V USA ho znal každý, sami herci ho nikdy neviděli: První film z Rakouska-Uherska

Hořické pašijové hry

Věděli jste, že první hraný film z Rakouska-Uherska natočili filmaři v Hořicích na Šumavě? Dějiny kinematografie se tu začaly psát díky jedinečným pašijovým hrám. Unikátní podívaná s více než stoletou tradicí má své fanoušky po celém světě dodnes.

Němý film od premiéry ve Filadelfii v roce 1897 obdivovaly po celých Spojených státech stovky tisíc diváků. Na rozdíl od herců samotných, kteří ho s největší pravděpodobností neviděli nikdy. „Místní herci, kteří o tom nic nevěděli, měli fanoušky v Americe. A oni se učili jejich životopisy a znali jejich jména, a když dorazila do Ameriky zpráva, že se představitelé Adama a Evy vzali ve skutečném životě, tak to byla prostě senzace a všichni o tom psali,“ vypráví Martin Neudörfl, historik, lingvista a hejtman Schwarzenberské granátnické gardy.

Dokonalé provedení hořických pašijových her, které přilákalo americké producenty, tvůrcům zkrátka zajistilo zaoceánskou slávu. Natáčení se v Hořicích zúčastnilo více než tři sta místních herců. Výsledný velkofilm prý měřil neuvěřitelných jeden a půl kilometru.

Život v Hořicích jako velkolepá show

A nebyly to pouze samotné pašijové hry s výjevy ze Starého i Nového zákona, které filmaři zachytili. Mezi zhruba šedesáti scénami nechyběly záběry divadla, Hořic a běžný život jejich obyvatel. Dodnes se ale podařilo nalézt a identifikovat pouze čtyři scény, a to i díky maličkostem, jako je třeba probíhající pes.

Vlastní promítání po celých Spojených státech byla velkolepá show s živými varhany a operními zpěváky a podrobným odborným komentářem, který připomínal historii her. „Roku 1893 tady byla premiéra prvních takzvaných velkých pašijí. A odehrávaly se v budově, která byla také velkým technickým pokrokem. Byla tady elektřina, v Krumlově se třeba svítilo se svíčkami,“ vykládá v pořadu Prima Česko Miroslav Kutlák, předseda Společnosti pro zachování Hořických pašijových her.

A jak dále dodává, ani to nejmodernější osvětlení ale nevytvořilo uvnitř divadla tolik světla, aby stačilo filmařům. A tak se snímek natáčel před budovou divadla. „Jedna ze čtyř scén nalezeného filmu se odehrává před bývalým Spielhausem.“

Pašijové hry současnosti

V nynější době lze Hořické pašijové hry spatřit v podání současného spolku. „Znovuzrození pašijí přišlo po revoluci, premiéra byla v roce 1993... Po sto letech a jednom dni to bylo. Celou dobu hrajeme jednu hru, která byla režírovaná Antonínem Baštou a hraje téměř 55 až 60 herců,“ uvádí dále Miroslav Kutlák.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Bobr z Brd konečně před kamerou: Mokřad za miliony ho proslavil po celém světě

Současné představení se už v divadelní budově odehrávat nemůže. Komunisté ji totiž v roce 1959 nechali srovnat se zemí. A ze vzácných opon se stala hrazení pro ovce. „Opon v tom pašijovém divadle bylo 92, ty nejvzácnější byly zlatem vyšívané,“ říká Martin Madej, starosta městyse Hořice na Šumavě.

Divadlo pro neuvěřitelných 1554 diváků bylo dvacet metrů vysoké a 80 metrů dlouhé. Jeho velkolepé rozměry připomíná model v hořickém muzeu. „Už ze začátku, když se pašijové hry začaly hrát, je navštěvovali lidé nejen z celé Evropy, ale z celého světa. Byli tady lidé ze Spojených států, z Egypta, z Angoly, z Japonska. Jeden z nejslavnějších návštěvníků byl v roce 1894 následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d'Este,“ uvádí starosta.

Představení můžete v Hořicích zhlédnout každoročně i vy, letos první a druhý týden v červnu na Slavnosti Těla a krve Páně. Tedy podobném představení, se kterým před téměř sto třiceti lety udělali naši předci díru do světa v prvním rakousko-uherském filmovém počinu, jak připomíná Martin Neudörfl: „Ten film je zajímavý nejen tím, že je to první film natočený na našem území, ale že skutečně dobyl Ameriku!“

Nejstrašidelnější les v Česku: Děsivé legendy i podrážděná zvířata. Jak vypadá Pánova březina?

Tagy:
film divadlo premiéra představení Rakousko-Uhersko herec Hořice Česko USA umění a zábava umění, kultura, zábava a média Martin Neudörfl