reklama

Reportáž z nejvýchodnější obce ČR: Goralé jsou rádi, že opatření odehnala turisty

Slunce tu vychází a zapadá o 17 minut a 48 vteřin dřív než v hlavním městě. Jsme v beskydské Hrčavě, nejvýchodnější obci České republiky, 425 kilometrů od Prahy. Jak zdejší goralé vnímají vládní nařízení o zákazu pohybu? „Konečně jsme se zbavili turistů, kteří každý den chodili po Hrčavě bez roušek,“ pochvaluje si učitelka místní malotřídky Ivana Kučerová.

reklama

Hrčava je vtěsnána do nejvýchodnějšího výběžku na mapě České republiky, do česko-polsko-slovenského trojmezí. A do roku 1965 sem z české strany vůbec nevedla silnice, jezdilo se přes polskou Jaworzynku. Dnes sem vede dvanáctikilometrová klikatá silnice hustými lesy, z hraničního přechodu se Slovenskem v Mostech u Jablunkova. Serpentiny se kroutí jako had a sněhové bariéry kolem nich prozrazují, že tu mají za sebou pořádné zimní samce.

Je to jedna z nejizolovanějších obcí v České republice a do ještě větší izolace ji teď přivádí současná epidemiologická opatření. „Můžeme se vlastně procházet jen tady kousek k polské a slovenské hranici, anebo směrem k samotě Komorovský Grúň, to je asi dva kilometry lesem,“ popisuje katastr Hrčavy učitelka zdejší malotřídky Ivana Kučerová. Hrozí snad v těchto zapadlých končinách, že by za překročení katastru mohli domorodci platit pokuty? „To byste se divil, cizinecká policie se u hranic objevuje docela často. Nedávno nás s manželem zastavila na silnici, jsou aktivní.“

Hrčava leží v okrese Frýdek-Místek, ve kterém v pondělí začaly prázdniny. „Zákaz cestování přišel v pravý čas, jinak by se dneska po Hrčavě procházely úplné davy,“ říká 46letá kantorka a podívá se na modré nebe. Turisty láká především trojmezní bod. Rozkročit se mezi Česko, Polsko a Slovensko a zvěčnit akci na sociálních sítích, po tom touží tisíce návštěvníků. „Poslední týdny se přitom bezohlednost turistů pořád zvětšovala. Hlučné skupinky chodily zásadně bez roušek a respirátorů, někteří s láhvemi v rukách. Moje maminka se proto bála vycházet i na zahradu, vždyť má jednaosmdesát,“ vypráví Kučerová.

Malotřídka s výjimkou

Učitelka žije v rodinném domku přímo u dřevěného kostela sv. Cyrila a Metoděje. A i roubený chrám si chce každý turista natočit, vždyť je to rarita. Jednak byl postaven z přírodního materiálu, jednak je to nejvýchodnější chrám v České republice. „Lidí už fakt nic nedodržovali, ta nezodpovědnost je hrozná,“ líčí. Na Hrčavě žije 250 lidí a zatím žádný z nakažených starousedlíků neměl těžký průběh nemoci. „A teď je tu konečně i klid a určitě bezpečněji,“ oddychne si.

Zrovna míří na hřbitov zapálit svíci za tatínka. „Zemřel krátce před propuknutím pandemie. Často mě napadá, co by na to říkal, asi by ho to dost vyděsilo.“ Na Hrčavě již Ivana Kučerová učí skoro třicet let, v malotřídce má aktuálně na starost patnáct dětí. „Už dneska se na děcka těším, musím vydržet tři týdny,“ počítá. Tahle malotřídka měla navíc zvláštní výjimku. „Mohla jsem doteď učit všechny děti, které k nám chodí, tedy od první až do páté třídy, protože jsem je měla v jediné třídě.“

Jak jo umrym, kdo bendže žič

Horská osada Hrčava leží ve specifické horské enklávě Těšínské Beskydy, kde se část obyvatel stále považuje za takzvané goraly či goroly. A v běžné řeči se dosud používá slezské nářečí „po našimu“, které je zvláštní směsicí češtiny a polštiny. Příliš mu ale nerozumí Češi ani Poláci. „Jak jo umrym, kdo bendže žič, kdo bedže to palenko pič,“ zpívá se v jedné místní písničce. Když zemřu, kdo bude žít, kdo bude tu pálenku pít.

Na infekci COVID-19 na Hrčavě nikdo umřít nechce. „Kdo ví, kde se ta nemoc vzala. Třeba je to trest za naše hříchy, všechno je možné,“ přemítá hrčavský kostelník Jindřich Vojkovský. V srpnu mu bude osmdesát, potkali jsme ho na lesní cestě z Hrčavy k polské hranici. „Něco takové jsme tu ještě nezažili. A pořád nevíme, kdy to skončí, ten respirátor mě ale rozčiluje,“ stahuje si pod nos ochranou pomůcku. „Strašně špatně se mi v tom dýchá, ty látkové roušky byly lepší.“

Kostelník přiznává, že se vrací z návštěvy katolického kněze v sousední polské Jaworzynce. „Pan farář bydlí hned za hranicí, potřeboval jsem s ním něco úředního projednat,“ říká. Kdysi byla Hrčava dokonce součástí Jaworzynky a po československo-polském válečném sporu o Těšínsko byly obě osady přičleněny k Polsku. „Hrčava se s tím nesmířila. Můj děda Jan Sikora s několika sousedy tajně překročili polské hranice a oficiálně požádali tehdejší delimitační komisi o připojení k Československu,“ vypráví Vojkovský.

Tohle jsou velké dějiny nejvýchodnější obce v zemi. Psal se rok 1924 a legenda vypráví, že Jan Sikora dojel až do Prahy a o ochranná křídla nad goralskou osadou požádal přímo prezidenta T. G. Masaryka. A ten rok se skutečně delimitační komise z obou stran hranice domluvily, že Hrčava vymění Varšavu za Prahu. „Praha nám vzápětí přispěla na výstavbu roubeného kostela i Masarykovy školy,“ hrdě kostelník ukazuje na obě stavby z meziválečné éry.

Václav Havel na štamprli

Na škole visí pamětní deska. „Václav Havel, první prezident České republiky, navštívil 15. června 1993 Hrčavu a tuto školu,“ stojí na ní. Havlovu návštěvu si pamatuje i Ivana Kučerová, tehdy učitelský benjamínek. „Bylo to všechno strašně rychlé. Měla jsem pocit, že Havel ani moc neví, kam ho přivezli,“ vzpomíná. Jisté je, že s místním starostou stačil vypít štamprli v roubené hospodě U Sikory.

Kostelník Vojkovský si na Havlovu misi také dobře vzpomíná. Když se zeptáme, zda byl lepším prezidentem než Miloš Zeman, nechce odpovědět. „Zeman nám slíbil, že ta infekce do konce léta skončí,“ odvede řeč k nejtíživějšímu problému dneška. Vojkovský však nad prezidentovým nedělním projevem i zapochybuje: „Jak to ten Zeman může vědět, že to skončí? No nemůže, to neví nikdo.“

„Jednou je to tady, a nic moc s tím zatím nenaděláme,“ myslí si 39letá Irena Vojková z Hrčavy, která pracuje jako ošetřovatelka v nedaleké nemocnici v Třinci-Podlesí. „Měsíc jsem musela pracovat i na covidovém oddělení, v tom skafandru. Každý den nám tam někdo umřel, smutná zkušenost.“

S aktuálním zamknutím obcí a okresů souhlasí. „Když před rokem vláda zavřela státní hranice, měla je podle mě nechat zavřené tak dva roky, hlavně nic nerozvolňovat. A dneska jsme mohli mít klid a jen pár stovek obětí, ne desetitisíce jako teď,“ je přesvědčena. Zřejmě inspirovaná skvělými úspěchy epidemiologů z Nového Zélandu či Austrálie, kde se na infekci téměř neumírá. „Nám zbývá jedině ta vakcína. Tím očkováním covid nakonec určitě vyhubíme,“ věří.

Tagy:

Hlavní zprávy

Krypto Magazín: Bitcoin býval obskurní. Teď s ním firmy spojují budoucnost, říká expert

Dynamický svět kryptoměn byl ještě před pár lety pro řadu lidí obskurní, nyní ale do rozjetého ekosystému naskakují globálně vlivní hráči. V prvním díle pořadu Krypto Magazín to prohlásil investor a externí poradce společnosti XTB Jaroslav Brychta. V rozhovoru okomentoval také kontroverzní projekt digitálních měn centrálních bank či zavedení bitcoinu jako zákonného platidla v El Salvadoru.

Právník: Zemanovi při podpisu nikdo ruku nevedl. Jde ale o to, zda byl schopen jednat

Není podstatné, jakou nemoc má Miloš Zeman diagnostikovanou, ale zda byl v moment podpisu svolání Poslanecké sněmovny svéprávný. Ve vysílání CNN Prima NEWS to uvedl právník a odborník na zdravotnické právo Ondřej Dostál (Piráti). „Dokonce ani není podstatné, jestli je v pracovní neschopnosti. Důležité je, zda v daný moment, kdy dokument podepsal, byl schopen jednat,“ reagoval po zveřejnění videa, na němž je vidět prezident, jak na jednotce intenzivní péče dokument podepisuje.

Vlhová se pustila do extrenéra: Ubližoval mi, byla jsem pro něj stroj a mohl mě zničit

Letos v březnu dotáhla slovenská lyžařka Petra Vlhová dílo do konce a dosáhla na velký křišťálový glóbus za vítězství ve Světovém poháru. O tom, jak se holka ze sídliště dostala na sjezdařský vrchol, bude pojednávat její biografie, která vyjde v listopadu. V ní rodačka z Liptovského Mikuláše poodkrývá zajímavé detaily své kariéry včetně strastí, které si „užila“ s italským trenérem Liviem Magonim.

ČEZ vyhlásil kalamitní stav. Bez elektřiny zůstaly po vichřici desítky tisíc domovů

Společnost ČEZ Distribuce kvůli následkům silného větru vyhlásila kalamitní stav v celém Středočeském kraji a v okresech Děčín, Česká Lípa, Chrudim, Pardubice, Trutnov, Náchod a Havlíčkův Brod. K 19:00 firma evidovala ještě 85 tisíc odběrných míst bez elektřiny a pracovala na opravě 189 poruch na vedení vysokého napětí. Oznámila to mluvčí Skupiny ČEZ Soňa Holingerová.

KOMENTÁŘ: Máš pěkný zadek aneb Když se z nepřípustného chování stane folklór

Je leden 2019. Sedím v newsroomu, připravuji se na zprávy. Kolega, který sedí naproti, si přinese ke stolu oběd, ten zavoní až ke mně. Zvednu se, nakloním se nad jeho talíř, protože mezi lidmi v redakci tu obecně panuje uvolněná a přátelská atmosféra. Chvíli si povídáme o tom, jak jeho žena skvěle vaří. Vzápětí mi na Messengeru pípne zpráva od kolegy, který vedle něj sedí ob místo. „To bylo moc pěkné, jak ses k němu naklonila. Nechceš se na to kuře podívat ještě jednou? :P“ Posílám mu GIF s chlapečkem, který zvedá oči v sloup. Začínám se cítit nepohodlně v šatech z kostymérny, které mají, hodnoceno zpětně, jemný „vysílatelný“ výstřih. „To byl kompliment, ty osobo,” odpovídá, „nemůžu Ti psát jenom o brexitu.”

Zeit gewonnen, alles gewonnen. Co znamenají slova, kterými Zeman rozesmál Vondráčka?

Kancelář prezidenta republiky ve čtvrtek zveřejnila video, na kterém Miloš Zeman z nemocničního lůžka podepisuje rozhodnutí o svolání ustavující schůze Sněmovny 8. listopadu. Na záznamu také z úst prezidenta zazněla slova „Zeit gewonnen, alles gewonnen“, o čemž už se dříve v souvislosti s návštěvou u Zemana zmiňoval předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO). Co tato čtyři německá slovíčka vlastně znamenají?

reklama

Domácí zpravodajství

PŘEHLEDNĚ: Jak budou probíhat kontroly v restauracích a kdo může na test zdarma?

Kvůli rapidně se zhoršující epidemické situaci v Česku vláda přikročila ke zpřísnění koronavirových opatření. Nově bude muset personál restaurací a dalších podniků kontrolovat certifikáty svých hostů. Dále skončí pojišťovnou hrazené testování na COVID-19 pro dospělé, zkrátí se platnost provedených testů i doba karantény a v neposlední řadě se obnoví povinnost nosit respirátory ve všech vnitřních prostorech. Přinášíme vám přehled nově schválených vládních restrikcí.

Mynář má strach. Během brífinku si nacvičoval, co řekne vyšetřovatelům, zní z opozice

Reakce na čtvrteční vystoupení hradního kancléře Vratislava Mynáře na tiskové konferenci na sebe nenechaly dlouho čekat. Z opozice se na jeho hlavu valí především výtky a kritika. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová podotkla, že kancléřův exkurz do historie kulhal na obě nohy. Petr Gazdík (STAN) naopak podotkl, že mu tisková konference evokovala Mynářův nácvik výpovědi před vyšetřovatelem. „Považuji to za rétorické cvičení,“ řekl.

Vichřice Ignác lámala stromy a komplikovala dopravu. V Dolním Slezsku živel zabíjel

Aktualizováno

Českou republiku ve čtvrtek zasáhla silná vichřice. Vítr působil potíže zejména v západní polovině země, kde vyvracel stromy, lámal větve, někde poničil střechy. Hasiči do podvečera vyjížděli v souvislosti s počasím k více než 3 200 případů. Popadané stromy na několika místech zastavily dopravu a energetici kvůli větrnému počasí zaznamenali přes 300 tisíc odběrných míst bez elektřiny, zejména ve středních Čechách. Společnost ČEZ kvůli tomu večer vyhlásila na části svého distribučního území kalamitní stav. Větrno bylo i v dalších evropských státech. V Polsku si vichřice vyžádala nejméně čtyři mrtvé a šest zraněných.

reklama