Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz
Rada Evropské unie v sobotu oznámila dohodu o legislativním balíčku, který umožní poskytnout Ukrajině příští rok půjčku 18 miliard eur (437,5 miliard korun). Rada předloží návrh Evropskému parlamentu k případnému přijetí příští týden. Český ministr financí Zbyněk Stanjura k tomu uvedl, že díky tomu může Ukrajina počítat s finanční pomocí ze strany EU po celý rok 2023. Česko Radě EU do konce roku předsedá.
Podle informací agentury DPA Maďarsko hlasovalo proti, přestože půjčka vyžaduje jednomyslnost. Stanjura ale již dříve uvedl, že ostatní unijní státy připraví variantu, jak poslat Kyjevu peníze i bez maďarské účasti. „Vylučuji variantu, že bychom nebyli schopni poslat peníze na Ukrajinu v lednu,“ řekl český ministr v úterý.
Záběry katastrofické exploze: Věž ruského tanku vylétla několik metrů do vzduchu
Ukrajinci na východě země zničili několik dalších ruských obrněnců. O tvrdý úder se postarala například ukrajinská 92. mechanizovaná brigáda. Na zveřejněném videu je vidět, že jedna z ruských tankových věží vyletěla po katastrofální explozi několik metrů do vzduchu. Kyjev si na adresu ruského agresora neodpustil ironický vzkaz.
Půjčky na příští rok budou mít desetiletý odklad splácení, většinu úrokových nákladů pokryjí členské státy prostřednictvím vnějších účelově vázaných příjmů. Záruky za tyto půjčky poskytne buď rozpočet EU, nebo členské státy, uvádí se v tiskové zprávě.
Prostředky mají Ukrajině pomoci při financování akutních potřeb, při obnově kritické infrastruktury a na začátku poválečné obnovy. Dlouhodobým cílem je podpora Ukrajiny na cestě k evropské integraci.
O prostředcích pro Ukrajinu budou příští týden jednat lídři členských zemí EU na svém summitu.
Maďarsko bojuje o peníze z EU
Zástupci Maďarska o tom, že půjčku nepodpoří, mluvili už v úterý, kdy se země Evropské unie neshodly na zablokování maďarských peněz z unijních fondů, které navrhla Evropská komise kvůli nedostatkům při kontrole veřejných zakázek a v boji proti korupci a klientelismu.
Unijní exekutiva minulý týden navrhla zmrazit Maďarsku výplatu 7,5 miliardy eur (183 miliard korun) ze strukturálních fondů kvůli nevyřešeným problémům při rozdělování veřejných peněz. Maďarské reformy, jimiž chtěla Budapešť docílit odblokování financí, nejsou podle komise dostatečné.
Ruské síly zničily Bachmut. Už to není místo k životu, komentoval zkázu Zelenskyj
Ruské síly zničily východoukrajinské město Bachmut v Doněcké oblasti, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Situace je podle něj „velmi obtížná“ i v několika dalších městech na frontové linii v Donbasu. Vedle Bachmutu jmenoval i Soledar, Marjinku a Kreminnu.
Zatímco některé státy západní a severní Evropy se doporučením chtěly řídit, část zemí střední a východní Evropy chtěla přihlédnout i k dalším probíhajícím maďarským reformním krokům. Tento postoj podporovaly i klíčové země Francie a Německo. Podle diplomatů nebylo jisté, zda se pro zmrazení fondů najde potřebná většina hlasů, a na hlasování proto ani nedošlo. Ministři zároveň neschválili ani paralelně projednávaný maďarský plán obnovy, na jehož základě může země dostat 5,8 miliardy eur z mimořádného fondu určeného na oživení ekonomik po pandemické krizi.
Szijjártó: Peníze dáme Ukrajině ze svého
Zatímco politici některých unijních zemí označují maďarský přístup za vydírání. Maďarsko tvrdí, že pomoc Ukrajině neblokuje v souvislosti s jednáním o svých dotacích. „Odmítáme, aby byla změna našeho postoje podmiňována fondy EU,“ uvedl mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács. Budapešť tvrdí, že je připravena Kyjevu poskytnout finanční pomoc na vlastní pěst.
Podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa Maďarsko z vlastního rozpočtu poskytne přímo Ukrajině částku, která by na něj připadala v rámci zmíněného unijního balíku. „Nechceme, aby byl zdrojem podpory úvěr. Nemyslím si, že bychom se měli zadlužit. Nesouhlasíme s tím, aby EU byla unií dlužníků,“ řekl Szijjártó v úterý.
