Původní přirozená tma na území v ČR už není. Kam se u nás vydat za tou největší?

Podle mapy umělého nočního osvětlení nad územím ČR již nenajdeme přírodně tmavou oblohu, a to ani nad Šumavou. Nejbližší tmavá místa (s „přirozenou tmou“) jsou v rakouských Alpách nebo na Slovensku.

Podle astronoma Pavla Suchana z Astronomického ústavu Akademie věd ČR se velká města u nás sice snaží světelný smog omezovat, ale velmi málo. „Nemůžeme úplně pochválit jedno město v ČR, které by vzalo koncepci a celé to zohlednilo a svítilo lépe, méně, účelněji, do správných směrů,“ uvedl Suchan v pořadu Nový den.

Můžeme však podle něj najít některé dobré příklady: „V Ostravě na jednom náměstí jsou opravdu spodní rovné kryty, svítí to tam, kam má. V Rokycanech už najdeme první ulice, které nemají vůbec tu modrou složku, to znamená, že ježci a hmyz se na zahrádkách u rodinných domků budou mít lépe než kdekoliv jinde. V Jesenici najdeme způsob osvětlení jedné komunikace a cyklostezky tak, aby to nesvítilo do přírody.“

Už není tma jako za Karla IV.

„Největší tma je v ČR v Národním parku Šumava a v Novohradských horách. Ale paradoxně tam ještě stále není žádná oblast tmavé oblohy, ale v ČR máme i oblasti tmavé oblohy,“ řekl astronom.

„Mezi Karlovými Vary a Plzní, v Beskydech – beskydská oblast tmavé oblohy nebo jizerská oblast tmavé oblohy, tak to jsou oblasti, kde je přece jenom větší tma. Ale jak správně zaznělo v úvodu, na území ČR už není ta původní pravá tma, kterou zažíval třeba Karel IV.,“ pokračoval.

A kolik pouličních lamp svítí na našem území podle jeho informací zbytečně? „Když to vezmete statisticky z pozorování z vesmíru, tak zhruba 40 procent světla se z lamp v ČR vysvítí do špatných směrů, čili to je zbytečné světlo,“ zmínil a dodal, že každá lampa –⁠ i ta sebelepší –⁠ může být zbytečná v okamžiku, kdy ji nikdo nepotřebuje.