Narodil se 1. června 1927 v Hlučíně u Ostravy a do německé armády byl odveden v červnu 1944. „S tim nešlo nic robiť. Když přišel muj ročnik, tak nas všeckych už v sedmnacti rokach poslali na vojnu, bo Hitler už neměl vojakuv,“ vypráví 96letý Josef Bialas hlučínským nářečím. V Den válečných veteránů, který tradičně připadá na 11. listopad. Zřejmě jeden z posledních žijících vojáků wehrmachtu, který se narodil v Československu, ale po připojení Hlučínska k Německu v říjnu 1938 se automaticky proměnil v říšského občana. A může vůbec bývalý německý voják slavit tento svátek? „Može, každy veteran je stejny...“
Když vypukne válka, muži se jí těžko vyhýbají. „Za Hitlera to nešlo, tehdy zme všici museli rukovať už v sedmnacti. Kdo nešel, toho odpravili, takych prostě postřelali,“ vypráví muž, kterému do stovky chybějí jen čtyři roky.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Válka se vrátila do srdce Ukrajiny. Rusko zaútočilo na Kyjev, městem zněly silné výbuchy
Vdovec, nicméně stále soběstačný, žije v malém domku na okraji Hlučína, ve kterém si každý den musí zatopit. Než jsem ho v sobotu odpoledne navštívil, zrovna štípal dříví. Vitální dědeček, který za druhé světové války prožil peklo. Hlučínsko je specifický region v oblasti mezi Opavou a Ostravou. K Německu už patřilo v letech 1742 až 1920, posléze 18 let k Československu, ale v říjnu 1938 bylo celé Hlučínsko opět přičleněno k Německu jako takzvaný Altreich (Stará říše). A na muže čekala služba ve wehrmachtu.
„Jak je valka na začatku, najdu se dobrovolnici“
Války vyvolávají politici, nikoliv řadoví občané. A státní moc pak národ oblékne do uniforem a pošle do zákopů, to je zákonitost každého vojenského konfliktu. „S tim nešlo nic robiť. Když přišel muj ročnik, tak nas všeckych už v sedmnacti rokach poslali na vojnu, bo Hitler už neměl vojakuv,“ vypráví 96letý Josef Bialas. „Ein Volk, ein Reich, ein Führer, to se pravělo a každy mušel posluchať,“ cituje jedno z hesel třetí říše, které dosud nezapomněl. Je to veterán ze strany poražených. „Ale stejny veteran jako v inšich narodach, bo to na tom přece nezaleža, či si bojoval za Rusy, Němce nebo třeba Američany.“
Válka je zlo a požírá vojáky jako mlýnek na maso. Ukrajince, Rusy, Izraelce, Palestince, Syřany, Jemence – ten seznam aktuálních obětí válek je mnohem delší. „Jak je valka na začatku, tak se najdu nějaci dorovolnici, kteří chtěji hned bojovať. Ja to všecko pamatam, našli se taky hlupaci, co šli dobrovolně do německe armady, i kdyže němušeli, to něpochopiš.“
Smrt za odmítnutí povoláváku
V roce 1944, když rukoval Josef Bialas, už se žádní dobrovolníci do wehrmachtu nehlásili. Z války šel hrozivý strach. „To už měl na frontě každy druhy sušed někoho mrtvého,“ vzpomíná veterán wehrmachtu z Hlučína.
Kdo povolávací rozkaz čili povolávák odmítl, skončil u soudu a většinou dostal rozsudek smrti. Známý je případ rekruta, kterého papež v roce 2007 blahořečil. Když otec tří dětí Franz Jägerstätter odmítl v únoru 1943 narukovat do německé armády, skončil ve věznici a 6. července téhož roku nad ním berlínský soudce Lueven vynesl verdikt: trest smrti. Ještě těsně před popravou mohl odvolat a byl by poslán k trestní rotě. Neodvolal, skončil pod gilotinou.
„Vy byste tehdy do wehrmachtu narukoval dobrovolně?“ ptám se provokativně Josefa Bialase. Odpověď je rázná. „Kur*a, kaj bych šel dobrovolně. Na smrt?“ A hned se mu vybaví obrazy z té strašné doby, když musel v roce 1944 narukovat. „Take děcka zme byly, jak nas sbirali, malučke, to byla hruza,“ vypráví. V bojích spatřil spoustu mrtvých. Popisuje třeba potok, který byl plný lidských ostatků, ale i mrtvol koní.
Svátek, který není pro všechny veterány
Den válečných veteránů není oficiálně určen pro všechny veterány. Primárně vznikl po první světové válce na počest milionů spojeneckých obětí bojů a dodnes se ctí především ve Spojeném království (Remembrance Day), Francii, Belgii, ve Spojených státech anebo Kanadě. Slaví se v den, kdy podepsáním smíření skončila krvavá jatka první, takzvané Velké války (11. listopadu 1918).
Po ještě krvavější druhé světové válce svátek zahrnul i oběti vítězných mocností z těchto bojů. A symbol vlčího máku je v tento den dodnes výzvou k charitativním sbírkám pro veterány či invalidy z dalších spojeneckých misí, například v bývalé Jugoslávii, Iráku či Afghánistánu. Velká Británie si také připomíná oběti války o Falklandy z roku 1982. Pro poražené ale oslava určená není. V Německu, které stálo za vyvoláním světových válek a v obou bylo za cenu obrovských obětí zdoláno, se Den válečných veteránů neoslavuje. Je to svátek jen pro vítěze.
Od Hitlerjugend do zajetí
Než Josef Bialas oblékl uniformu wehrmachtu, musel projít polovojenskou mládežnickou organizací Hitlerjugend. V šestnácti byl povolán na opevňovací práce ve Slezsku a v den sedmnáctých narozenin v červnu 1944 dostal německou polní uniformu. „Vycvik byl v Ratibořu a pak nas hnali přes Breslau na frontu. Do tych zakopu,“ vzpomíná na vojenskou přípravu v tehdy německých oblastech, dnes jsou to polská města Racibórz a Wrocław. A na podzim ho čekala regulérní válka.
„Včil se biju na te Ukrajině, a zase děcka. Vojna je hrozna,“ sleduje Bialas aktuální dění, které vyrábí nové oběti i nové veterány, často těžké invalidy nebo psychicky nemocné. „Už tu politiku ani posluchať nemožu,“ mávne rukou. Vzápětí se ale v myšlenkách vrátí do zákopů. „Pak zme přišli do zajaťa, Hradec Králuv v Čechach se to tam menovalo,“ vzpomíná. Rusové ho zajali ve východních Čechách 8. května 1945.
„Už něchci nic věděť o tych vojnach“
Přesně si pamatuje i název jednotky, do které byl povolán a prožil s ní válku. „Přidělili mě ke kumpanii Jäger-Ersatz-Bataillon 49.“ S batalionem číslo 49 prožil i zoufalou obranu Slezska, přes kterou se valila Rudá armáda. Konkrétně měl zachránit metropoli Slezska čili Breslau (Wrocław), kterou Hitler prohlásil za pevnostní město, jež se nesmí za žádných okolností vzdát.
Při bojích, které trvaly od února do května 1945, bylo město z 80 procent srovnáno se zemí. Poziční válka o každou ulici si vyžádala šest tisíc mrtvých vojáků wehrmachtu a 12 tisíc rudoarmějců. „Už něchci nic věděť o tych vojnach. Co mam k tomu mluviť? Děcka do zakopu nepatři a pořad je tam posilaju.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Je v současnosti antisemitismus opět na vzestupu? Podívejte se na video.
