Pár hlasitých aktivistů nám natíralo logo narudo, chci otočit kormidlo vpravo, říká jeden z kandidátů na předsedu Pirátů Štěpán Štrébl. Ten stál mimo jiné za úspěšnou kampaní Pirátů, která jim v roce 2017 poprvé otevřela dveře do Sněmovny. Českou republiku považuje za byrokraticky paralyzované místo, nevhodné k podnikání, rušil by úřady a škrtal regulace. O tom, zda uspěje a Piráti se vydají více směrem doprava, rozhodne pirátské fórum v sobotu. Skončí tak dlouholetá éra Ivana Bartoše, který již funkci neobhajuje.
Zájemců, kteří chtějí vést Piráty, je hned několik. Vedle někdejšího místostarosty Prahy 3 Štrébla je mezi nimi i bývalý senátor Lukáš Wagenknecht, někdejší pražský primátor a dnes náměstek primátora Zdeněk Hřib, senátorka Adéla Šípová, turnovský zastupitel Zbyněk Miklík a místostarosta Moravské Ostravy David Witosz. Kandidáty na předsedu ve čtvrtek tzv. grilovali dotazy mladí členové Pirátů. Volit se ale bude až v sobotu na celostátním pirátském fóru.
Dále čtěte: Možní nástupci Bartoše? Hřib chce Piráty vycentrovat, Šípová více žen na kandidátkách
Štrébl burcuje, že Piráti mají dělat pravicovou politiku. „Chci otočit kormidlo vpravo, mnoho let náš proud nebyl slyšet a pár hlasitých aktivistů nám natíralo logo narudo,“ řekl pro CNN Prima NEWS Štrébl ve čtvrtek odpoledne. Na dotaz, koho za tyto aktivisty považuje, nepřímo zmínil členku pirátského republikového výboru Janu Michailidu. „Nevím, jestli do toho zabíhat, ale naše rudá rebelka je jeden příklad,“ řekl. Michailidu před časem zaujala výrokem, že její vnitřní přesvědčení je komunistické v původním demokratickém smyslu.
Méně úředníků, méně regulací
Štréblova vize, kudy by se měli dále Piráti ubírat, by se dala shrnout do hesla méně úředníků, méně regulací. „Myslím, že už nemůžeme digitalizovat, máme rušit. Je spousta agend, spousta úřadů, které jsou naprosto zbytečné. Republika je totálně byrokraticky paralyzovaná a je absolutně nevhodným místem k podnikání,“ uvedl dále pro CNN Prima NEWS.
Možní nástupci Bartoše? Hřib chce Piráty vycentrovat, Šípová více žen na kandidátkách
Již v sobotu si Piráti zvolí nového předsedu, jehož úkolem bude dostat stranu z hluboké krize a udělat vše pro to, aby uskupení uspělo ve sněmovních volbách 2025. Mezi šesti kandidáty figurují například Lukáš Wagenknecht, Zdeněk Hřib či Adéla Šípová. Jejich recepty na záchranu Pirátské strany se poměrně dost liší.
Bráno optikou počtu nominací na předsedu není Štrébl favoritem voleb. Tím je někdejší senátor Wagenknecht, jenž má podle stranického fóra pět nominací, Hřib čtyři. Dvě získal Zbyněk Miklík, po jedné pak senátorka Adéla Šípová, David Witosz a právě Štěpán Štrébl.
Recepty na úspěch Pirátů ve volbách
Vesměs všichni kandidáti mají za cíl stabilizovat stranu a zvládnout volby do Poslanecké sněmovny v příštím roce. Podle Miklíka si Piráti musí umět zvolit téma, kterým osloví větší skupinu voličů. „Kampaň proti koukání na lidi v metru je jedna z takových exotických věcí, které nezpůsobí u voličů vůbec nic. Pokud se takových maličkostí dělá mnoho, tak to sice zazní v médiích, ovšem jako vtip, vyčerpáme se na tom a je to spíše pro legraci, žádné voliče to nepřinese,“ uvedl v kandidátské řeči na Pirátském fóru.
Rozplizli jsme se, jak proboha chceme vést zemi? Ferjenčík přinesl recept na záchranu Pirátů
Piráti by se měli vrátit do roku 2017, kdy byli efektivní, organizovaní a atraktivní. Na stranickém fóru to napsal Mikuláš Ferjenčík. Podle známé tváře Pirátů a někdejšího poslance je nyní strana značně rozdělená, přičemž nemá shodu ani na základních cílech. „Jak se proboha chceme shodnout na tom, kam vést tuto zemi? Salónní levičáctví je cesta do politického hrobu,“ nebral si Ferjenčík servítky.
Zdeněk Hřib zase chce, aby Piráti byli hlavní politickou silou na liberálním středu. „Abychom získali opět schopnost zaujmout tento centrální proud voličů a abychom prosazovali politiku opřenou o expertizu a data,“ stojí v jeho kandidátské řeči.
Lukáš Wagenknecht vyzval, aby Piráti dokola neřešili sami sebe. „Udělejme tlustou čáru, stabilizujme stranu a pojďme se soustředit na naše voliče. Pojďme se soustředit na jejich priority, pojďme jim nabídnout náš program a naše osobnosti, které budou jejich zájmy reprezentovat a hájit na všech úrovních,“ uvedl.
Senátorka Šípová v kandidátské řeči napsala, že nechce být po volbách jediným pirátským zákonodárcem a vrátila se k digitalizaci stavebního řízení, kvůli němuž ve vládě skončil dosavadní předseda Ivan Bartoš a kvůli kterému nakonec vládu Piráti opustili. „Za nezbytné považuji sjednotit si argumenty proti kritice způsobu zavedení digitálního stavebního řízení. Mediální obraz, jakkoliv je nespravedlivý, velmi poškodil všechny piráty a pirátky,“ vzkázala s tím, že nechce ani rezignovat na témata transparentní správy, a to včetně digitalizace.
David Witosz by rád přebudoval stranu od základů. „Kandiduji na předsedu, který bude hlasem liberální strany, jejíž hlas je postaven na vědeckotechnickém poznání a dá si teď setsakra záležet, abychom byli zase tým,“ stojí v jeho kandidátské řeči.
Místopředsedkyní chce být Gregorová
Jako místopředsedkyně chtějí pokračovat europoslankyně Markéta Gregorová a zastupitelka obce Krnsko na Mladoboleslavsku Dominika Poživilová Michailidu. Mezi místopředsedy se chce vrátit i zastupitelka Telče Hana Hajnová, která se do nynějšího vedení dostala jako náhradnice na začátku října po rezignaci Jany Holomčík Leitnerové.
Dalšími kandidáty na místopředsedy jsou bývalý náměstek královéhradeckého hejtmana Pavel Bulíček, bývalý radní Olomouckého kraje Martin Šmída, zakladatel neziskové organizace Hlídač státu Michal Bláha, bývalá radní Středočeského kraje Jana Skopalíková, bývalý poslanec Tomáš Vymazal, IT developer Lukáš Hejduk, člen školské komise města Benešov Petr Chaluš a bývalý poslanec Mikuláš Ferjenčík, který nyní působí jako asistent šéfa pirátských poslanců Jakuba Michálka.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Podprsenku kvůli Klausovi pálit nebudu, říká Černochová. Exprezident se zase ztrapnil, dodala Pekarová
