Průmyslová produkce evropské sedmadvacítky se v květnu oproti dubnu zvýšila o 11,4 procenta. V rámci zemí platících eurem byl růst ještě o procentní bod vyšší. Meziročně však evropský průmysl stále ztrácí přes dvacet procent. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil statistický úřad Evropské unie Eurostat.
Největší meziměsíční nárůst objemu průmyslové výroby v rámci Evropské unie zaznamenala Itálie, a to 42,1 procenta. Je to dáno zhruba stejně hlubokým dubnovým meziměsíčním propadem, a tak země Apeninského poloostrova v květnu jen vyrovnala dubnovou ztrátu. Přesto je italský průmysl asi pětinu pod svým výkonem z loňského května.
Významné meziměsíční nárůsty průmyslové produkce evidovaly také Francie (20 procent), Slovensko (19,6), Rumunsko, Španělsko nebo Maďarsko (všechny přes 15 procent). Našly se však státy, jejichž průmyslová produkce i v květnu meziměsíčně klesala. Šlo o Irsko (-9,8 procenta), Chorvatsko (-3,5), Finsko (-1,3), Dánsko (-1,0), Nizozemsko (-0,7), Švédsko (-0,5), Estonsko (-0,2) a Bulharsko (-0,1).
Z hlediska jednotlivých druhů výrobků se v Evropské unii nejvíce zvýšila produkce zboží dlouhodobé spotřeby, a to o bezmála 48 procent. V eurozóně byl meziměsíční přírůstek dokonce více než 54procentní. Výrazně vzrostla produkce kapitálových statků (budovy, stroje apod.), a to asi o čtvrtinu. Jen k mírnému nárůstu došlo u výroby elektřiny a zboží okamžité spotřeby. V obou případech se zvýšení pohybovalo kolem dvou procent oproti dubnu. V meziročním srovnání se však produkce zboží dlouhodobé spotřeby a kapitálových statků stále pohybuje o zhruba čtvrtinu níže.
Nadprůměrné Česko
Český průmysl si ve srovnání s Evropskou unií, ba dokonce eurozónou, vedl v květnu nadprůměrně dobře. Český statistický úřad již dříve zveřejnil data, podle kterých se tuzemská průmyslová výroba meziměsíčně zvýšila o bezmála čtrnáct procent, což značí poměrně masivní odraz ode dna. V dubnu totiž české firmy vyprodukovaly meziměsíčně o 23 procent méně zboží. Meziročně ale tuzemská průmyslová produkce v květnu stále ještě asi čtvrtinu ztrácela.
Podle analytiků to lze do jisté míry přičíst rozvolňování protiepidemických opatření, ovšem to samo o sobě k plnému zotavení nestačí. „Fyzické překážky podnikání sice padly, průmyslové podniky však stále postrádají poptávku, což souvisí především s nejistým vývojem ekonomiky ve druhé polovině roku. K oživení ekonomického růstu nejspíše dojde, zásadní otázkou však je, v jakém rozsahu,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Martin Gürtler, analytik Komerční banky.