Putovní kocour s průkazem původu: Rýma ho málem stála život, útočiště našel v azylu

Podělili jsme se s vámi o příběhy Ječmínka, který zažil zázrak, ale trval jen velmi krátce. Slamáčka, kterého s vyhnilýma očima lidé míjeli u silnice. Tlamičky alias Šklíby, která přes zlomenou a strženou čelist nemohla jíst. Vy, co nás čtete pravidelně, znáte příběhy těchto nešťastníků a víte, že si je pod svá křídla vzal spolek Destiny Pet. Ten, který to nevzdává snad za žádných okolností. Zmínit můžeme i jednu celebritu - Knedlu. První kotě bez řitního otvoru, které bylo u nás v Česku úspěšně operováno.

Věčný smolař Adagio

Tentokrát chceme napsat příběh věčného smolaře Adagia. Není to žádný nově příchozí člen kočičí smečky azylu, už to bude pár let, co u zakladatelky Destiny Pet Terezy Peřinové našel útočiště. Ale je to přesně ten nebožák, kterého provází neustálá smůla. A víte co? Je to papírová kočka. „Ten“ chovný kocour celým jménem Adagio Fidelity Feline, který měl být v nejlepší formě, plný zdraví, který měl zdobit fotkami sociální sítě majitelky, dostávat jen luxusní stravu a ležet v pelíšcích za zaplacené spolupráce, jak je teď in.

Jenže on onemocněl. Nechtěla ho majitelka, nechtěla ho chovatelka, vzal si ho azyl, pak procestoval další dva domovy a všude ho Tereze vrátili kvůli rýmě. Jednou po dvou letech, jednou po roce. Měli smrkance na stěnách a opět se stal nechtěným.

Ano, ona péče o zvíře s nějakým omezením není jednoduchá. A představte si, že se najdou tací, kteří se DOBROVOLNĚ rozhodnou mít soukromý azyl a takových koček třeba 20. A aby to finančně zvládli, ještě chodí do práce, a když přijdou z ní, tak běhají po kočkách (Tereza ještě adoptovaných psech, slepicích a kachnách) a po večerech dělají charitativní aukce, nebo píšou sáhodlouhé příspěvky na sociální sítě a prosí veřejnost o příspěvek na veterinární péči. Volný víkend a dovolená neexistuje!

Od domovu k domovu a nakonec azylu

Adagio se tedy vrátil k Tereze a asi ani nespočítáme, kolikrát byl na hospitalizaci. Vše začalo, když ho našla na facebookové skupině, kde ho paní kvůli rýmě chtěla dát pryč, aby ji nenakazil jiné kočky. Jak jsme psali, původní chovatelka neměla zájem a tak pro něho jela Tereza do Německa. Každou noc s ním seděla v koupelně společně s eukalyptovou lampou a utírala mu nos. Podstoupil virologii, bakteriologii i rhinoskopii. Výsledek byl takový, že mu nic není, ale má trvale změněnou sliznici, tím pádem málo chráněnou a přes nos chytí jakýkoli malicherný „bacil“.  Chodil na inhalační terapie a následně našel domov, ten, kde vydržel dva roky, následně našel další, kde si ho nechali „celý“ rok.

Nekonečné kolečko hospitalizací

A pak zase šupajdil k Tereze. Minulý rok mu museli odstraňovat slinné žlázy, což podstoupil i teď v květnu, jelikož se mu udělal veliký absces v tlamě. Na veterině mu pak diagnostikovali autoimunitní onemocnění a společně s transfúzí dostal kortikoidy a měl být propuštěn. Terce se ale jeho stav nezdál a tak z jedné veteriny jela na druhou. Během toho Adagio zkolaboval a šlo o minuty. Výsledkem bylo, že nemá autoimunitní onemocnění, ale přišel o hodně červených krvinek a tak záchranou bylo několik krevních transfúzí a týdenní hospitalizace na veterině v Nuslích.  Momentálně už je v domácím léčení.

Adagio svůj boj vyhrál, již poněkolikáté. 🙏 Je to neuvěřitelný kocour s velmi smutným životním příběhem, ale obrovským...

Posted by Tereza Teruru Peřinová on Monday, May 20, 2024

Adagiova karanténa

Adagio je v pokojíčku kočičkami s Lucy a Bibi. Není žádoucí, aby byl s více kočkami nebo nestálou skupinkou, protože přes nosní sliznici chytne kde co. Aby se usnadnila péče o infekční pacienty a nenakazili tak další kočičky, došla Tereza k myšlence, že by předělala další místnost v domě a to na profesionální karanténu.

Jedná se o kompletní rekonstrukci bývalé dílny zahrnující kompletní renovaci místnosti, rozvody vody i elektřiny, stavbu, vyhřívané boxy, vybavení, veterinární přístroje jako infuzní pumpy atd. Místnost, která nám nejen ušetří v závěru finance za hospitalizace méně náročných případů, ale především pomůže zamezit přenosu nemocí, které mohou být do očkování pro kočku fatální. Obzvlášť, pokud je nemocná,“ vysvětluje Tereza.

Pokud byste chtěli pomoci, můžete přes charitativní portál Darujme.cz. Přispět můžete i přes projekt Kočičí přání.

„Ti, kteří se k nám dostali pozdě nebo ve stavu, kdy jsme zkrátka prohráli, zůstali s námi a jejich odkaz pomáhá dalším. Po nebohém Kismetovi, kterého někdo vyhodil se sourozenci do igelitky do parku s vyhnilýma očima, je pojmenovaný náš kastrační program, který pomohl již stovkám koček. Po Zrzečkovi jsou pojmenovány naše prostory. A tak by karanténa nesla odkaz Adagia. Život každého z těch, kteří se k nám dostanou, má smysl,“ uzavírá Tereza.

Tagy:
kočka Německo domov péče o zvíře záchrana zvířat karanténa hospitalizace rýma Destiny Pet veterinární lékař Destiny veterinární lékařství chovná kočka