Návrat žáků do škol je podmíněný pravidelným testováním. S tím ale někteří rodiče nesouhlasí. Obávají se, že testování i roušky ve školách negativně ovlivní psychiku i zdraví dětí. Podle dětské psycholožky Simony Dejdarové mohou být tato opatření pro děti velmi stresující. Budou mít děti, jejichž rodiče odmítnou testování, nárok na řádnou výuku?
Původní plán, že se alespoň maturanti vrátí počátkem března do škol, ve středu definitivně vyvrátil předseda vlády Andrej Babiš, podle něhož je současná epidemiologická situace katastrofální. Připustil, že vláda zvažuje i uzavření mateřských škol, které byly zatím po celou dobu pandemie otevřené. Přestože je návrat dětí do škol nejistý a jejich testování je podle odborníků jedinou šancí, jak školy opět otevřít, mnozí rodiče jsou proti němu.
Žáci, kteří se nebudou testovat, zůstanou doma a budou mít automaticky omluvenou absenci z prezenčního vzdělávání.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) uvedlo, že zavedení plošného preventivního screeningu formou neinvazivních antigenních testů pro stanovené okruhy žáků a zaměstnanců škol je pro ochranu veřejného zdraví nutné. „MŠMT tedy pro toto pilotní období, studenty závěrečných ročníků středních škol, žáky konající praktické vyučování a děti 9. ročníků základních škol počítá s tím, že žák, který se nebude chtít podrobit připravovanému neinvazivnímu testování, se nebude účastnit prezenčního vzdělávání a bude se nadále vzdělávat doma. Půjde o automaticky omluvenou absenci z prezenčního vzdělávání. Školy budou instruovány, aby v rámci svých kapacitních možností těmto žákům poskytovaly podporu při vzdělávání,“ vysvětlila tisková mluvčí MŠMT Anety Lednová.
82 procent čtenářů nesouhlasí s testováním ve školách
Testování jako podmínka návratu dětí do lavic se řadě rodičů nelíbí. Negativní postoj odráží například i anketa, kterou jsme vytvořili v jednom z našich předchozích článků. Na dotaz „Souhlasíte s pravidelným testováním dětí ve školách?“ odpovědělo přes 82 procent čtenářů, že ne.
Stále více rodičů a dětí trpí depresivními stavy a úzkostmi
Rodiče se často obávají, že podmínka nošení roušek a pravidelného testování může mít negativní dopad na psychiku i zdraví dětí. Podle dětské psycholožky Simony Dejdarové lze z psychologického hlediska považovat testování za zátěž, a to hned z několika ohledů.
„V poslední době se ve své praxi setkávám stále více s rodiči i dětmi, kteří prožívají covidovou krizi úzkostně, trpí depresivními nebo panickými stavy. Jakkoli může být pravidelné testování dětí vnímáno jako uklidňující prvek, testování jako jedno z opatření, která zvyšují naši bezpečnost, může působit i jako stresující, pokud je vnímáno jako neustálé připomínání šíření nákazy,“ popsala psycholožka.
Za této situace je určitě vhodné, aby rodiče i děti měli možnost volby. „Je důležité, aby v případě možnosti volby byly pro školy obě varianty stejně dobré, tj. děti doma i děti on-line byly přijímány stejně vstřícně. Pokud by tato podmínka byla splněna, pak by rodiny mohly volit s ohledem na své aktuální možnosti a schopnosti a mohly by vycházet vstříc prožívání dětí,“ dodala Simona Dejdarová.
Černý: Věřím, že většina rodičů bude pro testování dětí
Jaký názor má na negativní postoj značné části rodičů šéf Asociace ředitelů základních škol Michal Černý?
„Samozřejmě odráží to určitý postoj veřejnosti k vládě a k celé situaci, zůstává otázkou, kolik respondentů skutečně tvořili rodiče dětí. Věřím, že kdyby respondenti byli skutečně jenom rodiče a otázka zněla: Souhlasili byste s pravidelným testování vašich dětí, kdyby to byla jediná cesta, jak je dostat do škol?, bylo by podle mého odhadu aspoň 70 procent rodičů pro,“ uvedl Černý.
Podle něho většina rodičů testování za daných podmínek podporuje. „Uvědomte si, že nyní není žádné testování povinné, a přesto to některé školy zkouší a rodiče jejich žáků se zcela dobrovolně zapojili. Myslím také, že ne všichni respondenti opravdu pochopili, že by se jednalo o bezbolestné neinvazivní testy, a představují si výtěry z nosohltanu,“ odpověděl Michal Černý.
Pokud by skutečně bylo 80 procent rodičů proti testování ve školách, bylo by podle Michala Černého lepší je raději nechat doma na distanční výuce. „Otevírání škol by samozřejmě velký smysl nedávalo, ale jsem přesvědčený, že by tomu tak nebylo. Ostatně uvidíme, protože v rámci pilotního testování se začne nejprve jen s některými ročníky, pak budeme chytřejší,“ doplnil Černý s tím, že v souvislosti se současnou epidemickou situací odhaduje, že návrat žáků do škol se protáhne a bude úspěchem, když první stupeň základních škol nastoupí v dubnu.
Kubek: Testoval bych žáky nejlépe každé pondělí
V testování žáků, jakmile to situace dovolí, vidí velký smysl také prezident České lékařské komory Milan Kubek. Podle něho by se děti měly testovat alespoň jedenkrát týdně a preferoval by testování spíše ve školách než doma. „Samozřejmě by bylo jednodušší, kdyby děti s sebou do školy již přinesly odebrané vzorky z domova. Tato varianta však spoléhá na slušnost a poctivost rodičů. S přihlédnutím k úrovni některých názorů z internetových diskusí bych se trochu obával, aby část dětí nepřinesla z domova místo svého vzorku sliny od psa,“ zmínil Kubek.
A jaký by měl být ideální postup? „Navrhuji, aby se testování konalo vždy v pondělí. Tím by se riziko pobytu nakažených dětí v kolektivu přece jen trochu snížilo. Obávám se, že při příliš striktním přístupu, jakkoliv odborně správném, by s ohledem na obrovské rozšíření viru v naší populaci zůstaly všechny školy zavřené. Celý systém testování bychom měli vyzkoušet na žácích, kteří již do škol chodí, a teprve po jeho logistickém zvládnutí bychom mohli uvažovat o tom, že se možnost prezenční výuky nabídne dalším studentům a dětem,“ uzavřel prezident České lékařské komory Milan Kubek.