost prostřednictvím sociálních kurátorů. „Už nyní ale ve dne i v noci navštěvují místa, kde se bezdomovci shromažďují, jako je lokalita okolo dolního nádraží, ulice Opuštěné nebo Křenové. Máme kontaktní centrum ve Vlhké, kde lidé bez domova mohou být přes den a pracujeme tam s nimi. Chceme bezdomovectví řešit a žádné projekty jsme neutlumili, snaha ale musí být na obou stranách,“ uzavřel Kerndl.
Požár nepoužívaných stavebních buněk vypukl poblíž brněnského autobusového nádraží Zvonařka. Terénní zástupci charitativních organizací řekli, že se snaží lidi bez domova od využívání takových přístřeší odrazovat a snaží se jim nabízet služby svých organizací.
Cílem práce s lidmi bez domova je pomoci jim s návratem do společnosti. Ti, kdo mají zájem svou situaci zlepšit, mohou bydlet v azylovém domě, kde jim sociální pracovníci pomohou vyřídit například příspěvky od státu. Armáda spásy má také od města pronajaté byty, kam se mohou lidé z azylového domu posunout v případě, že se jim podaří získat práci.
Část lidí pomoc odmítá
Podobně s lidmi bez domova pracuje i Diecézní charita Brno. „Jsme jim nápomocní ve všech fázích začleňování do společnosti, pomáháme jim i se vzděláváním a hledáním práce,“ konstatoval Jaromír Němeček, který vede azylový dům charity.
Zástupci charitativních služeb se shodují, že část lidí bez domova jejich služby opakovaně odmítá. „Nemůžeme je nutit, aby s námi spolupracovali. Pro naše zařízení ale platí určitá pravidla, která pro ně nejsou akceptovatelná, týkají se třeba konzumace alkoholu,“ dodal Borek. Největší zájem o možnost přespání je v zimě, kdy se otvírají i noční krizová centra. Nabízejí přenocování v teple na židli od prosince do února. Od jara do podzimu ale zůstávají kapacity nocleháren nenaplněné.
