V Česku je potvrzený první případ opičích neštovic
Lékaři v Česku evidují první potvrzený případ opičích neštovic, další dva podezřelé vzorky prověřují. Infekční onemocnění se v mnohém podobá pravým neštovicím a podle odborníků by očkování proti němu mohlo chránit až z 85 procent. Prodělání takzvaných dětských – planých – neštovic však člověka před nákazou neochrání. Jak k ní dochází? A co mohou infikovaní očekávat? Připravili jsme přehled známých informací.
V úterý byla zveřejněna informace, která naplnila obavy mnohých odborníků i občanů České republiky. V pražské Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) se nachází pacient, který má opičí neštovice. Pravděpodobně se nakazil v Belgii na hudebním festivalu. Státní zdravotní ústav (SZÚ) navíc prověřuje další dva vzorky. Česko se tak může potýkat s více než jedním případem infekčního onemocnění. Co o něm dosud víme?
Nemoc byla zaznamenána v 50. letech
Jedná se o velmi vzácné virové infekční onemocnění, které se podobá známým lidským neštovicím, byť by mělo mít mírnější projevy. První případ byl u člověka popsán v 70. letech v Demokratické republice Kongo. Název je odvozen od opic – makaků, u nichž se virus poprvé prokázal již koncem 50. let. Častým hostitelem však bývalí hlodavci a menší savci. Na člověka se virus může přenést:
- Při kontaktu s infikovaným zvířetem: kousnutím, škrábnutím nebo konzumací masa zvířete
- Při kontaktu s kontaminovaným materiálem: například oblečením nebo ložním prádlem
- Při kontaktu s nakaženým člověkem: zejména nechráněným sexem, přes dotek s infikovaným a skrze kapénky
SZÚ ve vztahu k opičím neštovicím varuje především před nechráněným pohlavním stykem, a to jak u homosexuálů, tak u jedinců, kteří mají více sexuálních partnerů. Pravděpodobnost přenosu mezi jedinci bez blízkého sexuálního kontaktu odborníci vyhodnocují jako nízkou.
Opičí neštovice
- Název pochází od makaků, u nichž se nemoc objevila poprvé v 50. letech minulého století
- K nákaze dochází při kontaktu s infikovanými zvířaty, materiálem (ložní prádlo, oblečení) a mezi lidmi. Zde se nejčastěji přenáší nechráněným pohlavním stykem
- Mezi příznaky patří: vysoké teploty až horečky, bolest svalů, pocit únavy, dušnost a vyrážka-puchýřky
- Proti nemoci neexistuje cílená léčba, podpůrně se užívají antivirotika
- Prevenci by mohlo představovat očkování proti pravým neštovicím
Kromě intenzivního kontaktu s nakaženým se však virus vylučuje i hlenem dýchacích cest. „To znamená, že se jedná i o kapénkovou nákazu, ale kontakt musí být poměrně úzký,“ uvedla primářka Kliniky infekčních nemocí na Bulovce Hana Roháčová. Přenos na jiného člověka je možný u někoho, kdo má puchýřky na kůži a je s někým v těsném kontaktu.
Kde se nemoc vyskytuje?
Od 70. let se virus objevoval zejména v částech střední a západní Afriky, donedávna se onemocnění v jiných oblastech světa vyskytovalo jen zřídka. Nyní však stále více zemí hlásí první případy infekčního onemocnění. Světová zdravotnická organizace (WHO) do úterý 24. května evidovala 131 potvrzených případů opičích neštovic a 106 podezření na tuto nemoc v 19 zemích, kde se toto onemocnění běžně nevyskytuje.
První případ opičích neštovic se objevil začátkem května v Británii. Následně portugalské úřady oznámily 18. května pět nakažených. Spojené státy týž den prokázaly případ opičích neštovic u muže ze státu Massachusetts, který byl předtím na návštěvě v Québeku. Nejčastěji se infikovaní nakazili v afrických zemích. Nyní se nákaza pravděpodobně šíří mezi lidmi na festivalech.
Jak se proti viru chránit?
Ačkoliv jsou opičí neštovice podobné těm lidským, neexistuje proti nim cílená léčba. Nemoc se léčí pouze podpůrně, zejména skrze antivirotika, například lékem tecovirimat.
- Cílená léčba neexistuje, podpůrně se užívají antivirotika
- Prevencí by mohlo být očkování proti pravým neštovicím (povinnost vakcinace skončila v roce 1980)
- Očkování by člověka mohlo chránit až z 85 procent
- U straších ročníků je však imunita z očkování proti pravým neštovicím zřejmě minimální
- Prodělání planých (dětských) neštovic člověka před opičími neochrání
Jako prevenci před opičími neštovicemi mnozí odborníci považují očkování proti vymýceným pravým neštovicím, uvedl například předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek. Epidemiolog Roman Prymula ve vysílání CNN Prima NEWS podotkl, že imunita z očkování proti této nemoci může dosáhnout efektivity zhruba z 80 procent. Jiní odborníci odhadují míru ochrany až na 85 procent. Povinná vakcinace proti této nemoci však skončila v roce 1980.
Komplikace však mohou nastat u starších ročníků, které se proti pravým neštovicím očkovat do roku 1980 nechaly. „Postvakcinační imunita už, předpokládáme, vyvanula. Takže se nemůžeme radovat z toho, že bychom byli imunní,“ uvedla Roháčová. Zatím se však jedná o spekulace. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob podotkl, že neexistují data o tom, že vakcíny proti pravým neštovicím chrání jedince i před těmi opičími.
A vyhráno nemají ani ti, kteří zejména v dětství prodělali plané neštovice, kterým se též přezdívá dětské. Ačkoliv mají oba viry podobné symptomy, jsou naprosto rozdílné. Lidé si tak proděláním planým neštovic nevytvořili imunitu proti opičím. Prymula však obavy lidí mírnil. „Řada lidí může opičí neštovice zaměnit za klasické plané. Důležité je nepanikařit – diagnostiku musí provést až odborník,“ zdůraznil.
Průběh onemocnění – horečky a puchýřky
Odborníci uvádí, že jsou opičí neštovice podobné těm lidským, zejména co se symptomů týče. Obvykle však mají mírnější projevy. Mezi ty se řadí:
- Zvýšená teplota až horečka
- Bolest svalů
- Pocit únavy
- Dušnost
- Následuje vyrážka – nejprve na obličeji – ve formě puchýřků, poté strupy
Příznaky onemocnění se projevují postupně. Poslední a nejznámější symptom – vyrážka – prochází různými fázemi vývoje, může se podobat planým neštovicím. Inkubační dobu experti odhadují na 6 až 21 dní, symptomy přetrvávají dva až čtyři týdny.
To ve vysílání CNN Prima NEWS potvrdil i virolog Jiří Černý. „Pupínky se většinu objevují na tvářích, popřípadě na rukou. Jejich množství se u jednotlivých pacientů liší. Inkubační doba se pohybuje mezi jedním až dvěma týdny, symptomy přetrvávají dva až čtyři týdny,“ uvedl virolog. Prymula také uvedl, že zakalené puchýřky mohou i prasknout. Dodal, že se jedná o poměrně nebezpečný proces.
Při podezření na opičí neštovice musí být pacient izolován a chodí k němu zdravotníci v osobních ochranných pomůckách, jako v případě covidu. Některé země již zavádějí povinnou karanténu, stejně jako u koronavirového onemocnění.
Smrtnost je v Evropě poměrně nízká
Virus znepokojuje zejména tím, jak se u člověka projevuje. Černý připomněl, že u smrtnosti hraje roli to, jakým kmenem opičích neštovic se člověk nakazí. „Po světě v současnosti cirkuluje západoafrický a středoafrický kmen. V Evropě je dosud pouze západoafrický, ten má smrtnost kolem jednoho procenta. Východoafrický neboli konžský má bohužel až deset procent,“ uvedl virolog.
Častěji umírají děti či dospívající. Více ohroženi jsou také lidé neočkovaní proti pravým neštovicím. Tato čísla je ale třeba brát s rezervou. Pochází totiž z Afriky, kde nepanuje zrovna příznivá zdravotní situace. „V Evropě zatím nebyl zaznamenán jediný případ úmrtí,“ dodal Černý.
