Během prvního týdne karantény se objem výběrů hotovosti z bankovních účtu zvýšil o padesát procent nad dlouhodobý průměr. Zdroj: Profimedia.cz
Koronavirová krize měla mimo jiné dopad na množství hotovostních peněz v ekonomice. Přestože obecně význam bankovek a mincí klesá, v období od dubna do června letošního roku došlo k dramatickému zrychlení tempa růstu hotovostního oběživa. Může za to opatrnost spotřebitelů, ale i bank.
Zdálo se, že hotovostním penězům zazvoní kvůli kronavirové pandemii umíráček, ale stal se opak. Data o vývoji peněžních agregátů (různých forem peněz) sledovaná centrálními bankami ukazují, že USA, eurozóna nebo Velká Británie zaznamenaly během jarních měsíců až zdvojnásobení rychlosti, jakou se objem nominální hodnoty bankovek a mincí v ekonomice zvětšuje.
Zatímco běžné tempo růstu se pohybuje v rozmezí čtyř až pěti procent ročně, v dubnu, květnu a červnu se toto tempo dostalo na devět až deset procent. A výjimkou není ani Česká republika. Podle dat České národní banky hotovostní peněžní zásoba rostla nejrychleji v květnu, meziročně o rovných deset procent. V červnu o 9,6 a v dubnu o 9 procent. Zvýšená poptávka po hotovosti se ale stihla projevit už v březnu, kdy Česko strávilo druhou polovinu měsíce v karanténě. Meziroční tempo růstu hotovosti tak vystoupalo na 6,4 procenta, přičemž v lednu a únoru se drželo jen mírně nad čtyřmi procenty.
„Na začátku karantény docházelo k větším výběrům z bankomatů. Jako v každé krizi, lidé začnou více hromadit hotovost,“ řekl CNN Prima NEWS Mojmír Hampl, bývalý viceguvernér České národní banky. V Německu se podle analýzy Deutsche Bank v prvním týdnu karantény zvýšil objem peněz vybraných z bankovních účtů o padesát procent nad dlouhodobý průměr. Nejvíce se vybíraly padesátieurové bankovky, významnější nárůst byl zaznamenán také u nominálů od pěti do dvaceti eur. „Ty se nejčastěji používají v běžném hotovostním platebním styku,“ uvedla Deutsche Bank.
Češi bankovky milují
Za zvýšenou poptávkou po bankovkách ale panikařící spotřebitelé stojí jen ze dvou třetin. Deutsche Bank tvrdí, že jednu třetinu přírůstku hotovosti tvoří samotné bankovní domy. „Banky se tomu musely přizpůsobit, aby zajistily plynulé zásobování obyvatelstva hotovostí. Pak se to trochu uklidnilo, nicméně některé banky drží stále trochu větší hotovostní zásobu. Oproti běžným časům nyní asi o třicet miliard korun více,“ vysvětlil Mojmír Hampl.
Pokud se opět podíváme do Německa, zjistíme, že obdobné chování vykazují i tamní peněžní ústavy. Vedle nárůstu zájmu o padesátieurovky se markantně zvýšila rovněž držba dvouseteurových bankovek, a to právě jednotlivými bankami. Prakticky ke stejnému jevu došlo také na počátku finanční krize v roce 2008. Tehdy se rovněž zvýšila nejvíce poptávka po padesátieurovkách (díky spotřebitelům) a těch nejvyšších nominálech, jimiž tenkrát byly pětiseteurové bankovky (jejich držbu preferovaly banky).
Z dlouhodobého hlediska ale význam hotovostního oběživa v platebním styku a hospodářství obecně spíše klesá. V některých zemích bankovky a mince obsluhují řádově pouhé jednotky procent HDP. Švédská centrální banka Riksbanken dokonce uvádí, že v případě této skandinávské země je to jen jedno procento. Průměr eurozóny dosahuje jedenácti procent HDP, v USA jde o osm procent. Češi patří v oblasti financí mezi velmi konzervativní národy, a tak není divu, že hotovostí zaplatí za více než jedenáct procent veškeré produkce vyrobené na našem území.
Meziroční změna objemu hotovosti v České republice v období leden až červen 2020 (v procentech). Zdroj dat: Česká národní banka Zdroj: CNN Prima NEWS
