Tisková konference ke zvyšování cen energií
Vláda v pondělí podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zmocní ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO), aby mohla rozhodnout o odpuštění daně z přidané hodnoty (DPH) energií na listopad a prosinec. Státní rozpočet to podle Schillerové bude stát jednu miliardu korun měsíčně. Pro energie nyní platí sazba DPH 21 procent. Vláda tímto krokem reaguje na rostoucí ceny elektřiny a plynu. Od státu navíc dostane 5,3 milionu domácností příspěvek 1 500 korun na energie.
Schillerová dále požádá, aby ve zrychleném řízení byla přijata novela zákona o DPH. Odpuštění DPH je podle Schillerové mimořádný úkon, který zatím využila jen v případě respirátorů. Ministryně uvedla, že hodlá požádat evropský výbor pro DPH, aby ČR snížil sazbu daně u energií povolil. „Můžeme přitom požádat o zrychlený režim a trvale dosáhnout povolení mít sníženou sazbu. A to bychom rádi,“ uvedla Schillerová.
Plán vlády rostoucí ceny energií nevyřeší. Pomůže leda tak bohatým, varuje Středula
Snížení DPH na energie, jak navrhuje vláda, růst cen nevyřeší. Myslí si to předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. V pořadu Nový den televize CNN Prima NEWS řekl, že problém s DPH naopak může být ještě větší, protože pomůže bohatým. V pondělí se kvůli tomu sešla tripartita.
Zároveň začne pracovat na příslušné novele zákona o DPH. V případě nulové sazby pak musí Schillerová oslovit komisaře EU pro hospodářství Paola Gentiloniho. „Uvidíme, na jak dlouhou výjimku dostaneme. Pro mě by byl ideální celý rok 2022. Inflace má totiž podle predikcí začít klesat až počátkem roku 2023,“ uvedla.
1 500 korun na domácnost
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) připomněl, že vláda by se v pondělí odpoledne měla zabývat také návrhem na odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje domácnostem se spotřebou do tří megawatthodin, což představuje zhruba osm miliard korun ročně. „Celkem to na průměrnou domácnost bude dělat necelých 1 500 korun,“ uvedl.
Němci skupují benzín v českém pohraničí. U čerpacích stanic se tvoří dlouhé fronty
Inflace v Německu překonala poprvé od roku 1993 v meziročním porovnání hranici čtyř procent. To se odráží na zdražování téměř všeho, od potravin, přes stavební materiál až po elektřinu, plyn či pohonné hmoty. Ty jsou u sousedů dražší i o 11 korun na litru Naturalu 95.
Týkat se to bude zhruba 5,3 milionu odběrných míst, z toho zhruba 4,3 milionu domácností. Zbytek jsou například chaty a chalupy.
„Protože každá megawatthodina se rovná 495 korunám, tato částka bude odpuštěna. Protože se jedná maximálně o tři megawatthodiny, tak maximálně 1 500 korun za rok. Pokud někdo bude mít nižší spotřebu, například dvě megawatthodiny, bude to tisíc korun podpory,“ uvedl Havlíček. „Toto bude realizováno od příštího roku, bude to už zúčtováváno v rámci průběžných záloh,“ dodal.
Podle vicepremiéra jde pro domácnosti o nejjednodušší nástroj. „Nebude nikoho trápit, nikdo nebude o nic žádat, pouze zaplatí o částku méně,“ dodal.
Naopak domácnosti s vyšší spotřebou by poplatek v celkovém objemu čtyři miliardy korun dál platily. Po pondělním jednání tripartity Havlíček uvedl, že až osm miliard korun na poplatcích za obnovitelné zdroje by mohl stát odpustit také firmám. „O této částce se bude ještě jednat,“ řekl odpoledne.
Ve vysílání CNN Prima NEWS Havlíček uvedl, že plošná pomoc se zdá být nejsprávnější cestou. „Zdražení se týká všech. Je pravda, že někdo měl zafixované tarify, někdo ne, ale není v silách žádné vlády, aby to zjišťovala. Musíme jednat rychle a pokud možno objektivně a spravedlivě,“ podotkl.
Dodal, že někdo na tom nyní bude o něco hůře, někdo lépe. „Pomoc však dostanou všichni, a to se v dané chvíli domnívám, že je asi nejsprávnější,“ pokračoval. Vláda přemýšlela i nad možností, že by pomohla lidem cíleně. „Například domácnostem, které jsou postiženy energetickou chudobou. Těžko by se to ale definovalo. Vždy by tam byla čára, kdy by byl někdo pod ní, nebo nad ní,“ uzavřel.
Na takzvané podporované zdroje energie jde celkový roční příspěvek kolem 45 miliard korun, z toho 27 miliard korun platí stát a zbylých 20 miliard korun hradí ve svých platbách domácnosti a firmy. Od roku 2006 bylo na podporu podporovaných zdrojů energie v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun.