Prezident Miloš Zeman a premiér Petr Fiala při jednání v Lánech Zdroj: Se svolením Jiřího Ovčáčka
Důvěra občanů k prezidentu Miloši Zemanovi k červenci klesla na historické minimum. Zhoršilo se i hodnocení vlády premiéra Petra Fialy (ODS). Vyplývá to z aktuálního šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Jak si vedou další politické instituce?
Na otázku, zda lidé důvěřují prezidentovi, odpovědělo v květnu až červenci kladně 28 procent dotázaných, to je o deset procentních bodů méně oproti březnu a vůbec nejméně za celou dobu, kdy stojí Miloš Zeman v čele Pražského hradu. Tedy od roku 2013, kdy byl poprvé zvolen.
Stejný podíl dotázaných – 28 procent – důvěřují vládě. Také v tomto případě jde o poměrně výrazný pokles (o 7 procentních bodů) a nejhorší hodnocení za dobu fungování Fialova kabinetu. Nicméně ve srovnání se Zemanem za podstatně kratší dobu – od loňského podzimu.
„Z podrobnější analýzy dále vyplývá, že častěji prezidentovi důvěřují či méně nedůvěřují lidé ve věku od 65 let výše, dotázaní z obcí a malých měst s populací do 2 tisíc obyvatel, obyvatelé Čech a zvláště Středočeského kraje, důchodci a voliči ANO,“ uvedli autoři průzkumu. Nižší důvěru má hlava státu mj. u absolventů vysokých škol, u dotázaných z měst s populací od 5 do 20 tisíc obyvatel, Moravanů či voličů Pirátů a STAN.
Vývoj důvěry ústavním institucím k červenci 2022 Zdroj: CNN Prima NEWS
Vládě častěji důvěřují například obyvatelé Prahy a Středočeského kraje, studenti, podnikatelé a voliči Spolu nebo PirSTAN. „Naopak relativně nižší důvěru nebo vyšší podíl nedůvěřujících vládě šetření ukázalo mezi respondenty od 55 let výše, dotázanými se středním vzděláním nebo vyučenými bez maturity,“ uvádí CVVM.
Nejlépe jsou na tom starostové a obecní zastupitelé
Průzkum zjišťoval i důvěru v další instituce. Jen menšina dotázaných věří Poslanecké sněmovně (26 %), o něco lépe jsou na tom Senát (32 %), krajská zastupitelstva (41 %) a hejtmani (43 %). Většina respondentů věří pouze obecním zastupitelstvům (61 %) a starostům (62 %).
Postoje dotázaných pravděpodobně ovlivnila ekonomická krize, vysoká inflace a strach z dalšího zdražování. Autoři průzkumu poukazují mj. na souvislost s poklesem spokojenosti s celkovou politickou situací.
Šetření probíhalo od 14. května do 11. července mezi 994 respondenty.
