Psycholožka ke kolapsu dvaceti studentů: Davová psychóza u adolescentů není neobvyklá
Davová psychóza musí mít vždy nějaký spouštěč, který v případě studentů ze Sokolova není znám. Zdroj: Profimedia.cz
Dvacet studentů střední policejní školy v Sokolově hromadně zkolabovalo při slavnostním ukončení školního roku. Za jejich kolapsem podle odborníků nestojí drogy ani alkohol, ale davová psychóza. Jak tento stav vzniká? CNN Prima NEWS oslovila Galinu Jarolímkovou, ředitelku pedagogicko-psychologické poradny pro Prahu 1, 2 a 4. Ta upozorňuje na zhoršující se psychický stav mladých lidí.
Hromadný kolaps dvaceti studentů vyvolává řadu otázek. Co vlastně vede člověka k tomu, že podlehne „davu“?
Davová psychóza neboli psychologie davu je stav, kdy větší počet lidí ovlivňuje naše chování. Je to založeno na faktu, kdy jednotlivec hledá způsob, jak se vyhnout vlastnímu rozhodování a spoléhá se na ostatní s vědomím, že oni mají všechny své kroky promyšlené a jednají správně. Což není leckdy pravda.
Můžete tento stav popsat detailněji?
Je to stav určitého duševního napětí, rozruchu, příznačný pro davy. Davová psychóza je charakterizována jako shromáždění lidí, na kterém se utvářejí nové vlastnosti, které se liší od těch, které mají jedinci, z nichž se dav skládá. Zážitek jednotlivce v davu může vést jedince až ke stavu ztráty vědomé osobnosti: Poslouchá příkazy vůdčích osobnostní davu a může se dopouštět činů zcela protichůdných, které mu nejsou vlastní.
Čtěte také
Co vyvolá tento stav? Respektive může se to stát každému z nás?
Jedním z důvodů může být nejistota, snížené sebevědomí, momentální psychický stav jedince, opuštěnost, nedostatek osobního prostoru a prosazení. To vše v kombinaci s přílišnou koncentrací jednotlivců na jednom místě může být příčinou destruktivního chování lidí. Pokud se lidé navzájem neznají, nekomunikují spolu, nejsou informovaní o činech a dění, neznají rizika ohrožení a neví, jak se mají v konkrétní situaci chovat, nedokážou reálně posoudit ohrožení a v maximální míře mu i čelit.
Stává se to častěji u dětí nebo u dospělých?
Člověk se častěji stává součástí davové psychózy v dospělosti. Avšak v adolescentním věku to také není neobvyklý jev. Puberta je z psychického, fyziologického i sociálního hlediska velmi složité období. Teenageři hledají sebe sama, snaží se o sebeprosazení a bohužel davová psychóza v tomto věku může zafungovat velmi negativně. Panika, emoce a nejistota se u adolescentů šíří velmi rychle, nedají se zvládnout a často boří sociální normy. To vše může vést k patologickému chování. V obvyklých situacích normálně inteligentní lidé se mění v nemyslící masu.
Můžete vysvětlit, jak je z psychologického hlediska možné, že najednou zkolabuje dvacet studentů z důvodu davové psychózy? Je to ojedinělý případ, nebo se to může stávat častěji?
Studenti středních a vysokých škol jsou velmi často oběťmi davové psychózy. Vliv mohou mít kromě již zmíněných faktorů také alkohol a drogy. Určitě velký vliv může mít také snaha studentů upozornit na sebe jakoukoli formou, být něčím zajímavý. Propadnout davové psychóze by mělo mít nějaký spouštěč, který takovou rekci vyvolává. V případě studentů střední školy v Sokolově ale není tento „spouštěč“ zatím objasněn.
Čtěte také
Je možné, že se na dětech a studentech podepsal stres z letošního velmi netradičního školního roku?
Samozřejmě, že letošní covidový rok může mít významný negativní vliv na stresové situace. Dlouhá sociální izolace, strach, nejistota a leckdy hůře zvládnutý návrat do škol má jistě takové dopady.
Ano, pro děti, zejména ty starší, byl návrat do školy po tak dlouhé době mnohdy psychicky náročný. Můžete uvést konkrétní případ dítěte, které to psychicky nezvládlo?
Ano, těch příběhů je opravdu mnoho. Mohu uvést například žáka osmé třídy základní školy, který navštívil naši poradnu se svou maminkou kvůli obavám z návratu do školy. Prosil maminku, aby se mohl vzdělávat z domova a nemusel se vracet do školních lavic. Chlapec se za poslední rok velmi změnil, přestal komunikovat se svými kamarády, nezajímal se o počítače ani sport, kterému se dříve aktivně věnoval. Přitom dříve chodil do školy rád a býval velmi společenský. Také s učením nemíval potíže.
Co za jeho změnou chování stálo? Proč se najednou obával návratu mezi své vrstevníky?
Zpočátku příliš nekomunikoval a nereagoval na otázky. Postupně při dalších setkáních se uvolnil a lépe spolupracoval. Svěřil se s obavami z reakce spolužáků, kteří jej po dobu distanční výuky sledovali na sociálních sítích a stal se obětí kyberšikany kvůli tomu, že se zajímal o jednu dívku. Někteří spolužáci jeho fotografie upravovali a zesměšňovali ho. Neměl se komu svěřit, protože nechtěl zatěžovat své rodiče, kteří po dobu pandemie přišli o zaměstnání a potýkali se s existenčními problémy. Své obtíže začal řešit sebepoškozováním, pořezával se a utápěl ve svém „neštěstí“.
Čtěte také
Jak se v takovém případě postupuje? Protože kyberšikana je velký problém současné doby…
V rámci konzultací pedagogicko-psychologické poradny jsme chlapci nabídli pomoc po dobu prázdnin. Od počátku nového školního roku budou odborní pracovníci naší poradny pracovat s třídním kolektivem, aniž by se spolužáci dozvěděli, o koho ve třídě je. Také jsme mu doporučili navštěvovat skupinu pedagogicko-psychologické poradny pro žáky druhého stupně základní školy na podporu sebevědomí, komunikační dovednosti, rozvoj osobnosti apod.
Je možné, že se u dětí různé psychózy budou objevovat nyní častěji v souvislosti s jejich „narušeným“ psychickým stavem?
Pokud o děti nebude v rámci duševního zdraví dlouhodobě pečováno, je velká pravděpodobnost, že se jejich psychický stav bude zhoršovat. Je důležité s nimi pravidelně komunikovat o jejich pocitech a prožitcích. Pozorovat děti při změnách jejich chování a hledat včas odbornou pomoct. Pracovat s dětmi by měli nejen rodiče doma, ale také kantoři v rámci školy a třídy.
Je vhodné, aby se dítě, které prodělalo davovou psychózu, nějak léčilo, případně docházelo pravidelně k psychologovi?
Pokud si rodiče nebudou jisti a budou potřebovat radu či pomoc pro své dítě i sebe, určitě doporučuji obrátit se na odborné pracoviště. Nikdo z nás v tuto chvíli neví, co se v dětech odehrává a jaké to může mít dopady do budoucna. Je vhodné se alespoň informovat na různých linkách pomoci a vědět, kam se případně obrátit.
Čtěte také
Psaní se Martina začala věnovat na mateřské dovolené před osmi lety. Od té doby prošla několika online médii jako redaktorka na volné noze. V současné době si můžete přečíst její rozhovory a příběhy na téma zdraví na CNN Prima News.
