Lipavský k prezidentským volbám v USA
Již v sobotu si Piráti zvolí nového předsedu, jehož úkolem bude dostat stranu z hluboké krize a udělat vše pro to, aby uskupení uspělo ve sněmovních volbách 2025. Mezi šesti kandidáty figurují například Lukáš Wagenknecht, Zdeněk Hřib či Adéla Šípová. Jejich recepty na záchranu Pirátské strany se poměrně dost liší.
Lukáš Wagenknecht
- Bývalý senátor a někdejší náměstek ministra financí
- Získal šest nominací
- Kandidaturu podpořilo 331 Pirátů, 94 bylo proti
Jedním z favoritů na nového předsedu Pirátů je Lukáš Wagenknecht. Politik, kterému se v letošních volbách nepodařilo obhájit mandát senátora, se chce jako šéf Pirátů zasadit o sjednocení strany.
„Předseda musí být lídr s širokou podporou. Pokud dostanu vaši důvěru, budu předsedou vás všech. Nebudu nikoho nálepkovat a vykopávat další příkopy. Můžu slíbit, že budu na plný úvazek řešit naši budoucnost. Dokončíme společně reformy, které započalo současné předsednictvo. Nové vedení bude spolupracovat s každým, kdo o to bude mít zájem. Mojí vizí jsou Piráti 2.0. Je čas na změnu a na vítězství,“ zmínil ve své kandidátské řeči na stranickém fóru.
Wagenknecht je přesvědčen, že Česko potřebuje silné Piráty. „Můžeme se buď litovat a hledat chyby všude jinde, nebo se poučit z minulosti a postavit se realitě čelem. Máme na to nabídnout voličům nejlepší opoziční stranu. Až přijde náš čas, vstoupíme znovu do vlády jako zcela suverénní strana. Dostaneme se opět na dvouciferný volební výsledek. Budeme tvrdým, ale férovým politickým hráčem,“ sdělil bývalý senátor.
Aby Piráti uspěli v budoucích volbách, musí podle Wagenknechta vybudovat silný tým, který se bude navzájem podporovat. V souvislosti s tím varoval před vzájemným trollováním a před hraním vnitrostranických her.
Wagenknecht také uvedl, že by se strana měla soustředit na podporu drobného podnikání a rodin s dětmi, na ochranu klimatu s rozumem, efektivní dopravu, dostupnou energetiku, minimum regulací či na kvalitní zdravotnictví a vzdělávání.
Nominaci Wagenknechta na předsedu strany veřejně podpořili například někdejší europoslanec Mikuláš Peksa a europoslankyně Markéta Gregorová, kteří stejně jako on byli v roce 2021 proti vstupu Pirátů do vlády. Wagenknechtova kandidatura se rovněž zamlouvá exposlanci Ondřeji Profantovi či náměstkyni pražského primátora Janě Komrskové.
Zdeněk Hřib
- Náměstek pražského primátora a bývalý primátor hlavního města
- Získal pět nominací
- Kandidaturu podpořilo 257 Pirátů, 160 bylo proti
Asi nejviditelnějším kandidátem na šéfa Pirátů je Zdeněk Hřib. Bývalý pražský primátor usiluje o to stát se krizovým manažerem, který stranu připraví na sněmovní volby. K tomu chce prosadit balík vnitrostranických reforem známý pod označením „Nová pirátská vlna“. Ta má podle jejích zastánců zlepšit interní fungování strany.
„Pokud mě zvolíte předsedou, prosadím tyto reformy. Když je neprosadím, tak skončím. Jestli nejsme schopni se změnit, nezkoušejme změnit svět okolo nás. Musíme být srozumitelní, důvěryhodní a musíme přilákat do našich řad renomované odborníky zvenčí. K tomu je naprosto nezbytná reforma našeho vnitřního fungování,“ uvedl Hřib ve svém prohlášení na stranickém fóru.
V poslední době prosazoval například omezení zmíněného fóra pro veřejnost, což si Piráti skutečně koncem října odhlasovali. „Nemůžeme si dovolit neustálé vnitřní spory, které odsávají naši energii,“ sdělil Hřib.
Zároveň se netají svým zájmem posunout Piráty ideologicky zleva více do středu: „Chci Piráty ‚vycentrovat‘ tak, aby byli hlavní politickou silou na liberálním středu a aby opět získali schopnost zaujmout centrální proud voličů. Potřebujeme férovou tržní ekonomiku, kterou nesvazují překážky či regulace a kterou nekřiví bezdůvodné dotace, daňové výjimky a privilegia pro vyvolené.“
Za priority Pirátů Hřib označil především ekonomická témata týkající se skutečných potřeb českých občanů. Konkrétně jmenoval zvýšení kvality a dostupnosti vzdělávání, rozhýbání trhu práce, přívětivější podmínky pro podnikání a investování, zjednodušení byrokracie a struktury státu nebo reformy ve veřejné správě.
„Co musíme udělat, není raketové inženýrství, jen trpělivá a poctivá práce. Je třeba mít odvahu skutečně v srdci, nejen na plakátech. Musíme se změnit právě teď, jinak jsme v podstatě skončili. Bez provedení Nové pirátské vlny jsme odsouzeni ke třem procentům bezvýznamnosti. Představa, že stačí pouze vyměnit předsednictvo a všechno bude jako dřív, je velmi naivní. Preference okolo 10 procent se nám dařilo držet jen díky Ivanu Bartošovi,“ přiznal Hřib otevřeně.
Nominaci Hřiba veřejně podpořili místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová či exposlanec Mikuláš Ferjenčík. Pokud Hřib ve volbě neuspěje, nebude se ucházet o post místopředsedy. „Kandiduji s reformou Nová pirátská vlna jako s konkrétním programem. Pokud o mou službu nebude zájem, rád uvolním místo kandidátům s jinou vizí,“ popsal.
Adéla Šípová
- Senátorka a někdejší zastupitelka Středočeského kraje
- Získala dvě nominace
- Kandidaturu podpořilo 137 Pirátů, 205 bylo proti
Další viditelnou kandidátkou na předsedkyni Pirátů je senátorka Adéla Šípová, která byla do horní komory Parlamentu zvolena v roce 2020 jako nestranička. I když s Piráty dlouhodobě úzce spolupracuje, členkou strany se stala až letos na podzim.
V případě vnitrostranických reforem je Šípová o poznání zdrženlivější než například Zdeněk Hřib. „Netvrdím, že některé aspekty nejsou těžkopádné. Mnoho věcí lze jistě zefektivnit. Například dlouhý proces přijímání nových členů, což v mém případě trvalo půl roku. Přesto si nemyslím, že by tyto nedostatky byly hlavní příčinou našich volebních neúspěchů,“ sdělila na pirátském fóru.
„Není teď čas na zásadní reformy či úvahy o spojování se s jinými politickými subjekty. Jsme zranění z předchozích koaličních vztahů. Teď musíme myslet jen na sebe a zachránit, co zbylo. Nepotřebujeme řešit témata, která nás rozdělují. Mezi ně patří zásadní reformy stanov, bezbřehé hádky i vzájemné osočování,“ dodala Šípová.
Pirátská senátorka podobně jako Lukáš Wagenknecht mluví i o nutnosti sjednocování strany: „Je třeba stmelit zejména ty, kteří si poslední dobou moc nerozuměli. Mou velkou výhodou je, že jsem jako donedávna registrovaná příznivkyně nebyla vtažena do vnitrostranických rozepří. Není pro mě problém se bavit s kýmkoliv. Umím naslouchat a názory všech táborů mě zajímají. Věřím, že mám určitou schopnost lidi stmelit. Rozhodně bych se o to pokusila. V minulosti jsme byli mladou nadějí pro budoucnost. To bychom měli obnovit. I když jsme trochu zestárli, máme stále velmi cenné zkušenosti.“
Za svůj cíl označila posílení pirátského poslaneckého klubu po sněmovních volbách, za jednu z hlavních priorit pak digitalizaci. Podle Šípové by Piráty v tomto ohledu neměla odradit ani nepříjemná zkušenost s digitalizací stavebního řízení, kterou měl ve vládě na starost končící předseda strany Ivan Bartoš.
Šípová také ve své závěrečné řeči otevřela téma pohlaví, konkrétně takzvané zipové pravidlo, které by u Pirátů stanovilo minimální podíl žen či mužů na kandidátkách. „Jsem pro lepší debatu o tom, jak pomoci našim skvělým Pirátkám, aby se jim ve straně působilo lépe, zažívaly méně toxicity a abychom je dostali na kandidátkách do popředí, hlavně do Sněmovny,“ řekla s tím, že v ženách vidí obrovský dosud skrytý potenciál.
Jako příklad Šípová zmínila Progresivní Slovensko: „Z 33 poslanců mají 17 poslankyň, a to díky povinné zipové kandidátce. Přijmout toto opatření pro ně nebylo lehké, ale vyplatilo se. Větší podíl Pirátek na kandidátkách by nám přitáhl více voliček a uvědomělých voličů.“ Pokud Šípová v předsednické volbě neuspěje, bude se ucházet o místopředsednické posty.
Další kandidáti
- Někdejší náměstek libereckého hejtmana Zbyněk Miklík
- Bývalý ostravský radní David Witosz
- Někdejší místostarosta Prahy 3 Štěpán Štrébl
