Rekordní pokles příjmů? Nechci být bezcitný, ale nejde o katastrofu, zdůrazňuje ekonom
Výběr redakce
Minimálně deset let platy reálně rostly, takže nynější pokles není katastrofou. Ve vysílání CNN Prima NEWS to řekl hlavní ekonom skupiny Natland Petr Bartoň. Druhým dechem však dodal, že nechce znít bezcitně, protože snížení reálných mezd může v některých rodinách způsobit problémy. Vedle toho finanční poradce společnosti Partners Ondřej Hatlapatka varoval, že vážnost ekonomické situace teprve poznáme.
Průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí reálně, tedy po zahrnutí rekordní inflace, klesla v průměru o 3,7 procenta. To je nejvíce od druhého čtvrtletí roku 1998.
„Už minimálně deset let rostly reálně platy o tři až pět procent. Teď máme před sebou rok, kdy by mohly naopak o pět procent klesnout. Je to jeden rok z deseti, takže z dlouhodobého pohledu nejde o katastrofu. Nechci ale vypadat bezcitně, v některých rodinách to může mít zásadní vliv na rozpočet,“ prohlásil ve vysílání CNN Prima NEWS Bartoň.
Podle Hatlapatky ještě není nejhůř. „Zatím máme jen čísla a nikdo si nedokáže připustit reálný dopad. Konec roku ukáže, jak strašná situace bude. Když řeknu, že budeme na osmi procentech propadu, jsem možná velký optimista. Lidem budou koncem roku teprve dobíhat smlouvy, fixace a zvýší se dopady na příjmy. Teď se téměř nic neděje,“ dodal ekonom.
Vyšší platy ve státním sektoru? Na pováženou
Úřednické odbory ale od čtvrtka vyhlašují stávkovou pohotovost. Vláda je sice připravena jim zvýšit platy ještě letos, ale ne o inflaci. Úředníků je v Česku přibližně 80 tisíc. V roce 2020 dosahovaly průměrné platy ve státní správě 45 tisíc korun. V neústřední správě to bylo 38 tisíc. To je víc, než kolik činí průměrná mzda.
„Platy v soukromém sektoru jsme překonali před sedmi až osmi lety. Je to trochu divné. Na druhou stranu si musíme přiznat, že je to kvůli rozšíření vysokoplatových státních profesí. To, že státní výplaty jsou vyšší než soukromé, je na pováženou. V ostatních s námi srovnatelných státech to není běžné,“ konstatoval Bartoň.
Hatlapatka si ale myslí pravý opak. Byl vždy zastáncem teze, že veřejný sektor by měl být placen tak, aby práci dělal zodpovědně. „Nebýt těchto lidí, neměli by lidé své dávky, nemocenskou, zdravotní péči nebo policii. Platy by tam měly být vyšší už jen kvůli tomu, že třetina úředníků půjde za pár let do důchodu,“ nastínil poradce.
Lidé podle něj do státního sektoru nechtějí, protože mají zažité, že dostanou málo peněž a nebudou mít „potvrzenou svou vysokou školu“. Míří proto do soukromého sektoru. „Nemáme ale hotovou digitalizaci a bez úředníků nemůžeme fungovat,“ zdůraznil Hatlapatka.
Čtěte také
Další roztáčení inflace
Nutno zmínit, že vláda premiéra Petra Fialy (ODS) na přelomu loňského a letošního roku platy státních úředníků zmrazila, zatímco přidala například zdravotníkům a menší částku i učitelům. Co se stane, když teď stávkám podlehne a platy zvýší?
„Určitě to roztočí další kolo inflace,“ má jasno Bartoň. Ve státním i soukromém sektoru rostly platy v posledních letech více než inflace, takže kdyby se zvyklost opět zakotvila, nemáme podle Bartoně způsob, jak by se mohly mzdy ve špatných dobách snížit. „Takže by jen explodovaly,“ doplnil.
Hatlapatka podotkl, že stát na případné zvýšené platů rozhodně nemá. „Zděsil jsem se, když jsem viděl plánovaný schodek rozpočtu. Je mi líto, že se úředníkům zamrazily platy, a teď se zjistilo, že je inflace a rostou ceny. Odbory místo toho, aby přemýšlely, vyrukovaly s navýšením právě o inflaci. Dopadne to tak, že se platy zvýší o minimum, nebo nakonec vůbec,“ zdůraznil.
Navíc úředníci jsou podle expertů skupinou, kterou pokles reálných mezd nemusí tolik tížit. „Snad jen málo z nich se dostane na úroveň bídy. Pokud ano, jsou zde zabudované sociální programy. Neřešíme, že ode dneška dál budou klesat platy, řešíme jeden až dva roky, než se vrátíme zase k růstu,“ konstatoval Bartoň.
Čtěte také
Absolvent Vyšší odborné škole publicistiky v Praze. Kromě redakce CNN Prima NEWS působí také jako redaktor Českého florbalu.
