Počet potrhaných a uštvaných zvířat roste. Jaká jsou práva a povinnosti pejskařů?

Srnec s vytřeštěnýma očima a nataženýma nohama ležící na podlaze záchranné stanice ilustruje dění v českých lesích nejen v posledních dnech, ale i letech. Následky nekontrolovaného pohybu psů v přírodě pak řeší právě záchranné stanice.

„Lidé teď ve zvýšené míře vyráží do přírody a tím značně plaší zvěř, která má mimo jiné i mláďata. Často na volno venčí své psy, a proto se v naší záchranné stanici také drasticky zvýšil příjem poraněných zvířat po kolizi se psem,“ stojí u příspěvku Záchranné stanice Huslík, která na sociálních sítích vyvolal bouřlivé reakce. „U srnčí zvěře jsme se teď několikrát potkali s následky způsobenými nějakým vyrušením. Zvěř nekontrolovatelně utíká, naráží do různých překážek a pak vlivem nahromaděného stresu upadá do šoku. Bohužel jsme vyjížděli i pro srnce, který byl potrhaný psem,“ pokračuje text.

Za pravdu jim dává i Zuzana Pokorná ze Záchranné stanice hl. m. Prahy. „Dneska ta zvířata žijí velmi často blízko lidí a těch lidí je prostě hodně. To není jedno zvíře a jeden pes, ale to jsou desítky nebo stovky. My máme lokality, odkud se k nám velmi často dostávají zvířata od psů. V Kunratickém lese se vypráví, že nepřežije jediné srnče, to samé Prokopské údolí. Ten tlak je tak veliký, že všechna srnčata, co se tu narodí, tak psi zakousnou,“ líčí pracovnice záchranné stanice. V období mláďat pak mohou psi odehnat mláďata od matky a naopak. Výsledkem je vyhladovění mláděte.

Nejen práva, ale i povinnosti

Podle zákona není nutné mít psa na vodítku, ale musí být pod kontrolou majitele. „Když jdu s tím pejskem po polní nebo lesní cestě, tak ho můžu mít na volno, ale mám s ním vizuální kontakt, a v okamžiku, kdy vidí ten pejsek nějakou zvěř, tak se za ní samozřejmě nepustí a ten vůdce mu dá pokyn k tomu, aby za tou zvěří neběžel,“ vysvětluje myslivec Lubomír Hajný.

A jak může podle zákona postupovat myslivecká stráž, když uvidí psa na volno štvát zvěř? „Myslivecká stráž má oprávnění v krajním případě použít loveckou zbraň, ale tady tohle použití lovecké zbraně jasně definuje zákon o myslivosti a je to opravdu poslední a nejkrajnější řešení. Může ji použít, pouze když se nejedná o psy lovecké, služební, ovčácké a poslední, což v praxi nejde úplně rozlišit, jestli pes nespadá do této kategorie,“ dodává Hajný.

„Psa můžu pustit na volno v lese jen ve chvíli, kdy jsem si jistý, že ho můžu přivolat. Tzn. není to asi tak s velkým množstvím psů, jak se to asi dělá,“ říká v reportáži nad článkem psí trenér Tomáš Nushart. „Pachy zvěře jsou pro psy jedny z největších rušivek, což znamená něco, co zařídí, že nás v tu chvíli neposlouchají a utečou pryč, proto les u spousty pejsků může být to nejtěžší prostředí, které bychom si měli nechávat na konec,“ vysvětluje Nushart.

„Za mě ať pejsci chodí na volno tak moc, jak je to jen možné. Ale nemůže to být na úkor toho, že mi zdrhnou úplně všude a já si řeknu, že se mi do půl hodiny vrátí, že to je vlastně v pohodě. Jednak můžou otravovat cizí lidi, cizí psy, můžou honit zvěř v lese, což ve výsledku může být sranda pro psy, ale ta zvěř, která v tu chvíli utíká, neprožívá žádnou velkou zábavu, ale bojuje o život,“ dodává Tomáš Nushart.

Jak na výcvik psa a proč je důležité ho nepodcenit? Přečtěte si ZDE.

Tagy:

pes les příroda zvířata záchranná stanice