Demonstrace spolku Milion chvilek na Václavském náměstí, 30. října 2022 Zdroj: Viet Tran
Přístup českých občanů k jiným zemí se v poslední době zásadně proměnil, zjistil výzkum neziskového ústavu STEM. Podle něj se například významně propadlo hodnocení Ruské federace, a to kvůli válce. Klesla i náklonnost k Německu. A jak se proměnil postoj Čechů k Ukrajině?
Češi mají velmi pozitivní postoj ke Slovensku, Švýcarsku a Rakousku. Nadpoloviční většina má stejný vztah i k dalším zemím střední, jižní a severní Evropy, zjistil průzkum agentury STEM. V časovém srovnání ale v poslední době klesla náklonnost k západním velmocím, jakými jsou Spojené státy a Německo. Tyto země jsou však stále mezi Čechy vnímané pozitivněji než Rusko, Čína nebo Turecko.
Na postoji k Rusku se projevila i válka na Ukrajině. Průměrná známka mu klesla ze 3,4 na 4, což je výrazně nejhorší hodnocení. Za pozitivní by svůj vztah k Rusku nyní označilo 12 procent populace, tento stav trvá od počátku jeho války proti Ukrajině.
Výzkum neziskového ústavu STEM
- byl proveden na reprezentativním souboru obyvatel České republiky starších 18 let,
- ve dnech 29. září až 9. října 2022,
- na otázky odpověděl soubor 1 052 respondentů v kombinaci online a osobního dotazování.
- Průzkum realizovaný v říjnu 2022 přináší aktuální pohled veřejnosti na různé země a možnost srovnání s předchozími šetřeními.
Jde o výrazný propad oproti roku 2019, kdy poměr příznivců Ruska v populaci činil 34 procent, takto nízká podpora Ruska byla naposledy změřena v roce 2000. Čína, dříve nejhůře hodnocená země, je tak na tom nyní v rámci srovnání lépe, téměř beze změny činí průměr její známky 3,5.
Ukrajina si v hodnocení oproti roku 2021 nepolepšila a občané ČR jí vystavili známku 3,2. To ji staví spíše na dolní část žebříčku Čechy oblíbených zemí.
V očích veřejnosti kleslo i Německo, a to zpět na úroveň z dob migrační krize – pozitivně jej vnímá necelá polovina lidí. Spojené státy hodnotí pozitivně 37 procent obyvatel, nadále tak země zůstává pod 50procentní hranicí podpory, která postupně klesá.
Méně než 40 procent dotázaných cítí pozitivní vztah také k Maďarsku, Litvě a Tchaj-wanu; méně než 30 procent k Srbsku a Ukrajině. Na úplně spodní straně žebříčku pozitivního hodnocení stojí s méně než 20 procenty Turecko, Čína a Rusko.
Podpora Maďarska klesá
Mezi dlouhodobě nejlépe hodnocené země patří Rakousko, třebaže jeho celková podpora podobně jako u ostatních států klesá. Polsko mírně oslabilo, ale má, stejně jako minulý rok, přízeň poloviny společnosti.
Maďarsko naopak v posledních letech zažívá významný pokles podpory, z téměř 65 procent pozitivních hodnocení v roce 2019 na méně než 40 procent nyní. Je pravděpodobné, že to souvisí s politikou maďarského premiéra Viktora Orbána.
Slovensko si přes meziroční propad hodnocení uchovává pozici nejlépe hodnoceného státu, když mu tři čtvrtiny lidí udělily známku 1 nebo 2.
