reklama

Každý Čech vyhodí ročně 37 kilogramů jídla, nejčastěji prošlé potraviny a zbytky

Nejčastějším důvodem plýtvání jídlem je, že se potravina zkazila, často jdou do koše odkrojky i zbytky jídla, vyplývá z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Podle Ley Kubíčkové z Mendelovy univerzity domácnosti nemají přesnou představu o svém hospodaření se surovinami a výrobky. Dotázané domácnosti uvedly, že ročně vyhodí 12 kilogramů potravin, skutečnost ukazuje přitom na zhruba trojnásobných 37 kilogramů.

reklama

Plýtvání potravinami považuje za velký problém 42 procent lidí, proti loňsku jich mírně ubylo. Stejný podíl dotázaných uvedl, že plýtvání není správné, ale jsou aktuálnější problémy, popsala výsledky průzkumu analytička Radka Hanzlová. V srpnu se dotazování CVVM zúčastnilo téměř tisíc lidí.

Lidé nejsou v sebehodnocení realističtí

Více než polovina lidí uvedlo, že celkové množství vyhozených potravin u nich doma nepřekročí deset procent. Pětina tvrdí, že vyhodí přes deset procent a méně než čtvrtinu. Stejný počet se zařadil do skupiny, která údajně nevyhodí žádné potraviny. Hanzlová poznamenala, že neplýtvajících ale od roku 2016 stále ubývá.

K tématu

Na rozpor mezi sebehodnocením a realitou upozornila Lea Kubíčková z Mendelovy univerzity v Brně. „Provedli jsme šetření, kdy jsme čtyřikrát do roka přehrabovali popelnice u 900 domácností. Z výzkumu nám vyplynulo, že nejvíce se plýtvá potravinami v létě a na podzim, na osobu to pak vychází 37 kilogramů odpadu ročně,“ uvedla Kubíčková a dodala, že mnohé domácnosti nemají správný odhad o plýtvání. 400 dotázaných uvedlo, že vyhodí 12 kilogramů, což je jen jedna třetina reálného čísla.

Na 36 procent lidí míní, že se nejméně vyhazuje v domácnostech, 30 procent se domnívá, že nejvíc plýtvá provoz stravování. Hanzlová podotkla, že se to podstatně liší od odhadů Evropské unie z roku 2012, které uvádějí, že nejvíce se plýtvá právě v domácnostech. Těm připsala až 53 procent vyhozených potravin.

Jaké jsou nejčastější důvody plýtvání?

Nejčastějším důvodem plýtvání je podle průzkumu to, že se potravina zkazí, častým důvodem bylo i prošlé datum spotřeby. Právě v souvislosti s tím Hanzlová upozornila, že zatímco 75 procent lidí používá správně označení Spotřebujte do..., na 48 procent dotázaných přisuzuje stejný význam pojmu minimální trvanlivosti. Analytička upozornila, že minimální trvanlivost neoznačuje lhůtu zdravotní nezávadnosti potraviny.

„Mezi nejčastější důvody, proč lidé potraviny vyhazují, patří jejich zhoršená kvalita, tedy že se zkazí, že jim třeba projde datum spotřeby nebo že už nevypadají dobře. Taky že se jedná o různé odkrojky v podobě přebytků. A poměrně časté jsou i důvody spojené s nadměrným množstvím potravin. Tedy, že se toho v domácnosti uvaří příliš mnoho, nakoupí příliš hodně nebo třeba, když si dáváme jídlo na talíř, tak že si dáme příliš velkou porci a už to nesníme,“ popsala Hanzlová v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.

A co může udělat každý z nás? „Je třeba mít na paměti, že když vyhazujeme samotné potraviny, tak nevyhazujeme jenom je, ale i veškeré zdroje potřebné k jejich produkci. Takže plýtváme i energiemi, vodou a půdou. Je třeba taky mít na paměti, když vyhazujeme potraviny, že ostatní lidé třeba na naší planetě nemají co jíst, takže je tam důležitý i ten etický rozměr.“ Z konkrétních věcí, čím mohou lidé začít, uvedla Hanzlová důležitost plánování nákupu, plánování vaření, kontrolu svých zásob, řádné skladování potravin a vzdělávání se v této problematice.

V EU se vyhodí ročně 88 milionů tun potravin

Pro prevenci plýtvání Hanzlová doporučila odolat nákupům v akcích či výhodným velkým balením. Jako vhodné naopak zmínila nákupy sezónních a lokálních potravin, který nepodporují velké dodavatelské řetězce s rizikem přílišného odpadu.

Plýtvání potravinami však není pouze problém týkající se spotřebitelů, ale rovněž obchodníků, zejména velkých řetězců. Co se týká těch, podle analytičky například Tesco od roku 2016 pravidelně zveřejňuje své potravinové ztráty a snaží se jít příkladem a podporovat v této praxi i další potravinové řetězce. „Tescu se podařilo během krátké doby snížit svůj odpad o více než polovinu,“ zmínila Hanzlová s tím, že transparentnost může vést k větší šetrnosti.

Plýtvání potravinami představuje v současnosti velký problém. Na celém světě se vyhodí jedna třetina veškerého jídla, což je v přepočtu 1,3 miliardy tun. To je zároveň množství, které by dokázalo nasytit až 3 miliardy lidí. Na světě přitom hladem a podvýživou trpí necelá miliarda lidí. S vyhozenými potravinami dochází i k velkým finančním ztrátám, které celkově dosahují částky 990 miliard dolarů, což je téměř 22 bilionů korun. V Evropské unii se dle odhadů ročně vyhodí 88 milionů tun potravin.

K tématu

Tagy: potraviny jak neplýtvat Nový den domácnosti obchodní řetězec plýtvání prošlé potraviny průzkumy spotřebitel Centrum pro výzkum veřejného mínění Radka Hanzlová

Další hlavní zprávy

Královéhradecký kraj

Na škole v přírodě musely zasahovat sanitky. Desítky dětí po jídle zvracely

Na škole v přírodě musely zasahovat sanitky. Desítky dětí po jídle zvracely

  • Aktualizováno

Záchranná služba v noci na dnešek zasahovala v rekreačním zařízení v Hradci Králové, kde byla škola v přírodě. Nevolnost způsobená zřejmě stravou zasáhla dvacet dětí a dva dospělé. V nemocnici skončilo pět lidí. Záchranáři dostali informaci o větším počtu lidí trpících náhlou nevolností a zvracením v úterý krátce před půl jednou v noci.

Nový den

Zaorálek: Plné arény diváků nečekejte, od srpna chci venku až 7 tisíc lidí

Zaorálek: Plné arény diváků nečekejte, od srpna chci venku až 7 tisíc lidí

Desetitisícové akce nebudou, takže o plné O2 areně si účinkující i diváci mohou zatím nechat jen zdát. Od srpna se ale bude v kultuře dál rozvolňovat. Venku by mohlo kulturní akci navštívit až 7 tisíc návštěvníků, na akce pod střechou by mohly dorazit až 3 tisícovky lidí. V pořadu Nový den na CNN Prima NEWS o tom informoval ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Rehabilitace nepomáhaly, válečné zranění vyléčil veterán sám v garáži
Osmifinálový soupeř pro Čechy? Nizozemci v Budapešti, narazit mohou ale i na Slováky
reklama
reklama
Kvůli zásahu v Teplicích se chystají protesty. Za „českého Floyda“ lidé zapalují svíčky

Ústecký kraj

Domácí zpravodajství

Silné bouřky budou Česko trápit až do pátku. Meteorologové varují i před povodněmi
Spisovatelem navzdory. Autor Rozmarného léta Vančura se narodil před 130 lety
Další články
reklama
reklama