Ani po očkování není zaručena bezinfekčnost. Absence vyšší hladiny protilátek ale také nutně neznamená, že jsou daní lidé zcela bezbranní, řekl epidemiolog a vakcinolog Roman Prymula v pořadu Nový den. Podle něj se zapomíná na buněčnou imunitu, která je přesnějším ukazatelem toho, jak moc se dokáže organismus bránit. Její testování je ale nákladné, dodal na CNN Prima NEWS.
Výsledky předběžné analýzy Společnosti Podané ruce ukázaly, že až 60 procent seniorů po půl roce od očkování proti nemoci COVID-19 má výrazně nižší nebo žádné protilátky. Proto by bylo žádoucí očkovat třetí dávkou vakcíny, hlavně v případě lidí se sníženou imunitou po transplantacích nebo u osob s chronickým onemocněním.
Hladina protilátek ale podle vakcinologa a epidemiologa Romana Prymuly není jediným parametrem, který určuje ochranu organismu proti koronaviru. „Jsou ukazatelem toho, že byl imunitní systém nějakým způsobem nastartován. Při očkování proti virové hepatitidě B měříme protilátky měsíc po poslední podané dávce, pak už ne. Pak tu je ale ještě buněčná imunita,“ rozvedl v pořadu Nový den.
Ani v současnosti nejsou testy na protilátky standardizované, což je dáno i složitou logistikou. Buněčná imunita se sice testovat dá, ale jde o příliš nákladnou záležitost. „Prostě se to nedělá. Buněčná imunita je nicméně přesnějším ukazatelem toho, jestli jsme schopní se bránit infekci, ale ani ve studiích se netestuje,“ doplnil Prymula.
S výrazem „bezinfekčnost“ by epidemiolog šetřil. Ani dostatečná hladina protilátek neznamená, že člověk nemůže šířit nákazu. „To je zase jeden z problémů tohoto onemocnění, kdy i očkovaní mohou vylučovat virus. Bezinfekčnosti určitě nedosáhneme, ale jsme schopni dosáhnout obranyschopnosti organismu tak, že nedojde ke klinicky závažnému onemocnění a úmrtí,“ pokračoval na CNN Prima NEWS.
Stále se proto přimlouvá za uznávání protilátek, pokud je jejich hladina vysoká. „Tady si myslím, že jsou na rovině s dalšími testy. Pro mě vysoká hladina nemusí znamenat, že jsem chráněný, nicméně už je tu několik publikovaných prací, které ukazují, že existuje velmi úzká korelace mezi virus-neutralizačními protilátkami a stavem imunity,“ ubezpečil epidemiolog.
WHO se chová spíš politicky než reálně
Velkou debatu na téma přeočkování ještě více rozvířil šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Ve středu kritizoval země, které chtějí občanům nabídnout, či už nabízejí, třetí dávku vakcíny kvůli její údajně postupně klesající účinnosti. Přeočkovávání je podle něj potřeba zastavit nejméně do konce letošního září, kdy by mělo být naočkováno alespoň deset procent populace ve všech zemích světa.
Podle Prymuly krok WHO nesouvisí s tím, jestli je, nebo není potřeba třetí dávky. „V řadě věcí se staví více politicky než reálně. Když si vzpomeneme na reakci k rouškám, zpočátku je negovalo z toho důvodu, aby je lidé neubírali zdravotnickému personálu. V tomto případě je to otázka míry proočkovanosti rozvojového světa, kdy si WHO stanovilo pro mě nepochopitelnou hladinu deseti procent. A těch deset procent neznamená nic, to je spíš takový symbol,“ řekl v Novém dni.
![Epidemiolog a vakcinolog Roman Prymula v pořadu Nový den]()
Epidemiolog a vakcinolog Roman Prymula v pořadu Nový den
Zdroj: CNN Prima NEWS
![Epidemiolog a vakcinolog Roman Prymula v pořadu Nový den]()
Epidemiolog a vakcinolog Roman Prymula v pořadu Nový den
Zdroj: CNN Prima NEWS
Na druhou stranu ale chápe záměr světové organizace, který by ocenil větší proočkovanost v zemích třetího světa, když rozvinuté státy nemají nouzi o zásoby vakcín. Může to pomoci i do budoucna, velká míra proočkovanosti sníží šanci na vznik nových variant koronaviru.
U seniorů, kteří mohou trpět různými defekty imunity, by třetí dávka podle Prymuly pravděpodobně pomohla. Rozvolnění po vzoru Velké Británie ale nevidí příliš reálně, protože na rozdíl od Česka má u starších věkových kategorií velice vysokou míru proočkovanosti, v některých skupinách až 99 procent. „To je číslo, o kterém se nám nemůže ani zdát,“ dodal.
