Ptačí chřipka se rozšířila už do poloviny krajů. (Ilustrační snímek) Zdroj: AP
Dvanácté ohnisko ptačí chřipky bylo potvrzeno v dosud nezasaženém regionu, v chovu v Osvětimanech ve Zlínském kraji. Bylo tam 400 kusů drůbeže, o víkendu ji veterináři utratili, sdělil v pondělí novinářům mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček. Ohniska v chovech jsou tak v sedmi krajích, tedy v polovině krajů v ČR. Zlínské ohnisko je druhé, které není v malochovu.
„Chovatel nahlásil úhyn 12 ptáků z celkového počtu přes 400 kusů drůbeže, šlo o slepice, husy, kachny a krůty,“ uvedl k osvětimanskému ohnisku Vorlíček. Laboratoř následně potvrdila subtyp chřipky H5N8, zbývající drůbež byla vybita.
„Stejně jako v předchozích případech bude vymezeno tříkilometrové ochranné pásmo a pásmo dozoru o poloměru deseti kilometrů a v těchto pásmech budou vyhlášena mimořádná veterinární opatření. V jejich rámci je zejména omezen pohyb drůbeže do a z pásem a musejí se vypracovat soupisy chovů drůbeže,“ dodal mluvčí.
Ptačí chřipka na Táborsku: V prvním ohnisku nákazy uhynula polovina drůbeže
Na Táborsku se potvrdilo první ohnisko ptačí chřipky v malochovu drůbeže. V chovu v obci Dlouhá Lhota bylo asi 30 ptáků, polovina během dvou dnů uhynula. Nákazu do chovu nejspíš zavlekly divoké kachny z blízkého rybníka, řekl v pátek mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.
Ohniska nákazy v chovech jsou v ČR nyní v sedmi krajích, kromě Zlínského také ve Středočeském, Moravskoslezském, Jihočeském, Pardubickém a Plzeňském kraji a na Vysočině. U volně žijících ptáků se choroba potvrdila také v Libereckém, Olomouckém, Zlínském a Ústeckém kraji a v Praze.
Nově také u dvou labutí na Chomoutovském jezeře u Olomouce a u jedné labutě v Hynkově u Olomouce. V minulém týdnu se pak vyskytla ve Zlínském kraji u labutě u Novoveských štěrkových jezer v katastru Ostrožské Nové Vsi na Uherskohradišťsku. Podle Vorlíčeka se nově také potvrdila u uhynulé labutě, která byla nalezena na Stříbrném jezeře u Opavy.
Uhynulé ptáky nesbírejte, vyzývají veterináři
Agrární komora ČR dříve upozornila na to, že chovatelé v českých komerčních chovech dodržují vysoké standardy biologické bezpečnosti. Počet ohnisek chřipky v českých malochovech podle její mluvčí Barbory Pánkové ale narůstá, což na komerční chovy ekonomicky významně dopadá.
Veterináři doporučují drobným chovatelům drůbeže, aby ji drželi v uzavřených prostorech a chránili ji před kontaktem s volně žijícími ptáky. „Zároveň vyzýváme občany, aby v případě nálezu uhynulých volně žijících ptáků v této oblasti ptáky nesbírali, ale informovali o této skutečnosti místně příslušnou krajskou veterinární správu,“ uvedl už dříve ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
První přenos viru na člověka
V ČR se ptačí chřipka kromě loňska, kdy museli veterináři vybít kolem 137 000 ptáků, objevila po deseti letech v roce 2017. Muselo se tehdy utratit 98 000 ptáků, většinou ve velkochovech. V zemi bylo skoro 40 ohnisek nákazy. Choroba je nebezpečná pro ptáky, dosud se předpokládalo, že se na lidi nepřenáší.
V únoru ale oznámilo Rusko, že zaznamenalo první přenos kmene viru ptačí chřipky A(H5N8) na člověka. Podle úřadu na ochranu zdraví spotřebitelů Rospotrebnadzor jde o první zjištěnou nákazu tohoto druhu na světě. Podle tajemnice Agrární komory ČR Gabriely Dlouhé se spotřebitelé nemusí obávat, přenos choroby nikdy nebyl prokázán z člověka na člověka ani ze zpracované drůbeže na lidi.
