Změny ústavy týkající se prezidentského úřadu navrhla Valentina Těreškovová. Zdroj: Profimedia.cz
Referendum o ústavních změnách, které končí 1. července, budí pozornost nejen v Rusku. S návrhem ústavní reformy přišel na počátku roku ruský prezident Vladimir Putin. Ústavní změny mu umožní, aby mohl být do nejvyššího úřadu znovuzvolen i po vypršení nynějšího mandátu v roce 2024, a to na dvě další šestiletá období. U moci by tak mohl setrvat až do května 2036. Vládnul by tak 36 let a překonal by tím komunistického diktátora Josifa Stalina.
Podle ústavní změny, o níž se hlasuje v referendu, nemůže jeden člověk působit jako prezident Ruské federace více než dvě funkční období. To však platí až pro prezidenty, kteří se ujmou úřadu po vstupu ústavních změn v platnost. Omezení počtu prezidentských období nemá bránit osobě zastávající funkci prezidenta v okamžiku vstupu tohoto návrhu v platnost účastnit se jako kandidát prezidentských voleb bez ohledu na počet mandátů, které daná osoba dosud zastávala. Funkční období prezidenta zůstává šestileté.
Referendum v Rusku: Putin bude prezidentem do roku 2036, míní experti
V Rusku ve čtvrtek započalo referendum, ve kterém mají občané hlasovat o ústavních změnách. Tou nejzásadnější je časová anulace dosavadního mandátu ruského prezidenta, díky čemuž by mohl Vladimir Putin potenciálně vládnout zemi až do roku 2036. O referendu v pořadu 360⁰ Pavlíny Wolfové diskutovali spolupracovník CNN Prima NEWS Jiří Just a rusista Libor Dvořák.
Část, která umožní Putinovi opět kandidovat, navrhla poslankyně a první kosmonautka světa Valentina Těreškovová. Putinovi v roce 2036 bude 83 let a měl by tak za sebou 36 let u mocenského kormidla. Tím by překonal i komunistického diktátora Josifa Stalina, který byl u moci v letech 1927 až 1953, tedy 26 let. Putin by se však nevyrovnal caru Petru Velikému, který v období 1682–1725 vládl 42 let.
Návrh schválili poslanci a senátoři, poté též zákonodárné sbory všech 85 ruských regionů. Pak ho podepsal prezident a předal ústavnímu soudu, který rozhodl, že návrh neodporuje základnímu zákonu z roku 1993. Jedná se o vůbec první návrh ústavní reformy od té doby.
Referendum se původně mělo konat 22. dubna, ale muselo být odloženo kvůli epidemii koronaviru. První reformu ústavy z roku 1993 Putin avizoval ve svém lednovém poselství o stavu země. Rusové žijící v nejodlehlejších končinách země začali hlasovat již 10. června, 15. června začali hlasovat Rusové žijící v cizině, ostatní pak 25. června.
Vladimir Putin poprvé zvítězil v prezidentských volbách v březnu 2000 (funkce se ujal v květnu 2000) a o čtyři roky později vítězství s přehledem zopakoval. S ohledem na ústavu se poté nemohl ucházet o třetí mandát v řadě, stal se proto premiérem a jako svého nástupce v prezidentském křesle si vybral Dmitrije Medveděva. V roce 2012 si s Medveděvem své funkce vyměnili: Putin opět vyhrál prezidentské volby a znovu se ocitl v čele státu. V roce 2018 byl opět zvolen a mandát by mu měl vypršet v roce 2024.
