Putin se kvůli Ukrajině řítí do finanční tísně. Musí výrazně omezit další plány, píší experti

Ruský prezident Vladimir Putin se chystá na pokračování rozsáhlé války proti Ukrajině utratit ještě více peněz, což vyčerpává ruský rozpočet a Kreml ztrácí možnosti vést geopolitické kampaně po celém světě, upozornili analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW)

Putin v minulých dnech podepsal zákon přidělující ze státního rozpočtu na příští rok více než devět bilionů rublů (asi 3,3 bilionu korun) na obranu a bezpečnost. Tato suma představuje podle údajů Světové banky přibližně osm procent ruského hrubého domácího produktu z roku 2021. Ruské výdaje na obranu podle odhadu britského ministerstva obrany výrazně vzrostly a budou představovat více než 30 procent rozpočtu na příští rok.

Putin tímto způsobem podle analytiků vyčerpává státní rozpočet na válku na Ukrajině a možná kvůli tomu bude muset přestat s financováním jiných mezinárodních či domácích kampaní. ISW již dříve upozornil na přesuny vybavení a personálu z jiných konfliktních zón, jako je Sýrie či Náhorní Karabach. Ruské síly se mohou podle analytiků zřeknout jiných válečných kampaní či „operací měkké síly“ kvůli pokračování vyčerpávající války na Ukrajině.

Zelenskyj: Rusko chystá masivní úder. Varoval před „poslední nadějí teroristů“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval Ukrajince, že se Rusko připravuje na nový rozsáhlý raketový úder na Ukrajinu. Uvedl, že „výpadky proudu jsou poslední nadějí teroristů“. Podle něj by smrt Vladimira Putina vyústila v konec války. Evropská unie se dohodla s Maďarskem; Ukrajina dostane 18 miliard eur. Američtí analytici vysvětlili, proč se běloruský prezident Alexandr Lukašenko aktivně nezapojí do války na Ukrajině, a nepodpoří tak více Moskvu. Nejkrvavější boje pokračují už několik týdnů u doněckého Bachmutu.

Zdá se, že Putin není v krátkodobém horizontu ochoten obětovat své geopolitické ambice a hrozí mu, že se ocitne ve finanční tísni, kvůli které nebude moci nastolit rovnováhu mezi svými maximalistickými cíli na Ukrajině a přáním vést globální kampaně na podporu své moci, usoudil ISW.

Putin se kupříkladu na přelomu listopadu a prosince snažil obnovit ruské pozice v postsovětské střední Asii neúspěšným návrhem na vytvoření třístranného spojenectví mezi Ruskem, Kazachstánem a Uzbekistánem. Pokračující Putinovy výdaje na projekty v regionu podle ISW také rozčílily několik ruských proválečných blogerů, podle kterých Kreml vyhazuje miliardy rublů na rozvoj ruskojazyčných škol v Tádžikistánu, ale přitom selhává, pokud jde o vybavení ruských jednotek na ukrajinském bojišti.

Tagy: