O potřebě podání třetí dávky vakcíny se v posledních dnech hovoří stále častěji. Důvodem jsou především nejrůznější mutace nemoci COVID-19, které v řadě případů dokáží imunitu vytvořenou dvěma vpichy očkovací látky překonat. V Německu již diskuse přetavili v praxi a třetí dávku aplikují. Jakou strategii zvolí Česko? Rozhodnutí by mělo padnout do začátku školního roku. Ovlivnit by ho však mohlo středeční doporučení Světové zdravotnické organizace. Ta žádá, aby třetí dávka byla odložena v prospěch chudších zemí.
„V tuto chvíli nelze s naprostou jistotou říci, jakou strategii ke třetím dávkám zvolíme. A to především proto, že i názory na tento postup se v jednotlivých zemích liší. Rozhodně nelze teď říci, že by v rámci Evropy panovala shoda na tom, zda přistoupit k třetím dávkám vakcíny a případně jak,“ sdělil CNN Prima NEWS mluvčí ministerstva zdravotnictví Kryštof Berka.
„Ministerstvo zdravotnictví pečlivě sleduje debatu, která se na toto téma vede na úrovni evropských institucí. Každopádně je třeba upozornit, že v současné době není třetí dávka uvedená ani v SPC (Summary of product characteristics, oficiálních podmínkách pro užití jednotlivých vakcín, pozn. red.), podle kterých se musíme řídit,“ doplnil.
To by se však mohlo v brzké době změnit. „Výrobci se nyní soustředí a vyvíjí boostovací dávku. Pro Česko bude rozhodující okamžik, kdy a zda třetí dávku vakcíny schválí pro užití v rámci EU. Zatím sledujeme aktuální dostupné informace a připravujeme se i na variantu, že bude potřeba přeočkovat lidi další dávkou vakcíny,“ doplnil Berka.
Koho by se mohla třetí dávka týkat
Případná třetí dávka již pravděpodobně nebude plošná, ale bude se týkat jen určitých vybraných skupin. Podobnou cestou jdou také v zahraničí a nedávno o tom hovořil také premiér Andrej Babiš (ANO). „Klinická skupina má nějaké představy. Směřujeme k tomu, že pravděpodobně lidé po transplantacích, chroničtí pacienti nebo starší lidé by mohli být očkováni, ale rozhodnuto není. Vyžádá si to nějaký čas,“ uvedl premiér. Již v minulosti Babiš hovořil konkrétně o tom, že by se přeočkování měla týkat například osob starších 65 let.
Příkladem pro Česko může být sousední Německo, které naočkuje ohrožené skupiny obyvatel třetí dávkou vakcíny. V týdnu se na tom shodl německý ministr zdravotnictví Jens Spahn s kolegy z jednotlivých spolkových zemí. Plánovaná třetí dávka pro rizikové skupiny má podle Spahna posílit ochranu již imunizovaných lidí se zdravotními problémy, aby je možná další vlna infekce na podzim neohrozila.
Pro posilující dávku v podobě mRNA vakcín od Pfizeru/BioNTechu a Moderny nebude problémem, zda lidé předtím dostali vektorovou vakcínu od společností AstraZeneca či Johnson & Johnson. Kombinace vakcín byla v Německu možná již nyní, neboť u vektorových preparátů bylo hlášeno několik případů mozkové žilní trombózy.
O potřebě třetí dávky hovořili také čeští odborníci. Na základě studie konstatovali, že senioři mají půl roku po očkování minimum protilátek.
Doporučení WHO: Odložme to
Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus v Ženevě však kritizoval země, které chtějí občanům nabídnout či již nabízejí třetí dávku vakcíny kvůli její údajně postupně klesající účinnosti v ochraně před covidem-19. Přeočkovávání je podle něj potřeba zastavit nejméně do konce letošního září, kdy by mělo být naočkováno alespoň deset procent populace ve všech zemích světa.
„Země s vysokými příjmy podaly 100 dávek na 100 obyvatel,“ řekl Tedros. „Nízkopříjmové země mohly současně podat jen 1,5 dávky na 100 obyvatel, protože jim vakcíny chybějí. Potřebujeme to nutně otočit, aby většina vakcín šla nízkopříjmovým zemím namísto těm s vysokými příjmy,“ dodal.
