I když se zdá, že přátelství Ruska a Číny začalo sílit až v posledních měsících, ve skutečnosti kooperace obou zemí probíhá už dlouhé roky. Mocnosti si navzájem radí, jak zaklekávat média, odpůrce režimu a baví se o cenzuře internetu. Vyplývá to z uniklých dokumentů, které získali novináři Svobodné Evropy.
Krátce před vypuknutím války na Ukrajině navštívil Čínu ruský prezident Vladimir Putin. Setkání, ke kterému došlo loni na začátku února, mělo demonstrovat navázání bližší aliance Moskvy a Pekingu. Jenže obě mocnosti se úzce, a tak trochu potají, paktují už delší dobu.
Investigativci Svobodné Evropy se dostali k oficiálním dokumentům, které zachycovaly povahu jednání, k nimž docházelo mezi Rusy a Číňany v letech 2017 až 2019. Těchto setkání se účastnili zástupci Správy kyberprostoru Číny (úřad internetového regulátora) a Roskomnadzoru, vládní agentury, která dohlíží na ruský internet.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Je paranoidní a žije v bunkru. Putinův bývalý bodyguard překvapil i detaily o jeho zdraví
Z dokumentů vyplývá, že zástupci obou zemí si na mítincích vyměňovali rady a vzájemné zkušenosti s prohlubováním autoritářského režimu v oblasti internetu a médií. Delegáti se bavili zejména o kontrole internetu, cenzuře, přístupu k médiím a odpůrcům režimu.
Ten umí to a ten zas tohle
Web Svobodné Evropy informoval, že ruští úřednící se svých čínských protějšků ptali zejména na způsoby cenzury internetu. Zajímali se o to, jak Peking zakročuje proti tomu, aby lidé používali nástroje VPN (virtuální privátní sítě) nebo Tor, které uživatelům umožňují obcházet internetové restrikce a poskytují jim anonymitu.
Kudy Ukrajinci zaútočí na Rusy? Plány komplikuje hrozba v zemi, zvláštní roli zaujme zvon
Napětí na Ukrajině každým dnem stoupá, Kyjev má totiž v blízké době spustit jarní protiofenzivu. Z analýzy The New York Times vyplývá, že největším problémem ukrajinské armády je nedostatek zkušených mužů, země proto dokončuje výcvik nových rekrutů. Největší výzvou při protiútoku pak budou ruské miny.
„Rusové se taktéž pídili po tom, jak prolomit šifrovaný internetový provoz a poptávali se po čínských zkušenostech s regulací komunikačních platforem,“ uvedla Svobodná Evropa.
Čínská strana se pro změnu ptala Rusů na otázky spojené s regulací médií. Peking se rovněž zajímal o to, jak Moskva přistupovala k občanům, které nesouhlasí s režimem. Konkrétně se ptal i na opozičního předáka Alexeje Navalného, který se v současnosti nachází ve vězení.
Si Ťin-pching v Moskvě
Čínský prezident Si Ťin-pching navštívil Moskvu naposledy v březnu. S Vladimirem Putinem se státníci dohodli na prohloubení deklarovaného „přátelství bez hranic“. Prezidenti podepsali rámcové dohody o rozšíření strategického partnerství a o strategické spolupráci. Čína chce do Ruska dodávat více elektroniky a to si podle Putina přeje, aby čínské firmy nahradily v zemi západní společnosti, které ji opustily kvůli konfliktu na Ukrajině.
Rusko naopak uspokojí čínskou ekonomiku spolehlivými dodávkami ropy a plynu, slíbil Putin. Jejich vývoz tvoří důležitou součást ruské ekonomiky a Moskva po zhroucení evropského odbytiště kvůli své invazi na Ukrajinu usiluje o větší export do asijských zemí. Objem obchodu mezi Čínou a Ruskem loni dosáhl podle Putina téměř 190 miliard amerických dolarů (asi 4,2 bilionu korun) a letos by měl překročit 200 miliard (téměř 4,3 bilionu korun).
