Vladimir Putin se v noci zúčastnil velikonoční mše v moskevské katedrále Krista Spasitele, kterou sloužil patriarcha Kirill schvalující invazi na Ukrajinu. Putinova účast na oslavě největšího křesťanského svátku je kontroverzní v kontextu ruského rozhodnutí ani o Velikonocích nezastavit vraždění na Ukrajině. O sváteční příměří žádal Kyjev i OSN.
Pravoslavné Velikonoce se slaví zpravidla týden po katolických a protestantských svátcích, a to kvůli tomu, že pravoslavná církev se dodnes řídí juliánským kalendářem. V obou případech ale věřící oslavují vzkříšení Ježíše Krista.
K připomínce svátku se v noci na neděli přidal i prezident Putin, který se účastnil půlnoční mše v Moskvě. Na akci si vzal tmavě modrý oblek a během mše držel svíčku. Podle přihlížejících většinu času mlčel, jen jednou se přidal k hromadné odpovědi věřících „opravdu vstal z mrtvých“. Informovala o tom agentura Reuters.
Křesťanská věrouka hlásající lásku a mír se na první pohled nepotkává s Putinovým úmyslem vyvraždit obyvatele Ukrajiny. Právě proto vyznívá Putinova snaha hájit ortodoxní křesťanství velmi podivně. Rusko navíc nevyslyšelo prosby šéfa OSN Antónia Guterrese, který žádal alespoň čtyřdenní příměří, které by se krylo s pravoslavnými svátky.
Později o příměří na sváteční den požádali i sami Ukrajinci. Dopadlo to ale stejně. V Mariupolu a dalších místech Ukrajiny se nadále bojuje.
Na první pohled antikřesťanský postoj má na invazi na Ukrajinu sám biskup Ruské pravoslavné církve, patriarcha Kirill. Ten sice chce, aby válka skončila brzy, nikdy ji ale neodsoudil a její start nábožensky podporuje, čímž logicky ovlivňuje i ruské veřejné mínění.
