Ledovce v Rakousku, kam ročně jezdí desítky tisíc českých lyžařů, zmizí do konce století. Ve Švýcarsku z nich zůstane pouhých pět procent současného stavu. Tvrdí to generální tajemník Světové meteorologické organizace Petteri Taalas.
Podle rakouského deníku Kronen Zeitung nedává vystudovaný finský meteorolog tamním ledovcům žádnou naději. „Tato hra je již prohraná,“ uvedl Taalas v rozhovoru pro Rakouskou tiskovou agenturu. Vše se samozřejmě váže ke změně klimatu. I když s ním bude lidstvo nadále bojovat, tání polárního ledu a ledovců bude podle něj „pokračovat po celá staletí“ a s ním se budou zvyšovat hladiny moří.
Jeden z největších ledovců v Antarktidě by se mohl brzy rozpadnout. Hrozí rychlé tání
Plovoucí část jednoho z největších ledovců v Antarktidě nazvaného Thwaites by se mohla v příštích pěti až deseti letech „rozpadnout jako čelní sklo od auta“. Varují před tím američtí a britští vědci, kteří ledovec o velikosti Floridy dlouhodobě studují. V takovém případě by mohly dosud bezpečně zadržované pevninské části ledovce ztratit svou oporu a začít sklouzávat do oceánu, čímž by zrychlilo zvyšování celosvětové hladiny moří.
Bez ledovců by řeky odváděly méně vody, což by ovlivnilo zásobování pitnou vodou a výrobu elektřiny. „Největší otázkou je voda. Tedy zda budeme mít dostatek vody pro zemědělství a lidi,“ doplnil Taalas.
Generální tajemník Světové meteorologické organizace se sídlem ve švýcarské Ženevě, otec pěti dětí, vyřkl dokonce prognózu, že na tento sekundární dopad, tedy zvyšování hladin moří, doplatí velká města a státy na jejich březích. Například britská metropole Londýn se podle něj bude muset přemístit, evakuace prý dokonce hrozí celému Nizozemsku.
„Do Rakouska by mohli přijít dobří lidé z Nizozemska,“ prohlásil cynicky Taalas o možných důsledcích. Hustě osídlená země na západě EU, která se již částečně nachází pod úrovní mořské hladiny, tak podle něj bude proti stoupající hladině moří bojovat podobně „zoufalým“ způsobem jako například Bangladéš nebo ostrovní státy v Tichomoří.
Ohrožena však zřejmě budou i velká města, a to nejen v Asii, ale například kalifornské Los Angeles či dánská Kodaň. „Obnovení těchto měst ve vnitrozemí si vyžádá zásadní úpravy,“ nastínil Taalas.
Ochlazování planety popelem
Taalas nastínil také řešení, kdy lze tento vývoj zastavit pouze v případě, že bude oxid uhličitý aktivně odstraňován z atmosféry. „Jenže k tomu nemáme dobré technologické prostředky,“ popsal Taalas.
Dopady koronaviru budou v ledovcích zapsány až tisíce let
Dopady pandemie COVID-19 jsou natolik globální, že je přírodovědci budou moci odhalit i po několika tisíciletích. Stopy zůstanou uchované v hloubi ledovců.
Teoreticky by bylo možné ochlazovat planetu jejím stíněním pomocí rozptylu popela ve stratosféře. „To by bylo možné. Na to bychom potřebovali asi deset miliard dolarů ročně,“ vypočítal finský meteorolog. Podle něj by navíc takové řešení bylo velmi riskantní, neboť by se na celém světě „trochu setmělo a všude by se objevily kyselé deště“.
Kromě polárních oblastí ovlivňuje změna klimatu nejvíce oblast Středomoří. Taalas odkázal na rekordní teplotu 48,8 stupně Celsia naměřenou loni v Itálii. V Africe a na Blízkém východě se již tak kritická situace pravděpodobně ještě zhorší, a to v důsledku silného populačního růstu.
Pokusy o ovlivnění počasí byly neúčinné. „Arabské státy investovaly velké částky do výroby umělého deště, ale výsledky byly mizivé,“ vylíčil Fin. Suchý vzduch „prakticky znemožnil další déšť“.
Jako Greenpeace před deseti lety
Pokud jde o politické úsilí o omezení změny klimatu, je Taalas opatrně optimistický. Loňská konference o klimatu v Glasgow byla druhou nejúspěšnější po Paříži a vlády nyní skutečně uznaly problém. „Všechny hlavy států a vlád pronesly silné projevy. Zněly však jako Greenpeace před deseti lety,“ naznačil opožděnost politiků za přední nevládní organizací zabývající se desítky let životním prostředím.
Uvedl také, že společnosti se snaží být součástí řešení a že dochází k rychlému technologickému pokroku. Vyjádřil naději, že na příští klimatické konferenci, která se má uskutečnit letos v listopadu v Egyptě, dohodnou státníci kroky, které povedou k návratu k cíli snížit průměrnou teplotu o 1,5 stupně Celsia.
