Na Hané pivo milují, tradičně tu pěstují nejlepší sladovnický ječmen. Zničí teď hanáckou hospodskou kulturu lednové navýšení DPH za čepované pivo na 21 procent? „Mě může ohrozit jedině smrt, ne nějaké DPH, i když je to od vlády špatný krok,“ říká hrdý výčepní Ivo Kučera z hospody U Kučerů v Majetíně, kterou jeho rod vlastní již po generace. I ve všední den večer tu sedí přes deset hostů. „Na konci ledna končíme, nemá to už smysl,“ rezignovaně říká číšnice v hostinci U Posledního haléře v Prostějově. Do prostorné pivnice si dnes našel cestu jediný host.
Traduje se, že vláda, která zdraží pivo, padne. „Fiala nepadne, protože je vych*anej. Nezdražil pivo, jen zvýšil DPH,“ přemítá v prostějovské pivnici U Posledního haléře 71letý Ondra Siget. Možná poslední štamgast podniku. Velká hospoda o půl sedmé večer zeje prázdnotou, je to smutný pohled. „Další hosté teď moc nepřicházejí, zdražení piva jsme už citelně pocítili,“ říká číšnice paní Hurbanová.
Reportáž o dopadech DPH na hospodskou kulturu záměrně zahajuji v hostinci, ve kterém se pivo nepřetržitě čepuje od 19. století. Jednou ale všechno končí...
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rána pro hospody i české peněženky: Točené pivo v novém roce zdražuje až o osm korun
Poslední host U Posledního haléře
Poslední haléře ze dna kapes už v téhle hospodě propil nejeden host. „Dneska stejně halíř nemá žádnou hodnotu, to já pamatuji čepovanou desítku za 1 korunu a 70 haléřů. Tehdy měl každý halíř skutečnou cenu,“ vzpomíná Ondra Siget na léta 1967 až 1983. Když ale v říjnu 1983 vláda Lubomíra Štrougala zdražila desítku na 2 koruny a 50 haléřů, kabinet přesto nepadl a komunismus se zhroutil až šest let poté.
„Přijde ještě dneska někdo další na pivo?“ Ptám se číšnice. „Nevím, každému je těch pár korun navíc asi líto,“ uvažuje. U Posledního haléře se nyní pivo zdražilo ze 35 korun na 38. V Praze by se takové láci smáli, tady se šetří každá koruna. Pokládám další otázku: „Co s tím odlivem štamgastů bude dělat šéf?“ Kelnerka mávne rukou: „Nic, tady se na konci ledna úplně končí. A já přijdu o brigádu.“ Byl to stejně jen přivýdělek, číšnici živí výroba mraženého pečiva. „I šéf už si našel práci,“ dodá.
Chce se mi říci, že poslední zhasne, ale netroufám si špatnou náladu ve výčepu ještě zahušťovat. Více než staletá tradice hospody U Posledního haléře je ohrožena, i když se hledá nový nájemce. „Dával jsem si tady tři piva, teď si budu dávat jen dvě, co se dá dělat,“ povzdechne si štamgast Ondra Siget. Dopije a platí, jiní hosté nepřicházejí.
U Posledního haléře v Prostějově. Jediným hostem je štamgast Ondra Siget. Hostinec na konci ledna končí. Zdroj: Ivan Motýl
U Posledního haléře v Prostějově. Jediným hostem je štamgast Ondra Siget. Hostinec na konci ledna končí. Zdroj: Ivan Motýl
Zakladatel buňky ANO bije na poplach
Do Kralic na Hané je to z Prostějova sedm kilometrů. Jediná hospoda v obci se jmenuje Zámecký šenk a sídlí v areálu kralického zámku. Sedí se tu pod historickými klenbami, ale nálada je ponurá podobně jako U Posledního haléře. Personál postává na baru a není zrovna naladěn k hovoru s novinářem. „Teď je to tady slabší,“ pouze prohodí kuchařka. „Lidi šetří, 42 korun za desítku, to je na Kralice moc,“ dodají dva zaměstnanci či možná jen brigádníci.
Na pivu sedí v Zámeckém šenku jediný host, je po půl osmé večer. „Za chvíli bude desítka za padesát, to už bude nemyslitelná cena a mohou to tady zavřít,“ prorokuje 78letý Zdeněk Zachar, shodou okolností zakladatel místní organizace ANO. „Babiš DPH u čepovaného zlevnil na 10 procent, Fiala zdražuje na 21 procent. Já myslím, že teď už je všem jasné, koho volit v příštích volbách,“ myslí si Zachar. „Měli jsme v Kralicích čtyři hospody, udržela se jen tahle. Všechno jde od desíti k pěti,“ hořekuje penzista a místní politik, který bydlí hned naproti Zámeckému šenku.
Něco shnilého ve státě dánském
Kralice na Hané mají 1 700 obyvatel, takže prázdná hospoda asi není jen důsledkem zvýšení DPH na čepované pivo. „Těch příčin je více,“ přemítá 59letý Ivo Kučera, majitel hospody U Kučerů v nedalekém Majetíně. V hanácké obci s 1 200 obyvateli. Kučerovi vadí třeba ochranářská politika státu nad obchodními řetězci, zatímco živnostníci jsou biti. „Jak je možné, že lahváč koupím v hypermarketu za 12 korun, ale pivovar mi stejnou značku čepovaného piva neprodá pod cenu 20 korun za půllitr?“
Je tedy něco shnilého ve státě dánském? „Něco není v pořádku,“ souhlasí majetínský živnostník Kučera. Jedenáctku ještě tento týden čepuje za 34 korun, v příštích dnech zdraží. „Na 37 nebo 38 korun, zatím nevím. Je to špatné, ale snad to hosté zvládnou. Tady jsme na Hané, a když něco uvařím, manželky pak doma chlapům nadávají, proč si to jídlo dávali, když mají doma taky navařeno.“
Pivaři hovor poslouchají a kývají hlavami na souhlas. Hospodu podrží. „Zvládli jsme horší věci, za mě je to kosmetická záležitost,“ slyším od stolu s dvojicí mužů ve středním věku. „Je to od vlády další paráda, ale musíme to dát,“ říká jiný pivní hlas. V restauraci jsou dva stoly obsazeny i výhradně ženskou sestavou, v podniku cítím od první vteřiny domáckou atmosféru. „Tou hospodou žiju už přes třicet let. Od té doby, co nám ji vrátili v restitucích. Mně tady na výčepu může ohrozit jedině smrt, a ne nějaká daň,“ říká Kučer s nadhledem, ovšem zároveň i odhodlaně.
U Kučerů v Majetíně hospoda navýšení DPH za pivo asi přežije. Hostinský Ivo Kučera ale říká, že jen proto, že živnost vede ve vlastním baráku. Zdroj: Ivan Motýl
U Kučerů v Majetíně hospoda navýšení DPH za pivo asi přežije. Hostinský Ivo Kučera ale říká, že jen proto, že živnost vede ve vlastním baráku. Zdroj: Ivan Motýl
Skákat z okna kvůli zdražení nebudu
„Nemám s novou cenou problém, skákat z okna kvůli tomu nebudu,“ slibuje U Kučerů štamgast Michal Láš. Ani on prý neomezí docházku do hostince a hanácká hospoda v Majetíně tak zvýšení DPH zřejmě přežije. Kdyby měl Ivo Kučera platit za hospodu nájem anebo si najmout personál, tak by prý bylo zle. „To bych zkrachoval,“ je přesvědčen. Na vesnici se uživí jen živnostník, který je ve vlastním, a navíc dříč.
„Cena piva je trochu přes míru. V roce 1991 jsem tady začínal na 3 korunách a 40 haléřích za jedenáctku, teď to bude jedenáctinásobek,“ počítá výčepní Kučera. Pivo, to je přitom jen voda, chmel a slad. A Haná je od časů Rakousko-Uherska vyhlášenou pěstírnou těch nejlepších sladovnických ječmenů, i první várka Plzeňského prazdroje v roce 1842 byla uvařena z hanáckého obilí. V okolí se rovněž pěstuje hanácký chmel.
Intermezzo o životním stylu
Ještě roku 2008 vyhrávalo výčepní pivo nad baleným (do plechu a plastu) v poměru 51:49. Dlouho šlo o vyrovnaný boj, od konce roku 2016 se ale výčepní kohouty v hostincích začaly zastavovat s nečekanou rychlostí. Na vině bylo napřed zavedení elektronické evidence tržeb (EET), následný zákaz kouření, nyní je to zvýšení DPH. Pivní znalci upozorňují i na radikální změnu životního stylu. Hlavně vesnické hospody tak zanikají jedna za druhou...
„Starost o domácnost a děti bývala výhradně na bedrech žen, tohle už dnes neplatí. Od mé generace se očekává, že přijde domů a nastoupí do rozjetého vlaku,“ vyprávěl mi nedávno Petr Novotný, autor knihy Pivařka, což je praktický rádce domácí výroby piva. „Dnešní chlapi, tedy dřívější tahouni konzumace čepovaného piva, už prostě na hospodu nemají čas. A výčepy ztrácejí schopnost přežití, prostě se tam nechodí. Bohužel, asi se s tím už nedá mnoho dělat.“ Novotný mluví hlavně o venkovských a maloměstských hostincích.
Čtyři kačky navíc prý pivaře nezabijí
Hanáckou vesnici Dub nad Moravou už zdaleka zviditelňuje barokní mariánský poutní chrám. V centru stojí hospoda U Svatého Floriána, která sídlí v patře někdejšího socialistického nákupního centra. Pojme až stovku hostů, ve všední den před devátou večer tu načapám jen tři štamgasty. „Chodí sem dost lidí a podle mě nové ceny přijmou. Teď rehabilitují po silvestru, leden je vždycky špatný, je to i vysátými peněženkami po Vánocích,“ je přesvědčen Michal Dlabaja, syn majitele hostince.
U Svatého Floriánka zdražili dvanáctku ze 39 korun na 43 korun. „Na jednom pivu si hosté připlatí čtyři kačky, po třech pivech je to 12 korun, to snad nikoho nezabije. Co dneska koupíte za 12 korun? Nic,“ přemítá Dlabaja společně s výčepním. Dýška nejsou na venkově velká, spíše korunová. Tři štamgasti v jinak prázdné hospodě přesto protestují, hlavně 61letý Stanislav Kluka, který pije pivo z tupláku. „Mám to takhle rád, dvě piva v jedné sklenici naráz. Ale asi teď přejdu na normální míru, nová cena mě opravdu štve.“
U Svatého Floriánka v Dubu nad Moravou. I tady věří, že hospoda přežije. Štamgastům ale vyšší cena piva vadí. Zdroj: Ivan Motýl
U Svatého Floriánka v Dubu nad Moravou. I tady věří, že hospoda přežije. Štamgastům ale vyšší cena piva vadí. Zdroj: Ivan Motýl
Krčma v hanácké Krčmani
Krčmaň, to je název další hanácké obce, ve které hledám hostinec. Krčmu v Krčmani přece musejí mít, jinak by se název dědiny stal protimluvem. Mají, hospoda je schována ve dvoře domu přímo naproti kostelu sv. Floriana, čemuž odpovídá i její oficiální název: U Kostela. Florian je patron hasičů, ale v místní krčmě se hasí žízeň.
Na tabuli před výčepem je důvěrně napsáno: „Vstupte radostně.“ A výzva je doplněna kresbou půllitru s napěnou čepicí. Pokouším se o úsměv. Krčma v Krčmani má jen čtyři stoly, i když je možno využít extrovnu. Tři stoly jsou teď obsazeny a nálada je i ve všední den po deváté večer výborná, hosté heslo o radostném úsměvu vyloženě dodržují. Je to skoro jako přijít sem na rodinnou návštěvu.
Beru si slovo na výčepu a jedním vrzem oslovuji všechny štamgasty. Vydrží jejich kapsy zvýšení DPH z 10 na 21 procent? Odpověď je jednoznačná. Vydrží! Na takový podnik, navíc s mnoha domácími pochutinami, prý nelze zanevřít jen kvůli ceně piva.
„Nás to neživí, a navíc jsme tady ve svém baráku,“ vypráví majitel Jaromír Jiřík, a to i za manželku. Je to spíše něco jako koníček, tady se tvoří vesnická komunita a pořádají i nejrůznější kulturní akce. „Dneska hospoda na vesnici nikoho neuživí, to je úplné sci-fi. A už vůbec ne v Krčmani, která má sotva 500 obyvatel,“ vypráví 58letý Jiřík. Povoláním inspektor bezpečnosti práce.
Krčma v Krčmani. Za pípou je Jaromír Jiřík, který hospodu vede tak trochu jako charitu a říká, že uživit se hospodou ve vesnici s 500 obyvateli, to je dnes naprosté scifi. Zdroj: Ivan Motýl
Krčma v Krčmani. Za pípou je Jaromír Jiřík, který hospodu vede tak trochu jako charitu a říká, že uživit se hospodou ve vesnici s 500 obyvateli, to je dnes naprosté scifi. Zdroj: Ivan Motýl
Politické řeči se v hospodě zapovídají
Navýšení DPH ale českým i moravským hospodám ještě více podráží nohy. Z tradiční vesnické živnosti se svým způsobem stává charita. Jedině pak je paradoxně spokojený i hostinský, když vlastně od živnosti neočekává obživu. Jaromír Jiří čepovanou jedenáctku zatím prodává za 35 korun, záhy ji zdraží asi na 38 korun. Hospodský přiznává, že je pravičák. „Vždycky jsem byl odeesák, tím se netajím. A samozřejmě rozumím tomu, že když Babiš zvýšil státní dluh, nějak ho musíme snížit.“
Výčepní to ale říká jen pro mé uši. Zcela výjimečně prý odpovídá na politický dotaz. V hospodě U kostela se totiž dodržuje heslo: „Politické řeči se zapovídají.“ Kdyby se prý štamgasti začali hádat o politice, mohl by to být i konec hospody. A hanácká vesnice Krčmaň přece nemůže zůstat bez krčmy.
