Vladimir Putin při rozhovoru s náčelníkem generálního štábu ozbrojených sil Ruské federace Valerijem Gerasimovem Zdroj: Profimedia.cz
Budou drtit ruské tanky Ukrajinu? Putinovi jde o víc, varují ruští experti. Rusku totiž došla trpělivost a chce si neúnosným tlakem vynutit na Západu respektování svých bezpečnostních zájmů. Situace je vážná a podle odborníků oslovených redakcí CNN Prima NEWS může skončit novou studenou válkou.
Rusko je připraveno přijmout vojenská a technická opatření v odpovědi na „agresivní politiku Západu“, hřímal ruský prezident Vladimir Putin na nedávné poradě s vedením ministerstva obrany a ozbrojených sil.
Severoatlantická aliance nebo Spojené státy ale útok na Rusko nechystají. Situace na východě Ukrajiny je stabilně napjatá. Ukrajinská armáda dokonce uvedla, že v úterý bylo na frontě ticho a donbasští povstalci dodrželi klid zbraní. Ukrajina ještě dlouho nedostane od NATO pozvánku do organizace. Důvod k ruskému hněvu tak vlastně neexistuje.
Putinovo prohlášení přesto může vypadat jako poslední varování. Diplomatické napětí mezi Ruskem a Západem dosáhlo maxima. Poblíž ukrajinské hranice jsou soustředěny mnohatisícové ruské síly. A Moskva poslala Spojeným státům a Severoatlantické alianci ultimátum: Buď se Západ s Ruskem dohodne na sféře vlivu ve východní Evropě a v postsovětském prostoru, nebo dojde na Putinova slova.
Ať už je to souhra náhod, nebo záměr, Rusko se třicet let od rozpadu Sovětského svazu opět domáhá svého prostoru, kterému chce dominovat. A Západ to musí, alespoň podle názoru Ruska, respektovat. V Moskvě dlouhodobě sní o podepsání nové jaltské dohody. V Kremlu zřejmě míní, že právě teď nastal ten pravý čas. Spojené státy dlouhodobě přehodnocují zahraniční politiku, Evropa je oslabena covidem a energetickou krizí.
„Systém bezpečnosti, ve kterém Spojené státy diktují svá pravidla a Rusko je musí dodržovat, Moskvě nevyhovuje. Nehledě na to, kdo sedí v Kremlu. Výjimkou byl Gorbačov. Sovětští a postsovětští lídři viděli a vidí Západ jako hrozbu,“ říká v rozhovoru pro CNN Prima NEWS šéf organizace Politická expertní skupina Konstantin Kalačov.
Revanš za studenou válku
Jak expert upozorňuje, Rusko od první poloviny 90. let varuje Západ před rozšířením Severoatlantické aliance a přehlížením ruských bezpečnostních zájmů.
„O co jde Kremlu? Chce upřímné jednání se Západem jako jeho rovnocenný partner. Je to důležité především pro vnitroruskou agendu i pro realizaci Putinových osobních ambicí. Kreml zvyšuje sázky, aby dosáhl takových jednání, která budou v Rusku i samotným Putinem vnímána jako revanš za porážku ve studené válce, jako návrat někdejšího majestátu. Putin začal tuto partii a teď nemůže odejít od šachovnice, aniž by hru dohrál. Byl by rád i za remízu. S porážkou se ale nesmíří,“ vysvětluje Kalačov.
„Rusko znepokojuje, že komunikační kanály se Západem přestaly fungovat. Od roku 2019 nejsou žádné kontakty s NATO, došlo k vážné diplomatické krizi ve vztazích s Českem, máme tu diplomatické skandály s USA, Velkou Británii a čerstvě s Německem. Rusko neví, jak teď budovat dlouhodobé vztahy s Evropskou unií nebo Spojenými státy,“ říká CNN Prima NEWS Nikolaj Topornin, docent katedry evropského práva z moskevského ústavu mezinárodních vztahů MGIMO.
„Rusko signalizuje, že jestli nenajdeme způsob, jak konstruktivně spolupracovat, přistoupí k tvrdému scénáři,“ dodává expert. Podle Topornina to znamená návrat do období studené války mezi SSSR a USA. „Jak tomu bylo před 50 lety. My budeme žít bez Západu, Západ bude žít bez Ruska. Budeme žít paralelně,“ dodává.
Topornin přiznává, že je nepravděpodobné, že by Západ přistoupil na ultimátum Kremlu. „Je jasné, že Západ nebude souhlasit s ruskými návrhy. Některé body přímo odporují západní koncepci a západním hodnotám,“ objektivně hodnotí ruské návrhy expert.
Ukrajina je klíč
Ruští experti upozorňují, že hlavní roli v ruských obavách a současně nárocích hraje Ukrajina. Moskva se domnívá, že Ukrajina patří do její sféry vlivu a je klíčem k ruské bezpečnosti.
„Pro Rusko je důležité, aby na Západě pochopili, že Ukrajina je Rubikon. Pokud se na Ukrajině objeví cizí vojenské základny nebo budou Ukrajinu lákat do NATO, Rusko to bude vnímat jako zásadní bezpečnostní hrozbu a nebude cesty zpět. Tím bychom se definitivně vzdali celého postsovětského prostoru,“ tvrdí Topornin.
S ním souhlasí Konstantin Kalačov. „Rusko by bylo spokojeno, pokud by Ukrajina byla neutrální a demilitarizovaná. Současnou situaci by mohlo uklidnit, pokud by se Ukrajina vzdala plánů na vstup do NATO. Rusko nejenže nechce nechat Ukrajinu jít vlastní cestou, nechce ani to, aby úspěchy Ukrajiny podnítily Rusy k pochybnostem o moudrosti a prozíravosti vlastního vedení,“ míní politolog.
Kalačov dodává, že pro Vladimira Putina je mimořádně citlivá. Chce vyřešit ukrajinskou otázku do konce svého funkčního období. „To ale teď nevypadá příliš realisticky. Putin však stále doufá, že na Ukrajině dojde k výměně vlády na takovou, která bude loajální k Rusku. Spoléhá zároveň na rozepře a slabost Západu, který není připraven k válce a jeho lídři se pravidelně mění,“ říká politolog.
