Co žádal Putin za mír: Ukrajinu bez Krymu i pomoci Západu a konec vyšetřování ruských zločinů
Výběr redakce
Americký list Wall Street Journal se dostal k utajovaným požadavkům Vladimira Putina, po jejichž přijetí byl Kreml na jaře 2022 ochoten ukončit agresi na Ukrajině. V odmítnutých návrzích stálo, že napadená země musí zůstat trvale neutrální. Že se nesmí stát součástí žádných vojenských bloků včetně NATO. Že nepřijme pomoc Západu při rekonstrukci své zredukované armády. A že akceptuje ruskou kontrolu nad Krymem.
Dva roky starý návrh Vladimira Putina měl po odmítnutí ukrajinskou stranou zůstat navždy utajený. Listu Wall Street Journal se však k sedmnáctistránkovému dokumentu, původně určenému pro mírová jednání v Istanbulu, povedlo dostat.
A je to hodně zajímavé čtení.
Bez příkras ukazuje, s čím by se Rusové šest týdnů po začátku invaze spokojili, aby zastavili svou agresi na Ukrajině.
ČTĚTE TAKÉ: Námluvy Slovenska a Ruska? Blanár se sešel s Lavrovem, ten je připraven „obnovit vztahy“
Podle požadavků šéfa Kremlu se země Volodymyra Zelenského měla stát „trvale neutrálním státem, který se neúčastní vojenských bloků“. Musela by se vzdát jakékoli podpory Západu při obnovování své armády. Nezbývalo by jí než přijmout, že Krym bude ruský. O budoucnosti východní Ukrajiny by pak rozhodla další jednání.
Rusko si toho nárokovalo mnohem víc: Ukrajinská armáda by se musela smířit s omezením počtu tanků, děl i vojáků, nesměla by pořizovat cizí (západní) zbraně, její rakety by musely mít snížený dolet na maximálně 40 kilometrů.
Čtěte také
Ukrajina by podle Putinova návrhu mohla na rozdíl od snů o NATO nadále usilovat o členství v Evropské unii, musela by však zároveň stáhnout mandát udělený Mezinárodnímu trestnímu soudu, který na jejím území prošetřuje ruské válečné zločiny.
A nejen to: Kyjev by také měl dovolit posílení vlivu ruštiny ve své státní správě a u soudů.
Takto formulovaná smlouva měla být podepsána nejen ruskou a ukrajinskou stranou, ale i představiteli USA, Velké Británie, Francie a Číny. Moskva jako garanta původně navrhovala i Bělorusko, Kyjev to však odmítl; ostatně stejně jako většinu požadavků.
Mírová jednání byla zastavena v červnu 2022 poté, co se vším všudy vyšly najevo podrobnosti ruských válečných zločinů. Nedávno se o zprostředkování dalších rozhovorů pokusil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, zástupci Ukrajiny však opakují, že k žádnému setkání nedojde, dokud Rusko zcela nestáhne svá vojska z okupovaných území.
Vladimir Putin na Den vítězství 9. května 2014 Zdroj: ČTK/ Profimedia.cz
Wall Street Journal míní, že cíle Putinova tažení se ani po dvou letech příliš nezměnily. Moskvě jde i nadále o to, aby Ukrajina vyšla z konfliktu zásadně oslabená a z dlouhodobého pohledu zranitelná vůči ruské vojenské síle.
Díky úzké spolupráci redakcí online a TV zpravodajství vám přinášíme desítky reportáží i v textové podobě, které můžete sledovat v televizi, na webu, sociálních sítích nebo v HbbTV.
