Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš Zdroj: CNN Prima NEWS
Reformy vnitřního fungování a kampaní Pirátské strany je třeba provést do konce příštího měsíce. Předsednictvo k tomu dostalo důvěru od širšího vedení strany, řekl v sobotu novinářům po jednání stranického republikového výboru předseda Pirátů a vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš. Výrazné zúžení by se mělo týkat administrativních a mediálních skupin. V reakci na výsledek voleb do Evropského parlamentu podle něj ještě před jednáním rezignoval dosavadní vedoucí mediálního odboru.
„Pirátská strana tak, jak se rozrůstala na úrovni regionů, má poměrně košatý odborný aparát i technické zázemí, jako je administrativní odbor, který dbá na průběh voleb, nebo jako je struktura mediálního odboru či role lídra v kampani. Jsou to změny, které povedou k efektivnějšímu řízení nejenom kampaní, ale i reakcí na náhlé situace,“ řekl Bartoš.
ČTĚTE TAKÉ: Pirátský eurodebakl aneb Zelení páprdové se spálili o spalovací motor
Na podrobnější analýze chyb v kampani do Evropského parlamentu strana zatím pracuje a měly by být podle Bartoše hotové v následujících dnech či týdnech. Rozebrat bude potřeba hlavně důvody, proč se někteří lidé podporující Piráty rozhodli nepřijít k volbám.
Gregorová: Za eurokomisaře chceme Kolaju. Koryta, koryta, koryta, rozohnila se Konečná
Nejdůležitější v Evropské unii je vyjednání silného portfolia, pronesla v pořadu 360° europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti), která obhájila svůj mandát. Připomněla, že na post eurokomisaře chtějí Piráti prosadit dosluhujícího europoslance Marcela Kolaju, jsou ovšem ochotni bavit se i o jiných variantách. Nově zvolená europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) to však označila za pouhý „boj o koryta“.
„Uvědomujeme si, že jsme v eurovolbách dostali volební políček. Ačkoliv dlouhodobě lidem dodáváme výsledky v souladu s našimi závazky, nepodařilo se nám motivovat velkou část našich voličů přijít k volbám. Zůstáváme liberální silou, která usiluje o modernizaci země a nemá zájem být spojována s pravolevým vymezováním, ale ani skrajními a extremistickými proudy, uvedl Bartoš na síti X.
Piráti po zisku 13,95 procenta hlasů ve volbách v roce 2019 letos klesli na 6,20 procenta. Strana cílila až na čtyři křesla, mandát ale obhájila jen dosavadní europoslankyně a dvojka na kandidátce Markéta Gregorová.
Podle Gregorové by reformy mohly do jisté míry vést k centralizaci kampaně Pirátů, nikoliv ale toho, jak strana funguje mimo ni. Strana si uvědomuje, že v kampani do Evropského parlamentu udělala některé chyby a musí se z nich poučit, řekla.
Návrh, aby byl pirátským eurokomisařem neúspěšný kandidát na europoslance Marcel Kolaja, podle Bartoše stále trvá. Premiér Petr Fiala (ODS) dříve uvedl, že navrhnout jméno na eurokomisaře má koalice Pirátů a STAN, respektive Starostové. Nejčastěji se spekuluje o nově zvolené europoslankyni Starostů Danuši Nerudové a ministrovi průmyslu Jozefu Síkelovi (STAN). Bartoš situaci v hnutí STAN nechtěl hodnotit. „Najednou se objevují vnitřní rozpory ve STAN, že (Nerudová) sice dovedla hnutí ke dvěma mandátům, ale nenaplnila očekávání. V tuto chvíli ani nevíme dynamiku na straně STAN jako koaličního partnera,“ dodal Bartoš.
Piráti už od pondělí na stranickém fóru řeší, zda kvůli výsledkům voleb nesvolat nejvyšší orgán strany, kterým je celostátní fórum. V tom mohou Piráti hlasovat o nejvýznamnějších stranických otázkách, například o volbách nového předsednictva strany. Bartoš nevyloučil, že pokud by existoval požadavek na jeho svolání, může se tak uskutečnit ještě do podzimních krajských voleb.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Jsem bohatá nevěsta, řekla Gregorová o frakcích. Zkritizovala Starosty za vnitřní boje
