Rozhovor s ministrem zdravotnictví Janem Blatným (zdroj: CNN Prima NEWS)
Posunout o něco druhou dávku vakcíny je namístě, řekl v pořadu Nový den televize CNN Prima NEWS ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Uvedl, že jeho záměrem je vyhovět odbornému požadavku a udělat to tak, aby odložení druhé dávky bylo co nejméně matoucí a složité pro občany i očkovací centra. Blatný tedy změnil názor, ještě v polovině března totiž tento krok odmítal, a postavil se tak proti doporučení premiéra Andreje Babiše (ANO) i dalších odborníků.
„Posunout o něco druhou očkovací dávku tam, kde co nejdříve potřebujeme proočkovat co nejvíce lidí, a to my opravdu potřebujeme, je jednoznačně namístě,“ prohlásil v Novém dni Jan Blatný. Zároveň zdůraznil, že se spoluobčané vůbec nemusí bát, že by je první dávka neochránila. „Už po dvou týdnech dává více než 80procentní ochranu před závažným projevem onemocnění a to je hodně,“ podotkl ministr.
Blatný tak změnil názor, ještě v polovině března byl totiž proti. „Odborně dobré, ale znamenalo by to dávat třeba jinou první dávku, což nemůžeme udělat. Pod toto razítko nedám a problém očkování bychom tím jen oddálili,“ řekl v březnu poslancům zdravotnického výboru s tím, že k takovému postupu nepřistoupila žádná ze zemí Evropské unie.
K tomu, aby tento krok resort zdravotnictví zvážil, ho vyzval premiér Andrej Babiš po konzultaci s novým poradním orgánem, který vede epidemiolog z IKEM Petr Smejkal. „Mohli bychom naočkovat první dávkou podstatně více občanů. Věřím, že si to na ministerstvu urychleně vydiskutují a přijmou nějaký závěr,“ uvedl tehdy Babiš.
Musí to být pro občany i očkovací centra co nejméně matoucí
Ve středu ve vysílání CNN Prima NEWS ministr zdravotnictví vysvětlil, že prodloužení intervalu mezi dávkami má dva aspekty. Jeden je odborný. „A tam naprosto souhlasím, protože to je doporučení jak českých odborných autorit, tak například Světové zdravotnické organizace (WHO), přidala se k tomu i EMA a další,“ řekl ministr zdravotnictví.
Logistickým problémem je ale podle něj to, aby neohrozili očkování u lidí, kteří už mají druhou dávku zaregistrovanou. „Nechceme, aby se lidem měnily termíny, a snažíme se řešit všechny technické složitosti, které jsou s tím spojené. Bude to klást daleko větší nároky na očkovací centra, která budou muset vést několik kalendářů naráz. Lidé tam navíc budou přicházet podle různých očkovacích schémat,“ upozornil Blatný s tím, že jeho záměrem je vyhovět odbornému požadavku a udělat to tak, aby to bylo co nejméně matoucí a složité pro občany i pro očkovací centra.
Odborníci s odkladem souhlasí
Členové odborné skupiny tento postup kvitují. Lidé by podle nich měli druhou dávku vakcín Pfizer/BioNTech a Moderna dostávat po šesti týdnech místo nynějších tří, respektive čtyř týdnů. Doporučila to i Česká vakcinologická společnost. Druhou dávku vakcíny AstraZeneca je možné podat až po 12 či 13 týdnech.
Odborníci uvádějí, že i jedna dávka vakcíny prokazatelně snižuje riziko závažného průběhu nemoci COVID-19, hospitalizace i úmrtí. Odklad druhých dávek by podle nich mohl zabránit zbytečným úmrtím a ulevit přetíženému zdravotnímu systému.
Na tom, že by se intervaly v dávkách od sebe mohly prodloužit, se shodli například i v nedělní Partii televize CNN Prima NEWS epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula a ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd České republiky Zdeněk Hostomský. Podle Prymuly by se od sebe vakcíny mohly odsadit o tři měsíce. „Potřebujeme očkovat dávky, kterých je tu relativně málo. Snížili bychom tak počty úmrtí, ta jsou zase strašně vysoká,“ podotkl epidemiolog. Podle Hostomského je dávka vakcíny kvalitní šest týdnů.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný souhlasí s odložením druhé dávky vakcíny proti covidu. Zdroj: ČTK
Stejnou cestou jdou Velká Británie i Izrael
Cestou prodloužení intervalu mezi očkovacími dávkami jdou například Velká Británie nebo Izrael. Ve Velké Británii alespoň jednu dávku dostala už polovina dospělých, tedy přes 26 milionů lidí. Izrael při očkování postupuje nejrychleji ze všech zemí, dávkou vakcíny už tam je naočkováno skoro 60 procent obyvatelstva. Země už začátkem března po téměř dvou měsících otevřela hranice a zmírnila několik opatření. Pro očkované tam jsou otevřeny interiéry restaurací a v oblastech s nízkým výskytem nákazy začala prezenční výuka. Uvolnění umožnila úspěšná očkovací kampaň.
V Česku bylo podle údajů ministerstva zdravotnictví dosud vyočkováno přes 1,4 milionu dávek, z toho zatím dostalo dvě dávky přes 384 tisíc lidí. Podle vlády je cílem proočkovat asi 70 procent dospělé populace, což by se podle ní mělo stihnout do konce letošního léta.
