Hybridní hrozby napříč Evropou rostou. Ať už formou kybernetických útoků, dezinformací nebo útoků na logistická centra a energetickou síť. Putin si nás naklepává jako řízek, popisuje úředník ministerstva vnitra. Česko i evropské státy proto musí být schopné adekvátně reagovat, jinak je čeká katastrofa.
„Podobně jako si naklepáváte řízek, aby byl stravitelnější, si nás nyní naklepává (ruský prezident Vladimir) Putin. Hybridní působení je příprava, abychom byli slabší a méně odolní,“ řekl na uzavřeném kulatém stole zaměstnanec ministerstva vnitra ČR (MV ČR).
ČTĚTE TAKÉ: Muskův otec oslavuje Putina: Příjemný muž a Rusko úžasná země. Západ šíří nesmysly
Právě takové „naklepávání“ je v poslední době stále častější. Zpravodajské služby v Evropě proto bijí na poplach a upozorňují na akce, které proti Evropě pořádají Rusko a Čína.
Ministerstvo vnitra ČR upozorňuje na dlouhou řadu příkladů akcí, které na území Česka složky obou těchto zemí za poslední dvě dekády spáchaly. Od tipování vlivných osob, které by mohly ruské tajné služby vydírat, přes sabotáž ve Vrběticích, po pronásledování místních novinářů.
Nedávno se k příkladům podobných zásahů připojil také pokus o ovlivnění voleb v Moldavsku nebo opakovaná narušení podmořské kabeláže evropských států.
➡️ The fact is, we need a quantum leap in our collective defence
— Mark Rutte (@SecGenNATO) June 9, 2025
➡️ The fact is, we must have more forces and capabilities to implement our defence plans in full
➡️ The fact is, danger will not disappear even when the war in Ukraine ends pic.twitter.com/mbIbpgF0Em
Evropská agentura pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) ve své nejnovější výroční zprávě upozorňuje, že „s rostoucím geopolitickým a ekonomickým napětím se stupňuje kybernetická válka“. Klíčovými nástroji, které se nyní dostávají do popředí a které jsou zásadní pro zajišťování strategické výhody, jsou sabotáže a dezinformační kampaně.
NÚKIB: Výrazný nárůst útoků po začátku války
„V kontextu kybernetických incidentů, které lze považovat za součást hybridního působení, lze zmínit zejména výrazný nárůst útoků na dostupnost (DDoS útoky), který evidujeme po ruské invazi na Ukrajinu,“ napsalo na dotaz redakce CNN Prima NEWS tiskové oddělení Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB).
Za většinou z těchto útoků stojí podle úřadu ruskojazyčné nestátní skupiny. „Naprostá většina jejich útoků však nepůsobí výraznější dopady nad rámec dočasných nedostupností různých webů či on-line služeb,“ dodává.
⚠️ Upozorňujeme spolu s @biscz a @VZpravodajstvi České republiky a partnery ze Spojených států, Spojeného království, Německa, Polska, Austrálie, Kanady, Dánska, Estonska, Francie a Nizozemska na dlouhodobou kybernetickou kampaň vedenou aktéry podporovanými Ruskem. Tyto útoky… pic.twitter.com/Stq0FzX7ZD
— NÚKIB (@NUKIB_CZ) May 21, 2025
V současnosti v ČR nicméně NÚKIB neeviduje žádnou bezprostřední hrozbu vůči energetické infrastruktuře ani jinému odvětví. Nelze však podle něj vyloučit, že k takovým útokům nemůže v budoucnu dojít, právě s ohledem na aktuální bezpečnostní situaci.
„Na druhou stranu, NÚKIB a celá bezpečnostní komunita dělá vše pro to, aby se takovým útokům předešlo či aby se snížil jejich potenciální dopad. Konkrétně lze zmínit například návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti, který výrazně posílí bezpečnost České republiky,“ zdůrazňuje úřad.
Kyberbezpečnost: Česko je na špičce, ale bez vedení
Česku i dalším evropským zemím ale stále chybí dostatečná schopnost na podobné útoky adekvátně reagovat. Dosavadní odpovědi na tyto útoky totiž agresory nijak neodradily, zdůrazňuje další zdroj ze státní správy obeznámený se situací.
„To, jak budeme čelit hybridnímu působení, je politické rozhodnutí. A nutně to souvisí s výší výdajů na obranu,“ uvedl pracovník MV ČR.
Telecommunications ministers adopted:
— EU Council (@EUCouncil) June 6, 2025
🔹a recommendation for an EU Blueprint on cyber crisis management
🔹conclusions on reliable connectivity
They also discussed satellite connectivity and strategic autonomy.#TTE
See main results for more👉https://t.co/T2pUo81YEq pic.twitter.com/7rqVFK53NM
Jedním ze slabých míst je i neexistující centrální řízení, které by podobně jako při ozbrojeném konfliktu bylo schopné rozdat jasné úkoly, jak v podobných situacích postupovat. Konkrétně Česko tak sice patří ke celosvětové špičce, pokud jde o odborníky na kyberbezpečnost, ale neumí je dostatečně efektivně organizovat ani úkolovat.
Překážkou kromě jiného totiž je povaha hybridních útoků, které jsou na pomezí vnitřních a vnějších hrozeb a zahrnuje celou řadu různých oblastí.
Polský ministr: Cílilo na nás 700 útoků
Čerstvou krev do žil by tak Evropě měl vlít nový „plán kybernetické bezpečnosti“, který slibuje zajistit jasný mechanismus reakce na kybernetické útoky, ale také společné tréninky členů NATO, průmyslu i armády, aby byly schopné lépe čelit rozsáhlým kybernetickým útokům.
Ten na konci minulého týdne schválili ministři EU na setkání v Lucemburku.
Dariusz Standerski, polský ministr pro digitální záležitosti, který pátečnímu zasedání předsedal, řekl serveru Politico, že jeho země čelí denně přibližně 700 kybernetickým incidentům.
„Polsko je nejvíce napadanou zemí v kybernetické oblasti v EU. A nemůžeme zaručit, že v příštím roce nebudou hlavním cílem další členské země (EU). Proto musíme být společně připraveni,“ uvedl.
Rozdělení úkolů i testovací útoky
Plán kybernetické bezpečnosti by proto měl jasně stanovit, které instituce – na technické, operační i politické úrovni – mají na rozsáhlé útoky reagovat. Vyzývá také k posílení spolupráce s NATO prostřednictvím zřízení „kontaktních míst“ pro případ kybernetické krize.
„Rostoucí geopolitické napětí, konflikty a strategické soupeření se odrážejí v dopadu, objemu a sofistikovanosti škodlivých kybernetických aktivit,“ uvádí se v dokumentu.
Součástí plánu jsou také kyberbezpečnostní cvičení pro členy NATO, soukromý sektor i země západního Balkánu, Ukrajinu a Moldavsko. První z nich by se mělo odehrát již v červnu 2026.
Volby jsou jednou z nejdůležitějších demokratických institucí. A právě proto se v posledních letech pravidelně stávají cílem narušení, mj. v informačním prostoru. V tomto vlákně vám chceme představit některé techniky, které lze očekávat i u těch letošních v ČR. 1/9 pic.twitter.com/QdQ6rFpWQp
— CHH MV 🇨🇿🇺🇦 (@CHH_MVCR) June 9, 2025
„Z doporučení nevyplývají pro Česko přímé povinnosti,“ komentuje plán tiskové oddělení NÚKIB. Dokument tak spíše mapuje zejména existující aktéry a procesy a zjednodušeně říká, kdo by v případě takových závažných situací měl dělat co.
„Přispívá tak ke zpřehlednění a zefektivnění procesů důležitých pro kybernetické krizové řízení, a ve výsledku tedy i větší odolnosti vůči kybernetickým hrozbám a incidentům nejen Česka, ale celé EU,“ dodává úřad.
Volby pod palbou?
Jednou z hlavních obav je narušení demokratických voleb.
Česka se tento problém ale prakticky netýká. Jsou kyberneticky téměř nenapadnutelné, poznamenává další zástupce české bezpečnostní komunity. „Hlasuje se papíry,“ vysvětlil s tím, že pozitivním faktorem je i to, že se na počítání hlasů podílí široká veřejnost.
Jak ukazuje nedávný průzkum agentury STEM pro ministerstvo vnitra, větší část Čechů má obavy z toho, že volby zmanipuluje česká vláda, než že pro ně bude představovat riziko Rusko.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Střelba ve škole v Rakousku. Deset mrtvých, plno zraněných. Útočit měl bývalý student
