Vakcína (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Co mohlo dříve působit jako naprosté sci-fi, začíná se stávat realitou. V červnu došlo k prvnímu testování očkování proti melanomu, nejzávažnějšímu typu rakoviny kůže. Přispěla k tomu také pandemie nemoci COVID-19, díky které nastal v uplynulém roce značný progres ve vývoji takzvaných mRNA vakcín. Lidé by tak v budoucnu mohli být chráněni proti jednomu z nejčastějších druhů rakoviny.
K průlomu ve vývoji mRNA vakcín došlo až díky nutnosti vytvořit rychle efektivní vakcínu proti covidu. Paradoxní je, že původně byl tento typ vakcíny vyvíjen právě pro boj proti nádorovým onemocněním. Upozorňuje na to Deutsche Welle.
Společnost BioNTech, která se společně s Pfizerem podílela na vývoji proticovidové vakcíny, se tak vrátila ke svému původnímu záměru, tedy k vytvoření vakcíny proti melanomu. V červnu společnost oznámila, že zkušební látkou naočkovala prvního pacienta. Pokusné léčivo bude otestováno v mezinárodní klinické studii celkem na 120 pacientech.
Tělo by se tak mělo podobně jako u covidu naučit bojovat proti výskytu zhoubného kožního nádoru melanom, který patří mezi nejrizikovější. Přestože je v první fázi onemocnění tumor snadno odstranitelný, mnoho lidí jej přehlédne. Když pak nádor začne metastázovat, je už často pozdě. Upozorňují na to populátoři vědy, kteří vystupují pod názvem Vědátor.
„Podobným způsobem, jako funguje vakcína mRNA proti SARS-CoV-2, ,cvičí‘ mRNA vakcína proti rakovině váš imunitní systém k odhalení určitého proteinu na povrchu rakovinných buněk,“ popsala Anna Blakneyová, odborná asistentka na škole biochemického inženýrství na University of British Columbia v Kanadě.
V přípravě jsou ale také další typy vakcín proti jiným nádorovým onemocněním. Studie ukážou, zda je skutečně varianta mRNA tou správnou cestou. Lidé si však na vakcínu proti rakovině ještě budou muset nějakou dobu počkat.
Jak přesně mRNA vakcína funguje?
Ačkoli se vynález mRNA skloňuje ve velkém až nyní, s jejich vývojem se začalo už v 90 letech minulého století. Tehdy se technologií mRNA zabývala maďarská vědkyně Katalina Kariková při vývoji genové terapie, při které se vkládá do genomu pacienta sekvence DNA.
Princip tohoto léčebného postupu se v mnoha ohledech vakcíně podobá. Vědci rádi používají přirovnání s knihou kuchařských receptů, kdy lidská DNA představuje celou kuchařku a mRNA kopii jen jednoho receptu, který se navíc rychle ztratí. V praxi to znamená, že se díky očkování tělo dozví (na základě receptu), jak virus vypadá, spustí se tak výroba protilátek a imunitní reakce. Ve chvíli, kdy se tělo obrní, recept (mRNA) zmizí.
„Když chcete vytvořit novou vakcínu na chřipku pomocí tradičních metod, musíte izolovat virus, zjistit, jak se rozpíná, jak ho paralyzovat a zničit. To trvá měsíce. Při výrobě mRNA vakcíny vám ale stačí jen sekvence viru,“ vysvětlil pro americkou CNN specialista na infekční nemoci Drew Weissman z univerzity v Pensylvánii.
„Když Čína zveřejnila sekvenci viru SARS-CoV-2, začali jsme s transkripcí na RNA hned druhý den. O pár týdnů později už jsme první vakcíny zkoušeli na zvířatech,“ osvětlil Weissman důvod toho, proč byly proticovidové vakcíny vyvinuty tak rychle.
