Průmysl 4.0 - lepší budoucnost i nové výzvy

Podle odborníků bude vliv 4. průmyslové revoluce tak výrazný, že povede k úplné změně dosavadního fungování ekonomiky, administrativy, akademické sféry i občanské společnosti. Rychlost, jakou budou tyto změny probíhat, bývá připodobňována k tzv. Moorovu zákonu. Ten předpokládá, že zhruba každé dva roky se zdvojnásobí kapacita mikročipů v počítačích, zatímco se jejich cena sníží o polovinu. Tuto předpověď pronesl před více než padesáti lety spoluzakladatel firmy Intel Gordon E. Moore. Všiml si, že od roku 1958 roste počet tranzistorů v počítačových čipech a zároveň i jejich výkon na dvojnásobek a předpověděl, že tento trend zůstane zachovaný dalších 10 let. Ovšem v této době mnohem více než kdy dříve platí i to, že pokud se podniky nepřizpůsobí přirozeným změnám na trhu, mohou v krátkém čase nenávratně zaostat za konkurencí.

Výzvy a změny

Průmysl 4.0 je úzce spjat s pojmem digitální revoluce. Za úplný počátek tohoto procesu lze považovat již příchod prvních počítačů, ty největší změny nás však teprve čekají. Jde o nástup plně automatizované výroby, vzájemné propojenosti systémů, smart technologií, internetu věcí (IoT) nebo sítí páté generace (5G). Rozhodujícím faktorem úspěchu je pak právě rychlost a flexibilita zavádění nových technologií do praxe.

„Průmysl 4.0 přinese změny, které zatím v moderní lidské historii nemají obdoby. Potřeba zavádět do praxe nejnovější technologie, jako jsou AI, blockchain nebo 5G, je obrovská. Jak jsme mohli vidět během krize spojené s pandemií koronaviru Covid-19, nejvíce se dařilo právě těm, kteří díky novým technologiím dokázali fungovat bez omezení,“ říká Tomáš Kolder, tiskový mluvčí korporátní divize Huawei.

Právě Huawei je v současnosti jedním z největších průkopníků moderních technologií jako jsou 5G a umělá inteligence. Tyto technologie budou základním kamenem plně automatizované výroby již za pár let.

Čtyři pilíře Průmyslu 4.0

Podle studie poradenské společnosti Deloitte existují čtyři základní charakteristiky definující Průmysl 4.0. Prvním z nich je vertikální propojení počítačových systémů ve výrobních továrnách. Funkčnost takového řetězce umožní továrnám automaticky se přizpůsobit náhlým změnám – například růst poptávky po určitém výrobku či jeho nedostatek na skladě automaticky zvýší jeho produkci, totéž platí i naopak. Takový systém též usnadní údržbu i případné opravy, protože jakákoliv porucha bude okamžitě objevena a nahlášena samotným systémem.

Druhou charakteristikou je horizontální propojení všech částí produktového cyklu. Od objednávky, přes výrobu, až po dodání zákazníkovi – to vše, podobně jako princip automatizované produkce, v rámci jednoho systému. Cyklus každého produktu se tak stane transparentní a bude možné flexibilněji reagovat na nenadálé změny. Takové nastavení však vyžaduje úzkou spolupráci mezi dodavateli, výrobci, distributory – zkrátka všemi stranami, které se do procesu zapojí.

Třetí charakteristikou je průchodnost napříč celým hodnotovým řetězcem i životním cyklem produktu i zákazníka. Toto umožní implementaci úprav v rámci výrobního systému hladce a bez přerušení produkce. Výrobní továrny budou moci inovovat vznikající produkty v souladu s jejich životním cyklem a vylepšit výrobní proces skrze data dostupná v každé fázi produktu.

Čtvrtou charakteristikou Průmyslu 4.0 je pak akcelerace skrze exponenciální technologie, tedy technologie jako jsou kvantové počítače, pokročilá robotika, autonomní výrobní linky či umělá inteligence. Tyto technologie umožní řešení šitá na míru i větší pružnost a snížení nákladů v rámci výrobních procesů.

Důsledky pro Česko

S Průmyslem 4.0 ovšem přichází i nezvratné změny na pracovním trhu. Některá povolání automatizací zaniknou a ta stávající v mnohých případech projdou velkou změnou. Podle studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) bude tento proces výrazný zejména v zemích, jejichž ekonomiky jsou z velké míry závislé na výrobě. Mezi ně patří i Česká republika.

„S nástupem nových technologií začnou nabývat na důležitosti vědomosti z oblasti IT. Nevyhnutelná je proto reforma v oblasti školství a vzdělávání, i v rámci rekvalifikačních programů. Dobrou zprávou ovšem je, že mizející povolání budou postupně nahrazena zcela novými,“ dodává Tomáš Kolder.