Vakcíny na bázi mRNA mohou pomoci v boji s chřipkou i vzteklinou (Zdroj: Newsource)
Když vědci potřebovali loni rychle vyvinout účinnou vakcínu proti koronaviru, ve Pfizeru a Moderně vsadili na očkování na bázi mRNA. Teď se ukazuje, že tyto moderní vakcíny jsou nejenže efektivní při boji s covidem, ale experti si od nich slibují, že podobné v budoucnu pomohou v boji s HIV či rakovinou.
Složení koronavirových vakcín AstraZenecy a Pfizeru se liší. Zatímco britský výrobce implementoval do dávek adenovirus, díky kterému si tělo pacienta vytvoří protilátky, očkovací látka Pfizeru a Moderny obsahuje molekulu mRNA. Pod touto zkratkou se skrývá uměle vytvořená nukleová kyselina, která obsahuje informaci, na základě které tělo očkovaného vytvoří spike protein (neinfekční část koronaviru) a v reakci na to protilátky proti covidu. Označení mRNA proto znamená poslíček (m – messenger) ribonukleové kyseliny.
Unikl koronavirus z laboratoře? Podezřelých středisek je jen pár, dvě jsou v Česku
Ačkoli se většina expertů loni shodla, že se koronavirus rozšířil po světě přírodní cestou, čím dál více vědců skloňuje možnost, že by s patogenem zároveň mohli operovat i v některé z laboratoří s nejvyšším stupněm biologické bezpečnosti. Takových přitom na světě není ani šedesát. A hned dvě se nacházejí v Česku.
Podle americké CNN se teď vědci snaží zjistit, zda by vakcíny na bázi mRNA mohly pomoci i v boji s jinými chorobami. Teoreticky by totiž měly být účinné i proti HIV či určitým typům rakoviny, například rakoviny kůže či nádorům mozku. A první moderní vakcíny proti těmto nemocem se už testují.
Jak přesně mRNA vakcína funguje?
Ačkoli se vynález mRNA skloňuje ve velkém až nyní, s jejich vývojem se začalo už v devadesátých letech minulého století. Tehdy se technologií mRNA zabývala maďarská vědkyně Katalina Kariková při vývoji genové terapie, při které se vkládá do genomu pacienta sekvence DNA.
Princip tohoto léčebného postupu se v mnoha ohledech vakcíně podobá. Vědci rádi používají přirovnání s knihou kuchařských receptů, kdy lidské DNA představuje celou tuto publikaci a mRNA kopii jen jednoho receptu, který se navíc rychle ztratí. V praxi to znamená, že se díky očkování tělo dozví (na základě receptu), jak virus vypadá, spustí se tak výroba protilátek a imunitní reakce. Ve chvíli, kdy se tělo obrní, recept (mRNA) zmizí.
„Když chcete vytvořit novou vakcínu na chřipku pomocí tradičních metod, musíte izolovat virus, zjistit, jak se rozpíná, jak ho paralyzovat a zničit. To trvá měsíce. Při výrobě RNA vakcíny vám ale stačí jen sekvence viru,“ vysvětlil pro americkou CNN specialista na infekční nemoci Drew Weissman z univerzity v Pensylvánii.
„Když Čína zveřejnila sekvenci viru SARS-CoV-2, začali jsme s transkripcí na RNA hned druhý den. O pár týdnů později už jsme první vakcíny zkoušeli na zvířatech,“ osvětlil Weissman důvod toho, že byly koronavirové vakcíny vyvinuté tak rychle.
Vědci pracují na moderních vakcínách proti chřipce i vzteklině. Zdroj: Newsource
Vědci pracují na moderních vakcínách proti chřipce i vzteklině. Zdroj: Newsource
