Nákaza covidem se po vypuknutí druhé vlny epidemie v říjnu potvrdila ve více než polovině mateřských škol. (Ilustrační foto) Zdroj: ČTK
Nákaza covidem se po vypuknutí druhé vlny epidemie v říjnu potvrdila ve více než polovině mateřských škol. Přenášela se zejména mezi zaměstnanci. Rodiče se přestali bát a někteří posílali děti do školky i s příznaky onemocnění. Kvůli výpadkům ze školného či dávkám pro nemocné zaměstnance přišly mateřinky o desítky tisíc korun. Vyplývá to ze studie Institutu pro sociální a ekonomické analýzy (ISEA).
Provoz mateřských škol se v tomto školním roce navzdory epidemii covidu nepřerušil. V září v nich byl podle průzkumů výskyt nákazy spíš výjimečný. Uzavřela se kvůli tomu tři procent školek. V říjnu už se nákaza potvrdila v 52 procentech školek, přičemž 24 procent z nich se dočasně úplně zavřelo, a to většinou po dohodě hygieniků se zřizovatelem. Nákaza se vyskytovala hlavně ve větších školkách.
Studie se zúčastnilo asi 2 010 ředitelů mateřských škol, informovala o tom senátorka Jaromíra Vítková (KDU-ČSL). „Velké mateřské školy, které mají 21 a více zaměstnanců, měly v říjnu v 87 procentech zachycenou nákazu COVID-19,“ řekla autorka výzkumu Simona Weidnerová.
Nejčastěji se podle ní nakazili zaměstnanci mezi sebou, případně se zaměstnanci nakazili od dětí. „Nicméně potvrzené případy, kdo se kdy od koho nakazil, se vyskytují v jednotkách procent. Může to být také dáno možnostmi, které měli pracovníci hygienických stanic při trasování především v říjnu, kdy epidemie sílila,“ popsala Weidnerová.
Rodiče popírali zdravotní problémy dětí
Průzkum také podle Vítkové potvrdil, že se rodiče při první vlně epidemie loni na jaře chovali jinak než při druhé vlně na podzim. Zatímco na jaře se lidé převážně báli děti do školek vodit, na podzim někteří posílali do mateřinek i děti s příznaky onemocnění a jejich zdravotní problémy popírali. Podle Vítkové se vyskytly i případy, kdy rodiče v nařízené karanténě vodili děti do kolektivu ve školce a o karanténě vedení školy neinformovali.
Epidemie má na školky i ekonomické dopady. Například na školném chybí podle průzkumu nejmenším školkám v průměru 15 000 korun, velkým v průměru 111 000 korun. Na zástupy za nemocné zaměstnance by mateřinky potřebovaly 17 000 až 26 000 korun a na nemocenské dávky zaměstnanců škol průměrně 18 000 až 79 000 korun.
Vítková poukázala na to, že vláda školkám neposkytla finanční ani materiální pomoc a odpovědnost přenesla na ředitele a zřizovatele. Finanční dopady pandemie jsou podle senátorky citelné zejména pro menší obce. Vláda by podle ní měla mateřinkám pomoct aspoň s dodávkami dezinfekce, respirátorů a roušek. Podle Vítkové jim na tuto výbavu chybí 15 000 až 40 000 korun. Nošení roušek a respirátorů podle vládních nařízení není ve školkách povinné.
Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek minulý týden uvedl, že od začátku ledna se COVID-19 čím dál víc šíří i mezi dětmi ve věku šesti až deseti let. Ve školkách podle něj jde sice o malá ohniska v průměru kolem šesti lidí, přesto to podle něj ukazuje, že se epidemie nyní zhoršuje.
