Ostatní: 07_ENYAQ_iV_Arctic_Silver
Dlouho očekávaná novinka z Mladé Boleslavi chce Čechy naučit jezdit ekologicky a podle předpisů. Podle toho také jízda s ní vypadá: Nemá ráda velké kvaltování, posádku však konejší kultivovaným projevem a velmi pohodlným odpružením. Nic ale není černobílé.
Pravda o tom, že se svět automobilů revolučně mění, se už i u nás začíná vyjevovat ve velmi hmatatelné podobě. Registrací elektromobilů zvolna přibývá a mezi kupujícími už nejsou jen „električtí pionýři“, ale také první „obyčejní“ zákazníci, kteří si elektroauto koupí prostě proto, že jim z nějakého důvodu dává smysl.
Ceny těchto aut jsou u nás dosud vysoké (protože státem nedotované), tak to ale bylo vždycky se všemi novinkami – vzpomeňte si na začátky osobních počítačů, mobilních telefonů nebo digitálních foťáků. Jaké jsou tedy první jízdní dojmy ze Škody Enyaq iV?
V kůži žehličky
Smyslem tohoto materiálu není omílat známá fakta ohledně fine designu, ekologických materiálů v interiéru nebo přihrádek v kufru. Škoda se podle všech indicií pokusila postavit elektromobil pro opravdový život v duchu ostatních modelů svého výrobního programu – nekonfliktní, praktický a solidně jezdící.
Vzhledem k tomu, že v nabídce jsou dosud pouze verze se zadním pohonem o výkonu 134 nebo 150 kW, kvitovali jsme, že můžeme ozkoušet tu silnější. Enyaqy s pohonem všech kol včetně RS, a tedy ještě jedním elektromotorem vpředu, přijdou na řadu zhruba v polovině roku a nabídnou 195, respektive 220 kW.
První zajímavost: Enyaq není nutné zvlášť startovat. Stačí otevřít dveře, usadit se, joystickem zvolit „D“ a můžete vyrazit. První vjem z jízdy je takový, že někdo vzal klasický interiér známý třeba z octavie a s některými dílčími změnami jej vsadil do něčeho těžkého formátu trolejbusu nebo aspoň elektrického Range Roveru. Těch přinejmenším 2,1 tuny pohotovostní hmotnosti je zkrátka znát na každém metru. První metry jízdy jsou díky dostupnosti točivého momentu 360 Nm od nulové rychlosti nicméně opojné jako v každém elektromobilu, stejně jako okamžité hbité reakce na sešlápnutí plynu.
Běda ale, když se vám do cesty připlete nějaká utaženější zatáčka. Pak teprve doopravdy poznáte, zač je té tonáže loket. Enyaq se v extrému chová velice neutrálně, a to podobným způsobem jako čtyřkolka, takže přední i zadní kola ztrácejí adhezi prakticky naráz a vůz se mocně sune ven ze zatáčky celým bokem, tu s lehkým extraktem nedotáčivosti, ale častěji s náznakem přetáčení podle toho, jak si zrovna nevypínatelná stabilizace usmyslí.
Enyaq se totiž v zatáčkách rozhodně nepouští na tenký led a i ve sportovním režimu zasahuje často dřív, než by bylo nutné. O nějaké kontrole tedy nemůže být řeč, nehledě na absolutně nečitelné řízení. Svižnější poježdění se také okamžitě podepisuje na speciálních eko pneumatikách, jejichž hrnutí se a žvýkání pod hmotou auta je v rychleji projížděných zatáčkách takřka fyzicky hmatatelné. Ne že by po dojezdu z třísetkilometrového okruhu byly na odpis, stopy opotřebení byly ale velmi zřetelně patrné.
Klid a mír
Takže sporťákem enyaq rozhodně není, a to ani v rámci pověstného škodováckého minima. Perfektní je vzdor nemalým rozměrům naopak poježdění po městě, kde se naplno projeví výhody elektromotoru. Pro hustý provoz je vyloženě stvořen a právě zde dokáže nejlépe prodat svoje přednosti a vychytávky v čele s dávkovatelnou rekuperací, plachtěním a inteligentním rekuperačním brzděním v souhře s navigací a překážkami v provozu. Je to pozoruhodný koncert, který umocňuje vynikající rejd – odvěká výhoda zadokolky.
Velmi záležet si konstruktéři dali také na podvozku, který je jako stvořený na české rozbité okresky. Klobouk dolů před tím, s jakou grácií žehlí i s 21" koly plnotučné výmoly. Rád nemá klasicky jenom rychlou „roletu“ a tu a tam si záď na nerovnostech nepěkně poskočí v zatáčkách. Zajímavostí je také rozdílná šířka pneumatik vpředu a vzadu.
V interiéru je za jízdy každopádně konejšivé ticho jen v rychlostech nad 120 km/h trochu rušené svistem obtékajícího vzduchu. Na dálniční rychlost dokáže Enyaq zrychlit velice hbitě a plynule (jmenovitě na stovku za 8,6 s), že by to ale byl nějaký akcelerační uragán, to zase ne. Sil na rozdávání nemá elektrická škodovka ani při předjíždění – nalijme si čistého vína, 204 koní nelze při uvedené pohotovostní hmotnosti (s výbavou a člověkem skoro 2,3 t) brát jinak než jako o něco lepší základní motorizaci.
Strohý, ale domyšlený obývák
Enyaq uvnitř na první pohled vypadá jako každá jiná škodovka, tedy nijak extravagantně a nápaditě, zato člověk hned ví, kam sáhnout. Přesto jsou zde některá specifika, která rozhodně stojí za pozornost.
Zajímavým zážitkem je příplatkový head-up displej s rozšířenou realitou, za který je potřeba připlatit 44 000 Kč. Ten je obrovský a roztahuje se přes velkou část zorného pole řidiče. Dubluje všechny údaje z malé obrazovky, zároveň ale při spuštěné navigaci přidává prvky z rozšířené reality. Jde o šipky, které se mají před vámi jakoby vznášet nad místem, kde byste měli odbočit. Pomáhá tak méně pozorným řidičům, aby správně projeli křižovatkou. Při vyjíždění z pruhu zase head-up displej „kreslí“ do prostoru středové čáry virtuální pruh, aby bylo jasné, že si na svou jízdu máte dát pozor. Hezké a opravdu funkční, tleskáme!
Řada funkcí vozu, včetně klimatizace, jízdních režimů a samozřejmě navigace, se ovládá přes velký 13" tablet multimediálního systému. Ten dostanete už v základu ve výbavě Loft. Za navigaci se ale platí navíc 20 500 korun. Systém je díky obrovské ploše přehledný a díky jeho reaktivnosti nám nakonec ani tolik nechyběla fyzická tlačítka klimatizace. Ta má v Enyaqu chytré funkce, podobně jako u Škody Octavia. Obrovský displej má ale i své negativum v tom, že při absenci sebemenšího příklonu k řidiči je pro něj pravá část obrazovky o poznání hůř čitelná i dosažitelná. Nelíbilo se nám ani silné odrážení odlesků palubní desky do čelního skla.
Enyaq je středně velké auto, středně velké SUV. Vše je zaměřeno na komfort, prostornost a pohodlí posádky. Škoda promyslela kufr do posledního detailu, nechybí praktické páčky na sklopení zadních sedadel ani dvojitá podlaha, která kopíruje úhel sklonu opěrek, pokud je položíte. Nevzniká tak velký schod a je možné pohodlně transportovat i větší předměty. Chalupáře jistě potěší tažné zařízení, za které dáte 23 500 korun – Enyaq utáhne brzděný přívěs až do hmotnosti 1,2 tuny, což ovšem na větší karavany není.
Takové to domácí dobíjeníčko
Většina naší cesty vedla po okreskách, zhruba 25 kilometrů jsme strávili také na dálnici. Je pravda, že jsme neodolali vyzkoušet, co Enyaq dokáže a snese, takže lze naši zkušební jízdu zhruba ze 70 % označit jako dynamickou až vyloženě sportovní. Ne ale jinou, než bychom testovali s jiným konvenčně poháněným vozem. Výsledkem byla spotřeba 24,6 kWh na 100 km, což je výrazně víc než udávaných 16 kWh. Z toho vychází, že by Enyaq iV s pohonem 150 kW měl dojet na jedno nabití maximálně přibližně 300 km.
Podobně jako jiné automobilky Škoda předpokládá, že hlavním místem dobíjení elektromobilu bude domácí přípojka, pročež zákazníkům nabízí tři stupně balíčku pro domácí dobíjení. Nabíjet svůj Enyaq můžete mnoha různými způsoby. Škoda například připravila kabel, prostřednictvím kterého lze vůz připojit k běžné zásuvce, tzv. modré kempingové zásuvce, ale také k červené třífázové zásuvce využívané třeba pro cirkulárky nebo míchačky. Samozřejmostí jsou různé wallboxy. Maximální výkon dobíjení je pro tuto chvíli 125 kW. Víc si enyaq nevezme ani ze stanic Ionity. Maximální nabíjecí výkon umožní u varianty s baterií o kapacitě 82 kWh dobít z 10 na 80 % za čtyřicet minut.
Ideální svět
O Enyaqu tedy platí to samé jako u ostatních elektroaut se sebedelším dojezdem: Elektromobil je fajn, bezproblémová věc, pokud dojíždíte z rodinného domku nedaleko za městem na pracoviště v jeho centru. Veškeré další aplikace už stíhají různé kompromisy s rozdílným stupněm otravnosti. Elektromobil je prostě stále dopravním prostředkem do ideálního světa s množstvím volných nabíječek, hezkým počasím a absencí nečekaných událostí. Improvizace mu zkrátka nevoní.
Škoda Enyaq iV bude ještě zhruba půl roku k dostání pouze ve verzích se zadním pohonem a výkonem 183 nebo 204 koní. Zdroj: Škoda Auto