Pryč se sovětskými vykopávkami. V čem vynikají švédské obrněnce, které chce vláda koupit?
Výběr redakce
Obrovský technologický skok, který posune českou armádu na úroveň západních spojenců. Tak mluví mnozí experti o rozjednaném nákupu moderních švédských obrněnců CV90. Stroje mají nahradit zastaralá bojová vozidla pěchoty z dob Československa, která za svými současnými protějšky výrazně zaostávají prakticky ve všech aspektech. Nejnovější verze švédského bitevního stroje disponují účinným dělem, vysokou pohyblivostí i pokročilými zbraňovými systémy.
CV90 spadá do řady švédských pásových vozidel, které na první pohled připomínají menší tank. Na původních prototypech pracovaly v 80. letech společnosti FMV, Hägglunds a Bofors, než se výroby ujala švédská zbrojařská firma BAE Systems. První verze obrněnců vstoupily do služby v roce 1993, od té doby se v různých variantách používají v sedmi zemích světa. Jejich řady by mohla brzy rozšířit právě Česká republika.
Čtěte také
V základní výbavě se CV90 může pyšnit věží Bofors s kanónem ráže 40 mm. Exportní verze jsou vyzbrojeny kanóny s menšími rážemi od 30 nebo 35 mm. Všechny varianty nicméně doplňuje standardní spřažený 7,62mm kulomet a šestice granátometů, které zvládnou vystřelovat kouřovou i bojovou munici.
Velkou výhodou vozidla je poměrně široká škála možných úprav. Existuje několik modifikací CV90 s tankovým kanónem ráže 120mm, přídavným pancéřováním, bezosádkovou a dálkově ovládanou věží či zabudovaným minometem ráže 81mm.
Nyní je ve výrobě čtvrtá generace obrněnce, která se dočkala několika významných vylepšení. Především se to týká výkonnějšího motoru a modernějších zbraňových systémů, včetně rozšířené reality iFighting, která zvládne zobrazit dodatečné informace o bojišti.
Ačkoliv byly původní verze vyvinuté speciálně pro boj v subarktických klimatech severských zemí, v praxi se stroj osvědčil po celém světě. Nejčastěji se u CV90 vyzdvihuje schopnost rychlého a obratného pohybu ve sněhu, blátě či na podmáčené půdě, což z něj dělá silného adepta pro boj na nezpevněných terénech.
Pozadu nejsou ani obranné prvky vozidla. Pancíř s keramickými deskami dokáže podle výrobce uchránit tříčlennou osádku před klasickými protitankovými střelami, jako jsou hojně používané střely RPG. Stroj mimo jiné disponuje i filtračním systémem proti kouři a chemickým útokům, novější verze CV90 se dočkaly také ochrany před protitankovými minami.
Některé varianty vozidla nabízí švédská zbrojovka s modulem pro noční vidění či s 360stupňovým periskopem pro lepší viditelnost na bojišti. Kromě velitele, řidiče a střelce se do obrněnce vejde i dalších osm plně vyzbrojených vojáků, u novějších verzí CV90 je kapacita o dva lidi menší kvůli různým doplňkům.
Víme, co chceme. Vždycky jsme to věděli.
— Armáda ČR (@ArmadaCR) July 20, 2022
Na základě dnešního rozhodnutí vlády zahajuje Česká republika jednání o pořízení švédských bojových vozidel #CV90 a amerických víceúčelových nadzvukových letadel #F35 Lightning II. pic.twitter.com/37FheSVUA9
Vozidla poprvé použily švédské mírové jednotky v roce 2004 při konfliktu v Libérii. Norské ozbrojené síly je od roku 2007 nasadily v Afghánistánu, do bojových operací v této zemi je později vyslalo také Švédsko a Dánsko. Největším počtem vozidel CV90 v současnosti disponuje Švédsko (549), následují Nizozemsko (193) a Švýcarsko (186).
Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) má česká armáda zájem o 210 kusů tohoto obrněnce. „Udělám všechno pro to, abychom měli co nejvíce BVP do roku 2026,“ sdělila v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. O pořízení švédského vozidla rozhodlo letos koncem června také Slovensko, které koupí 152 těchto strojů v sedmi modifikacích.
Čeští obrněnci? Katastrofa po všech stránkách
Zastaralost českých bojových vozidel pěchoty – jmenovitě BVP-2 z éry Československa – byla jedním z hlavním impulsů, proč už se několik let mluví o modernizaci této armádní kategorie. Základní sovětská konstrukce pochází ještě z 60. let minulého století, přičemž v 80. letech se řada těchto vojenských strojů licenčně vyráběla na území Československa. Dnes mají v porovnání se západní technikou co dohánět. Konflikt na Ukrajině navíc ukázal, nakolik jsou vozidla ze série BVP dávno za zenitem.
„Stávající BVP-2 mají katastrofální konstrukci a už měla dávno opustit naši výzbroj. Jsou dávno za hranicí původní kalkulované životnosti. Z hlediska ergonomie jde o nejhorší dopravní prostředek, jaký kdy kdo vyrobil. Téměř ze všech pohledů, které vás napadnou, je toto vozidlo totální katastrofa. Měli jsme se ho už dávno zbavit,“ nešetřil kritikou vojenský a bezpečnostní analytik Lukáš Visingr.
Kromě nízké odolnosti a nevyhovující výzbroje se v porovnání s novějšími obrněnci vyznačuje i slabším pancířem. Jedinou silnou stránkou vozidla je jeho obojživelnost. Schopnost plout po vodě je ale vykoupena právě nedokonalou ochranou osádky.
„Pokud bych si měl vybrat, jestli být ve 20tunovém vozidle, které plave, nebo ve 30tunovém vozidle, které má o poznání silnější pancíř, nemám pochybnosti o naprosto zdrcujícím výsledku této ankety,“ sdělil odborník redakci CNN Prima NEWS.
Čtěte také
Viet Tran pracoval pět let jako redaktor na webu Echo24.cz. Několik let řídil magazínové sekce herních projektů SkillZone.cz a Battleforce.cz, poté spoluzaložil občasník Cooldown.cz. Média vystudoval na Univerzitě Karlově, diplomovou práci zpracovával v Japonsku, kterému se profesně věnuje do současnosti.
