Dalším zvířecím hrdinou, kterého byste rozhodně měli znát, je holubice Cher Ami. Malá opeřená hrdinka, která zachránila skoro dvě stě amerických vojáků, kteří se ocitli pod palbou vlastních spojenců. Byla několikrát zasažena německou střelbou, i přes svá zranění ale uletěla za 25 minut přes 40 kilometrů a zprávu, která zachránila 194 vojáků, doručila.
Holub lepší než vysílačka
Holubice Cher Ami byla jedním z 600 poštovních holubů zaměstnaných Signálním sborem americké armády během první světové války. Posílání zpráv přes okřídlené hrdiny se velmi osvědčilo, často se ale tak stávali terčem útoků nepřátel. Ať už proto, aby se zpráva nedostala tam, kam měla, nebo aby vojáci získali strategické informace. Holubí stopa ve vítězství bitev i záchraně lidských životů je nesmazatelná a i proto je velmi smutný jejich dnešní osud a opovržení lidmi.
Ztracený prapor pod palbou přátel
Právě holubice Cher Ami je asi nejhrdinštějším zvířetem válečných konfliktů. Byla darem britského chovatele holubů pro využití ve Francii za první světové války. Píše se říjen 1918, blíží se konec války, ale Němci ještě nejsou na kolenou, a tak Dohoda spustila velkou operaci v oblasti Argonnského lesa. Major Charles White Whittlesey, který vedl takzvaný „ztracený prapor“ (část 77. pěší divize) s 550 muži, se ocitl hluboko v nepřátelském území. Po jejich boku postupovali Francouzi, které však Němci zastavili. Whittlesey se svými muži dostal úkol obsadit silnici mezi vesnicemi Binarville a La Viergette a zejména kótu 198, z níž se dala ovládat celá oblast. To se povedlo, ale nedostala se k nim informace, že se zbytek divize stáhl.
„Ztracený prapor“ tak byl obklíčen, docházely mu zásoby a čelil útokům nejen od Němců, ale i ze svého spojeneckého dělostřelectva, které mělo jeho špatné souřadnice. A zde přichází na scénu poštovní holubi. Ke svým spojencům vyslala jednotka celkem tři holuby s depeší. Dva ale Němci bohužel úspěšně sestřelili.
Bez oka i nohy, ale stejně doletěla
I Cher Ami zasáhly kulky, dokázala se však zvednout a zraněná za 25 minut uletěla asi 40 kilometrů. Doručila tak zprávu, která zachránila mnoho lidských životů. Byla napsána na cibulovém papíru, umístěna v kanystru na její pravé noze: „Nacházíme se podél silnice paralelně k 276.4. Naše dělostřelectvo nás neustále odstřeluje. Proboha, zastavte to!“ Když palba ustala, museli ještě několik hodin Američané čelit útokům Němců, než se je podařilo zachránit. Z 550 vojáků jich přežilo 194. Všichni se ale shodovali, že za své životy vděčí právě statečné holubici.
Cher Ami přišla o oko, dostala kulku do prsou a pravá noha jí visela jen za šlachu, takže ji veterinář musel amputovat a dostala dřevěnou protézu. Ani ne rok poté však zemřela a je jisté, že právě zranění z války na tom měla velký podíl. Stala se hrdinkou Ameriky a děti se o ní učily ve škole, její tělo bylo mumifikované a uložené ve washingtonském vojenském muzeu. Podobnými hrdiny z řad holubů byli John Silver nebo Gustav a mnoho dalších. Dvaatřicet holubů obdrželo stejně jako Cher Ami tzv. Dickin Medal – medaili za zásluhy, která byla udělována mimolidským zvířatům, která se v boji zvláště vyznamenala. Myslete na jejich hrdinství, když narazíte na holuba, který potřebuje vaši pomoc.