Ilustrační foto Zdroj: AP
Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek obvinilo policejní sbor města Minneapolis ze systematického porušování zákonů, když oznamovalo výsledky dvouletého vyšetřování jeho práce. Podle prověrky spuštěné v návaznosti na smrtící zákrok proti Georgi Floydovi se město a jeho policisté běžně dopouštěli diskriminace vůči černochům a potomkům původních obyvatel USA, nepřiměřeného užívání síly nebo porušování práva na svobodu projevu. Ministerstvo se s lokálními úřady předběžně dohodlo na snaze zavést reformy.
Podle závěrů vyšetřování „je rozumné domnívat se“, že policie v Minneapolisu se dopustila „vzorce jednání“ v rozporu s americkou ústavou a dalšími federálními zákony, řekl na tiskové konferenci ministr spravedlnosti Merrick Garland. Některá ze zjištění popsaných v 89stránkové vyšetřovací zprávě jsou podle něj „hluboce znepokojivá“ a oslabují důvěru obyvatel ve strážce zákona.
ČTĚTE TAKÉ: Rasová diskriminace bělošky? Manažerku vyhodili ze Starbucks, vysoudila 500 milionů
Federální vláda tak dospěla k podobným závěrům jako při vyšetřováních z uplynulých let, která zkoumala policejní praxi ve městech Louisville ve státě Kentucky nebo ve Fergusonu v Missouri. Podobně jako v případě Minneapolisu audity navazovaly na medializované incidenty, při nichž policisté zabili osoby tmavé pleti. Vyšetřování týkající se největšího města státu Minnesota bylo zahájeno na jaře 2021 poté, co byl bývalý strážník Derek Chauvin uznán vinným z vraždy Floyda.
Děti bojovaly o život v hořícím autě, zatímco jejich matka kradla v obchodě. Žena vinu odmítá
Stačila chvíle a neštěstí mohlo skončit katastrofou. Teprve 24letá žena nechala své děti v autě a sama šla krást do obchodu. Zatímco ona měla plné ruce práce, její vůz pohltily plameny. Na pomoc dětem přispěchali kolemjdoucí, kteří je pomohli z hořícího auta vysvobodit. Žena teď čelí obvinění z několika trestných činů. Svou vinu však odmítá.
Podle Garlanda praktiky odhalené federální vládou „umožnily to, co se stalo Floydovi“. Místní policie „rutinně používá nepřiměřenou sílu, často v případech, kde žádná síla není nutná,“ uvedl ministr. Konkrétně zmínil zbytečné používání elektrických paralyzérů nebo střelných zbraní bez patřičného vyhodnocení hrozby. Policisté podle něj také běžně neberou ohledy na zdraví zadržených osob a například ignorují jejich stížnosti, že nemohou dýchat, jak tomu bylo ve Floydově případě.
Používali zbraně proti lidem páchajícím přestupky
Ve zprávě ministerstva se podle deníku The New York Times (NYT) píše mimo jiné o 19 případech z let 2016 až 2022, kdy strážníci použili střelné zbraně. „Významnou část“ z nich považují vyšetřovatelé za „neústavní použití smrtící síly“. Policisté podle nich také používali „nebezpečné techniky a zbraně proti lidem, kteří spáchali přinejhorším drobné přestupky a někdy vůbec žádný přestupek nespáchali“.
Dalšími problémy, které ministerstvo spravedlnosti zmiňuje, jsou rasová diskriminace při prohlídkách nebo zatýkání podezřelých, pošlapávání práv demonstrantů nebo novinářů a nedostatečné vyvozování zodpovědnosti za pochybení. „Data například ukázala, že MPD (zkratka policejního sboru, pozn. red.) zastavoval černochy a původní obyvatele skoro šestkrát častěji než bělochy v situacích, které nevyústily v zatčení nebo předvolání,“ řekl Garland.
Holčička přežila 24 hodin v divočině. Pomohla jí odvaha i základní pravidlo pro ztracené
O neskutečné odvaze a houževnatosti svědčí příběh holčičky ztracené v divoké přírodě. Teprve desetiletá Shunghla Mashwaniová se společně se svou rodinou vydala na túru po stezce Cathedral Rock Trailhead v americkém státě Washington. Zničehonic se ale od rodiny oddělila. Když si rodiče všimli, že holčička chybí, okamžitě zahájili pátrání. Za pomoci záchranářů se jim ji po více než čtyřiadvaceti hodinách podařilo najít živou a zdravou.
Obvinění ohledně potlačování protestů a svobody médií souvisí především s demonstracemi proti policejním praktikám. „MPD používal sílu, aby potrestal lidi, kteří naštvali strážníky nebo kritizovali policii,“ cituje ze zprávy televize CNN. Garland na tiskové konferenci konkrétně zmínil použití fyzické síly a pepřového spreje vůči novináři, který natáčel zákrok policie proti účastníkům demonstrace navazující na Floydovu smrt.
Město zakázalo používání škrtících chvatů
Smrtící zákrok proti neozbrojenému 46letému černochovi vyvolal na jaře roku 2020 vlnu protestů napříč USA. Floyd zemřel poté, co mu policista bílé pleti Chauvin při zatýkání několik minut klečel na krku a společně s kolegy jej tlačil k zemi, zatímco muž křičel, že nemůže dýchat. Vše začalo podezřením, že Floyd zaplatil v obchodě falešnou bankovkou.
Kromě Chauvina následně i další tři účastníci zákroku dostali tresty odnětí svobody a město zakázalo používání škrtících chvatů nebo povolení k domovním prohlídkám, která umožňovala policistům vstoupit bez klepání. Jak popisuje list NYT, úřady v Minneapolisu také letos v březnu souhlasily s reformami u policie poté, co lokální vyšetřování popsalo některé z problémů obsažených v nové federální zprávě.
Podle Garlanda již došlo k „jistým důležitým změnám“, město ale musí na nápravě situace dál pracovat. Ministerstvo spravedlnosti navrhlo 28 konkrétních opatření a uvedlo, že se se zástupci města dohodlo na vyjednávání ohledně úmluvy, která by zajišťovala jejich uvedení do praxe.
„Změníme narativ kolem práce policie v tomhle městě“ prohlásil na páteční tiskové konferenci šéf policie v Minneapolisu Brian O’Hara.
