Společný postup Evropské unie vůči Bělorusku
Bělorusko po prezidentských volbách zachvátily protesty. Prezident Alexandr Lukašenko připustil, že by se hlasování mohlo opakovat, nejprve by se ale musela změnit ústava. O situaci na severovýchodě Evropy bude ve středu na videokonferenci jednat Evropská rada. Uvalí na Bělorusko sankce? I na to odpovídal v pořadu 360° televize CNN Prima NEWS bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.
Evropská unie musí podle Prouzy reagovat na situaci v Bělorusku rychle a jednotně. „Otestuje to, zda se dokáže 27 zemí shodnout, nebo zda se některé z nich budou snažit zalíbit ruskému prezidentovi Putinovi a budou dohodu blokovat. Jestli má mít Evropa vliv na situaci v Bělorusku, musí se rozhodnout pohotově,“ sdělil Prouza v pořadu 360°.
Bývalý státní tajemník pro evropské záležitosti se obává zejména toho, jak se k běloruské krizi postaví státy jižní Evropy. Také postoj Česka podle něj není úplně jasný. „Těmi obvyklými podezřelými, kteří podobné dohody blokují, jsou Maďarsko a Řecko, někdy i Kypr. Otázkou také je, jak se zachová Česká republika. První dny byla velmi proběloruská, teď ale vnímám couvání ohledně případných sankcí. Pokud nebude Evropa jednotná, bude jednat jen Francie a Německo a bude to bezzubý boj,“ míní Prouza.
Případná apatie ze strany Česka může podle něj poškodit věrohodnost státu coby nositele demokratických hodnot. „Česko dlouho pomáhalo například disidentům na Kubě, umíme v takových situacích pomoci. Český premiér bude muset ale dělat trochu více, než jen psát na Twitter,“ rýpnul si Prouza.
Sankce namířené jen na vrcholné běloruské politiky
V pořadu 360° Prouza pronesl, že Evropská rada by měla schválit sankce namířené proti vysoko postaveným zastáncům Lukašenkova režimu. „Měli by představitelům běloruské vlády zmrazit majetek, znemožnit cestovat a také zakázat jejich rodinám pobývat v západní Evropě, kde řada dětí těchto politiků studuje,“ řekl Prouza pro CNN Prima NEWS. „Myslím, že nejsou namístě plošné ekonomické sankce, které by dopadly hlavně na běžné občany. Naopak sankce musí být zacílené na konkrétní postavy běloruského režimu a mělo by být garantováno, že pokud dojde k opakovaným férovým volbám, tak Bělorusko získá volnější přístup na evropský trh,“ dodal.
Jestliže se běloruský lid postaví na stranu Evropy, přijde podle Prouzy země o ruské dotace. V takovém případě musí být Evropská unie připravena Bělorusko finančně podpořit.
Vývoj v Bělorusku
Běloruský prezident Lukašenko v úterý vyslal k západní hranici země vojenské jednotky, které jsou podle jeho slov připraveny splnit jeho rozkazy. Armáda má údajně zabránit vojenskému vměšování západní Evropy do běloruských záležitostí. Lukašenko si pravidelně volá s ruským prezident Vladimirem Putinem, který má odrazovat evropské lídry od nátlaku na Bělorusko.
Mezitím při protestech proti běloruskému režimu zemřel další demonstrant, třetí od doby, kdy se běloruský lid vzepřel proti výsledkům prezidentských voleb z 9. srpna. Ty byly podle části veřejnosti zfalšované. Bělorusko následně zachvátily největší protesty v dějinách země, protivládní demonstrace doprovázené stávkami pokračují už druhý týden.
