Rusko přešlo na válečnou ekonomiku a dokáže měsíčně vyrobit třikrát více dělostřeleckých nábojů, než dokážou USA a Evropa vyrobit pro Ukrajinu. Vyplývá to z analýzy americké CNN. S kartami může teoreticky zamíchat česká iniciativa, ta ale pokryje jen čtyři měsíce válečného úsilí.
Válka na Ukrajině je od začátku o dělostřelectvu. Tanky, drony, letadla, to jsou všechno prostředky, které zvládnou zajistit lokální úspěchy, ale jen vytrvalá dělostřelecká palba dokáže s frontou reálně hnout.
Rusko má od začátku války na poli dělostřelectva převahu. V současnosti pálí tempem 10 tisíc nábojů za den. Ukrajina se musí bránit s pětkrát menším objemem munice, aby šetřila zásoby. Během loňské protiofenzivy Ukrajinci denně pálili šest tisíc dělostřeleckých nábojů.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Velký útok Rusů se blíží. Ukrajinci mají problémy a hrozí jim kritický scénář, varuje analýza
Podle americké CNN spočívá hlavní problém v produkčních kapacitách. Rusko najelo na válečnou ekonomiku, povolalo do vojenského sektoru miliony lidí a výrobní linky teď jedou nonstop. Každý měsíc země vyrobí 250 tisíc nábojů, což dělá za rok tři miliony kusů klíčové munice.
Podívejte se v reportáži, jak Ukrajinci zachraňují raněné na bojišti
To je číslo, se kterým se prozatím západní spojenci Ukrajiny nemohou rovnat. USA společně s Evropou jsou schopny Kyjevu dodat jen 1,2 milionu kusů munice za rok, to je téměř třikrát méně. Problém není tolik v penězích jako spíše v produkčních možnostech. Západ výrobní kapacity sice navyšuje, jde to pomalu.
Ukrajina Rusko nestíhá
„Nyní se nacházíme ve výrobní válce. Výsledek na Ukrajině závisí na tom, jak je každá strana vybavena k vedení této války,“ řekl CNN vysoký představitel NATO.
Vedle vlastních kapacit Rusko loni získalo nejméně 300 tisíc nábojů z Íránu a pravděpodobně více než milion kusů dělostřelecké munice ze Severní Koreje. Západ se tedy nevyrovná ani produkci ruských spojenců.
Vyrovnat poměr na bojišti se teď snaží iniciativa České republiky, která s pomocí spojenců zajistila dělostřelecké náboje sovětské ráže i ráže NATO. A to nikoli ze zemí Západu, ale ze států mimo Evropskou unii. O které země jde, je tajné, pravděpodobně kvůli tomu, že chtějí chránit své vztahy s Ruskem.
Cílem projektu je zajistit 800 tisíc kusů munice. Prezident Petr Pavel a premiér Petr Fiala (ODS) se ale mediálně neshodli v tom, jaká část munice už je zaplacená. Tak či tak mají první náboje z této iniciativy doputovat na Ukrajinu už v příštích týdnech.
Agentura Bloomberg ale upozornila, že matematika války je ještě neúprosnější, než se zdá. Aby byla Ukrajina údajně efektivně schopná nadále vést válku, potřebuje každý měsíc alespoň 200 tisíc dělostřeleckých nábojů. Tedy více než šest tisíc na den.
V rytmu této úvahy je zřejmé, že i kdyby Česko s vypětím 18 spojenců skutečně poslalo všech 800 tisíc nábojů na Ukrajinu, válčící zemi by to pokrylo „jen“ čtyři měsíce. Ukrajina by tím získala čas. Čas na to přesvědčit Západ, aby své výrobní kapacity významně posílil. Protože výsledek války zřejmě neovlivní jednorázové dary, ale dlouhodobá výroba munice a vytrvalé používání této munice na frontě.
