reklama

Každý Čech vyhodí ročně 37 kilogramů jídla, nejčastěji prošlé potraviny a zbytky

Nejčastějším důvodem plýtvání jídlem je, že se potravina zkazila, často jdou do koše odkrojky i zbytky jídla, vyplývá z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Podle Ley Kubíčkové z Mendelovy univerzity domácnosti nemají přesnou představu o svém hospodaření se surovinami a výrobky. Dotázané domácnosti uvedly, že ročně vyhodí 12 kilogramů potravin, skutečnost ukazuje přitom na zhruba trojnásobných 37 kilogramů.

reklama

Plýtvání potravinami považuje za velký problém 42 procent lidí, proti loňsku jich mírně ubylo. Stejný podíl dotázaných uvedl, že plýtvání není správné, ale jsou aktuálnější problémy, popsala výsledky průzkumu analytička Radka Hanzlová. V srpnu se dotazování CVVM zúčastnilo téměř tisíc lidí.

Lidé nejsou v sebehodnocení realističtí

Více než polovina lidí uvedlo, že celkové množství vyhozených potravin u nich doma nepřekročí deset procent. Pětina tvrdí, že vyhodí přes deset procent a méně než čtvrtinu. Stejný počet se zařadil do skupiny, která údajně nevyhodí žádné potraviny. Hanzlová poznamenala, že neplýtvajících ale od roku 2016 stále ubývá.

Na rozpor mezi sebehodnocením a realitou upozornila Lea Kubíčková z Mendelovy univerzity v Brně. „Provedli jsme šetření, kdy jsme čtyřikrát do roka přehrabovali popelnice u 900 domácností. Z výzkumu nám vyplynulo, že nejvíce se plýtvá potravinami v létě a na podzim, na osobu to pak vychází 37 kilogramů odpadu ročně,“ uvedla Kubíčková a dodala, že mnohé domácnosti nemají správný odhad o plýtvání. 400 dotázaných uvedlo, že vyhodí 12 kilogramů, což je jen jedna třetina reálného čísla.

Na 36 procent lidí míní, že se nejméně vyhazuje v domácnostech, 30 procent se domnívá, že nejvíc plýtvá provoz stravování. Hanzlová podotkla, že se to podstatně liší od odhadů Evropské unie z roku 2012, které uvádějí, že nejvíce se plýtvá právě v domácnostech. Těm připsala až 53 procent vyhozených potravin.

Jaké jsou nejčastější důvody plýtvání?

Nejčastějším důvodem plýtvání je podle průzkumu to, že se potravina zkazí, častým důvodem bylo i prošlé datum spotřeby. Právě v souvislosti s tím Hanzlová upozornila, že zatímco 75 procent lidí používá správně označení Spotřebujte do..., na 48 procent dotázaných přisuzuje stejný význam pojmu minimální trvanlivosti. Analytička upozornila, že minimální trvanlivost neoznačuje lhůtu zdravotní nezávadnosti potraviny.

„Mezi nejčastější důvody, proč lidé potraviny vyhazují, patří jejich zhoršená kvalita, tedy že se zkazí, že jim třeba projde datum spotřeby nebo že už nevypadají dobře. Taky že se jedná o různé odkrojky v podobě přebytků. A poměrně časté jsou i důvody spojené s nadměrným množstvím potravin. Tedy, že se toho v domácnosti uvaří příliš mnoho, nakoupí příliš hodně nebo třeba, když si dáváme jídlo na talíř, tak že si dáme příliš velkou porci a už to nesníme,“ popsala Hanzlová v pořadu Nový den na CNN Prima NEWS.

A co může udělat každý z nás? „Je třeba mít na paměti, že když vyhazujeme samotné potraviny, tak nevyhazujeme jenom je, ale i veškeré zdroje potřebné k jejich produkci. Takže plýtváme i energiemi, vodou a půdou. Je třeba taky mít na paměti, když vyhazujeme potraviny, že ostatní lidé třeba na naší planetě nemají co jíst, takže je tam důležitý i ten etický rozměr.“ Z konkrétních věcí, čím mohou lidé začít, uvedla Hanzlová důležitost plánování nákupu, plánování vaření, kontrolu svých zásob, řádné skladování potravin a vzdělávání se v této problematice.

V EU se vyhodí ročně 88 milionů tun potravin

Pro prevenci plýtvání Hanzlová doporučila odolat nákupům v akcích či výhodným velkým balením. Jako vhodné naopak zmínila nákupy sezónních a lokálních potravin, který nepodporují velké dodavatelské řetězce s rizikem přílišného odpadu.

Plýtvání potravinami však není pouze problém týkající se spotřebitelů, ale rovněž obchodníků, zejména velkých řetězců. Co se týká těch, podle analytičky například Tesco od roku 2016 pravidelně zveřejňuje své potravinové ztráty a snaží se jít příkladem a podporovat v této praxi i další potravinové řetězce. „Tescu se podařilo během krátké doby snížit svůj odpad o více než polovinu,“ zmínila Hanzlová s tím, že transparentnost může vést k větší šetrnosti.

Plýtvání potravinami představuje v současnosti velký problém. Na celém světě se vyhodí jedna třetina veškerého jídla, což je v přepočtu 1,3 miliardy tun. To je zároveň množství, které by dokázalo nasytit až 3 miliardy lidí. Na světě přitom hladem a podvýživou trpí necelá miliarda lidí. S vyhozenými potravinami dochází i k velkým finančním ztrátám, které celkově dosahují částky 990 miliard dolarů, což je téměř 22 bilionů korun. V Evropské unii se dle odhadů ročně vyhodí 88 milionů tun potravin.

Tagy:
potraviny jak neplýtvat Nový den domácnosti obchodní řetězec plýtvání prošlé potraviny průzkumy spotřebitel Centrum pro výzkum veřejného mínění Radka Hanzlová

Hlavní zprávy

Konec všem opatřením. Angličané končí s nošením roušek, do baru mohou bez covid pasu
Velká Británie

Konec všem opatřením. Angličané končí s nošením roušek, do baru mohou bez covid pasu

Britský premiér Boris Johnson ve středu potvrdil, že od 27. ledna v Anglii skončí většina zbývajících koronavirových omezení. Obyvatelé této části Spojeného království již nebudou muset nosit roušky či pracovat z domova, informují zahraniční agentury. Vědci se podle premiéra domnívají, že vlna způsobená koronavirovou variantou omikron již dosáhla vrcholu.

Zdravotní systémy prožily obrovský kolaps. Po dopoledním výpadku je eRecept plně funkční

Aktualizováno

Od středečního rána hlásil systém eRecept výpadek. Lékárníci se tak nemohli připojit na centrální uložiště a pacientům vydávat léky. Podle informací SÚKL se kolem 13:30 podařilo systém znovu plně zprovoznit. Dostupné je již i call centrum, které je však po výpadku vytížené. Problém měli i lékaři, a to s certifikáty a zadáváním výsledků testování či očkování na covid.

Říhová: Pandemie na jaře skončí. I omikron s dalším virem může vyvolat těžký průběh

Nová varianta koronaviru omikron je sympatická, protože nezpůsobuje tak těžké průběhy. Ve spojení s jinými viry ale hrozí komplikace, uvedla v pořadu K věci na CNN Prima NEWS imunoložka, mikrobioložka a bývalá ředitelka Mikrobiologického ústavu Akademie věd Blanka Říhová. Podle ní bychom se už na jaře mohli dočkat tolik vytoužené „tečky“ za koronavirem.

Silný vítr udeří v téměř celém Česku. Meteorologové varují i před sněhovými jazyky

Na většině území Česka bude do čtvrtečního večera foukat silný vítr, který v nárazech může dosáhnout přes 65 kilometrů v hodině. Vítr bude postupně zesilovat od středečního odpoledne, kdy zasáhne Slezsko. Od druhé poloviny noci pak bude foukat i v dalších regionech. V polohách nad 500 metrů nad mořem bude vítr tvořit sněhové jazyky, kvůli kterým mohou být některé silnice nesjízdné. Vyplývá to z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

reklama

Domácí zpravodajství

Sleva na jízdném bude činit 50 procent. Změna by měla začít platit od dubna

Aktualizováno

Slevy v dopravě pro studenty a seniory se sníží z nynějších 75 procent na 50 procent z jízdného, rozhodla vláda. Změna by měla začít platit od dubna. Na vládu s návrhem přišel ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Státu to má přinést úspory až 1,8 miliardy korun ročně. Slevy by měly dál platit pro děti a studenty do 26 let a lidi starší 65 let. Ministr také navrhne rozšíření slev pro invalidní důchodce s invaliditou třetího stupně.

Babišovi se při jednání v Evropské unii smáli. Neměl věcné argumenty, tvrdí Prouza

Bývalému premiérovi Andreji Babišovi (ANO) se při jednání o Zelené dohodě na evropské půdě smáli. Neměl věcné argumenty, o něž jde především, nešetřil kritikou prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza na adresu expremiéra. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS podotkl, že klíčové budou dopadové studie ke Green Dealu, na něž se bývalá vláda vykašlala.

reklama