Okamura obvinil vládu z trestního stíhání
Poslanci v minulosti vydali již řadu svých kolegů. Kromě podezření z machinací s penězi a dotacemi se policejní vyšetřování často týkalo i méně závažných činů, například dopravních nehod nebo urážlivých výroků. Této proceduře se nevyhnul pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) ani místopředseda výboru pro obranu Pavel Růžička (ANO). Kvůli korupci byl vydán i bývalý středočeský hejtman David Rath. Bývalý předseda dolní komory Parlamentu Lubomír Zaorálek (SOCDEM) pro CNN Prima NEWS uvedl, že imunita zákonodárce má svůj smysl v „aréně Sněmovny“. Historicky první vydání se týkalo podezření z šíření poplašné zprávy.
Podle Zaorálka vždy záleží na tom, zda jde o poslance vlády, nebo opozice. „Smysl imunity spočívá v tom, aby nehrozilo, že opoziční zákonodárce může být stíhán na základě represivního záměru,“ připomněl bývalý předseda dolní komory.
ČTĚTE TAKÉ: Okamurův moment pravdy. Po volbách musí vládnout, nebo bude mít problém, tvrdí Stoniš
Zdůraznil, že každý případ se musí řešit zvlášť. „Rozhodnout, na jaké činy se imunita nevztahuje, je složité, žádné všeobecné pravidlo není. Vzpomínám si i na situace, kdy nepanovalo jednotné stanovisko poslaneckého klubu,“ uvedl pro CNN Prima NEWS.
„Sněmovna je totiž aréna, kde má politik možnost svobodně hovořit. Z pozice poslance se můžete utkat s lidmi, kteří mají obrovský vliv. Mluvím i o hráčích mimo politickou scénu,“ dodal.
V případě, v němž policie aktuálně žádá o vydání Tomia Okamury, váhá Zaorálek, jestli vůbec může někdy předseda SPD skončit před soudem. „Nejsem si jistý, zda mu hrozí trestní postih. Naopak šéf SPD se toho s chutí chopil. Zatím se zdá, že se mu to politicky hodí,“ uvedl Zaorálek.
„Uvidíme, zda skutečně došlo ke spáchání trestného činu, nebo nás čeká velké parlamentní představení, které bude mít naprosto jiný význam, než k čemu má imunita sloužit,“ dodal bývalý šéf Sněmovny.
První vydání: Kvůli sudetským Němcům
První žádost policie o vydání poslance k trestnímu stíhání se týkala zákonodárce za Občanskou demokratickou alianci Čestmíra Hofhanzla. Šlo o podezření z pomluvy, kterou měl již v roce 1990 pronést na adresu zlínské nemocnice.
Při prvním hlasování o imunitě ho ale dolní komora Parlamentu nevydala. Toto nechvalné prvenství připadlo následně poslanci Janu Vikovi (patřil ke Sládkovým republikánům). V roce 1995 se totiž účastnil rozšiřování letáků, v nichž se snažil přesvědčit veřejnost, že političtí oponenti republikánů chtějí přistoupit na požadavky německé strany v otázce odsunutých obyvatel Sudet.
Policie tuto letákovou akci s názvem Informace spolkové vlády pro vedení sudetoněmeckého landsmanschaftu klasifikovala jako trestný čin šíření poplašné zprávy. Proti vydání tehdy byli nejen Vikovi spolustraníci, ale i komunisté nebo zástupci Levého bloku.
VIDEO: Tři roky promarněných příležitostí, řekl Kalousek o vládě. Zklamaní jsou i její voliči, míní Pilip
Ve volbách v roce 1996 však představitel republikánů obhájil mandát, a tudíž získal novou imunitu. Sněmovna proto musela hlasovat znova, ovšem tentokrát poslance nevydala.
Někdejší komunistický poslanec Miloslav Ransdorf prohlásil, že vydáváním poslanců se z nich dělají „zdánliví mučedníci“, kteří tímto způsobem získají negativní reklamu. Republikáni drželi v tomto ohledu dlouho jasné prvenství. Jen v roce 1997 jednala Sněmovna o šestici jejich poslanců, z nichž tři vydala, a to včetně šéfa republikánů Sládka.
V jeho případě také policie skutečně vznesla obvinění. Důvodem bylo, jak policie mínila, podněcování rasové a národnostní nenávisti kvůli výroku na protestu kvůli Česko-německé deklaraci, kdy Sládek prohlásil: „Můžeme litovat jen toho, že jsme Němců zabili málo.“ I když byl Sládek prvním politikem, jehož stíhání policie dovedla do formálního závěru, soud ho nakonec osvobodil.
Alkohol za volantem, poté machinace s penězi
Policie žádala v devadesátých letech o vydání poslanců především kvůli dopravním nehodám, výjimkou však nebyly ani kontroverzní výroky. V novém miléniu už tento trend vystřídaly úplatky či trestný čin zneužití pravomocí úřední osoby. Po roce 2010 šlo také o machinace s dotacemi.
Za řízení v podnapilém stavu byl v roce 2008 usvědčen poslanec ODS Ondřej Plašil, který za tento čin obdržel od soudu peněžitý trest ve výši 20 tisíc korun a zákaz řízení na 14 měsíců. Kvůli podobnému obvinění sám požádal o vydání sociálnědemokratický poslanec Štěpán Stupčuk v roce 2016. Ten následně musel uhradit 150 tisíc a přišel o řidičák na dva roky.
O poslaneckou imunitu přišel v roce 2012 i exposlanec David Rath (někdejší ČSSD). V jeho případě vedlo vyšetřování k nejvýraznějšímu trestu odnětí svobody – soud ho následně poslal za mříže na sedm let kvůli braní úplatků a manipulaci s veřejnými zakázkami.
Sněmovna povolila policistům stíhat v únoru 2014 současného pražského primátora a poslance Svobodu, a to kvůli podezření z porušení povinnosti při správě cizího majetku a narušení pravidel hospodářské soutěže ohledně zakázky v kauze Opencard. Toto stíhání tehdejší poslanec označil za účelové, ale s vydáním souhlasil.
V září 2017 byli vydáni předseda a tehdejší místopředseda hnutí ANO Andrej Babiš a Jaroslav Faltýnek, a to kvůli dotační kauze v souvislosti s farmou Čapí hnízdo. I když znovu získali imunitu, v lednu 2018 došlo k opětovnému vydání. Oba tvrdili, že jde o účelové stíhání.
Kvůli výrokům na adresu někdejšího prezidentského kandidáta Michala Horáčka v srpnu 2018 vyšetřovatelé požádali o vydání komunistického poslance Zdeňka Ondráčka, ovšem Sněmovna to neschválila. Stejně rozhodla i v případě Pavla Růžičky (ANO) a jeho kauzy ohledně nevýhodného prodeje domu soukromníkovi na Marxově náměstí v Postoloprtech.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Může se to ještě zvrátit a ANO volby prohraje, řekl Nečas. Zázraky nejsou obvyklé, namítl Paroubek
