Jurečka: Jsem z chudých poměrů, v životě jsem neměl nové kolo. Na lidech škrtat nechci
Do skály v Karibiku narazila jachta. Jeden Čech zemřel, druhý je těžce raněný
Máte omikron? 20 příznaků, které určí nákazu. Jeden přijde ještě před pozitivním testem
Jedna ze skládek u srbského Preševa na jihu země.
Jedna ze skládek u srbského Preševa na jihu země.
Srbsko se stalo kandidátem na členskou zemi Evropské unie již v roce 2012. Od té doby však učinilo jen malý progres v plnění unijních kritérií. Jedním z palčivých problémů je ochrana životního prostředí. Vypouštění splašků z hlavního města přímo do Dunaje a zahrabávání toxických odpadů do půdy by mohlo stát v cestě budoucím vyjednáváním.
Slabiny příprav Srbska ke vstupu do EU ukázal dokument 2020 Report on Serbia Evropské komise. Ten v mnoha oblastech uvádí, že zlepšení balkánské země oproti loňskému roku je jen mírné a limitované. Týká se to například oblasti politické plurality, která je po letošních volbách spíše na ústupu. Dobře na tom není ani justice. „Za sledovanou dobu nedošlo k žádnému zlepšení. Přetrvávající politické vlivy na soudnictví jsou závažným problémem,“ uvádí zpráva.
K tématu
Jedním z evropských kritérií, které by mohlo být pro Srbsko zvlášť těžké dohnat, je ale zacházení se životním prostředím a jeho ochrana. Zacházení s odpadem a silné znečištění vod jsou dvě oblasti, které se nejvíce vymykají evropským standardům. A myslí si to i sami občané Srbska.
Podle průzkumu portálu Statista, v němž měli Srbové označit tři nejpalčivější problémy týkající se životního prostředí, uvedlo 55 % dotázaných zacházení s odpadem a 49 % dotázaných znečištění vod. Třetí místo si se 48 % vysloužilo znečištění vzduchu.
Symbolem srbského problému s produkcí odpadu a následným nakládáním s ním je hora smetí na rozloze dvou kilometrů čtverečních těsně za hlavním městem Bělehradem. Nedaleko skládky plné krys je ústí kanalizace, která směřuje přímo do Dunaje. Vypouštění splašků přímo do řeky je běžnou praxí také ve druhém největším srbském městě, v Novém Sadu.
K tématu
Dohnat ekologické standardy Evropské unie by mohlo Srbsko stát odhadem 15 bilionů eur, informovala agentura Reuters. S ohledem na to, že by se země měla stát řádným členem Unie v roce 2025 a že koronavirová krize poškodila a zřejmě ještě poškodí stabilizující se HDP, se tento úkol zdá být čím dál těžší.
„Balkán se musí přiblížit zeleným cílům EU. Srbsko je podstatně závislejší na uhlí než státy Unie. Plán je pomoci mu zbavit se uhelných elektráren,“ nastínil CNN Prima NEWS další problém slovenský europoslanec Vladimír Bilčík, stálý zpravodaj Evropského parlamentu pro Srbsko. „Dnes se uvažuje o přechodu na plyn. Stále je to fosilní palivo, ale o něco mírnější,“ dodal.
Srbsko zpracovává pouze deset procent svých odpadních vod, velký podíl z nich proudí do zmíněného Dunaje a také do Sávy. Balkánský stát trápí také množství neregulovaných skládek. Srbové sami již připustili, že ekologická kritéria EU do roku 2025 nedokáží naplnit a po přijetí mezi členské státy žádají o 11leté přechodné období, v němž se ještě budou moci přizpůsobit. Chorvatsko, které patří k unijním státům od roku 2013, již požádalo o prodloužení data pro srovnání se se standardy do roku 2025.
Evropská unie chtěla k roku 2025 recyklovat polovinu domovního odpadu a 65 % obalových materiálů. Zatímco Česká republika dosahuje přibližně na pětinu recyklovaného domovního odpadu a přes 70 % obalů, Srbsko znovu použije pouhá tři procenta domovního odpadu a 40 % obalů.
K tématu
„Chybí nám znalosti, motivace, finance, ale také regulace,“ řekla pro agenturu Reuters Kristina Cvejanovová, ředitelka bělehradské společnosti pro nakládání s dopady EkoStarPak. „Zdejší společnosti obvykle nenesou žádné následky, poruší-li pravidla ohledně nakládání s odpady,“ vysvětlila.
Podle srbského ministra životního prostředí Gorana Trivana je situace dramatická kvůli dekádám zanedbávání, korupce a ekonomického úpadku. „Lidé si zahrabávají nebezpečný odpad i na vlastních dvorcích, jako by to byl nějaký poklad. Toto musí přestat,“ řekl.
Lidé si zahrabávají nebezpečný odpad i na vlastních dvorcích, jako by to byl nějaký poklad
Srbsko totiž nemá vlastní prostředky ke zpracování nebezpečného a toxického odpadu, musí jej proto vyvážet například do Rumunska, Švýcarska nebo Rakouska. Doprava je však drahá, proto jsou někteří podnikatelé i společnosti pro sběr odpadu s ukládáním kreativní.
Ukrytý toxický odpad se již dříve snažily hledat bezpečnostní složky i policie. Zahrabaný nebezpečný odpad neohrožuje jen členství v EU, ale hlavně zdraví obyvatel. Škodlivé látky se vstřebávají do půdy i do již tak znečištěné vody.
Podle Trivana by mohly být řešením přísnější tresty pro ty, kteří porušují předpisy, a zároveň motivování soukromých subjektů k investování do sběru a zpracování odpadů. Ministr odhaduje, že Srbsko v ochraně životního prostředí zaostává oproti Unii minimálně o 25 až 30 let. Co se ale týče nápravy, je optimistický.
Ze států západního Balkánu je přese všechno Srbsko spolu s Černou Horou v integraci do EU nejdále. „Technicky je nejblíže Černá Hora, která má otevřené všechny kapitoly, ale žádnou dokončenou. Takže je daleko i blízko zároveň. Podobně je na tom Srbsko,“ srovnává Bilčík. „Obě země zpomalily. Ale ony musí běžet,“ uzavírá Bilčík.
Omezení platnosti očkování proti covidu na devět měsíců po 1. únoru se bude týkat jen dospělých, vyplývá z materiálu, který ve středu projedná vláda. Přeočkováním se platnost prodlouží na zatím neomezenou dobu. Podle informací ministerstva zdravotnictví je z milionu lidí, kteří už byli očkovaní před více než devíti měsíci, ale zatím nemají posilující dávku, zhruba 120 tisíc.
Malá jachta před týdnem v plné rychlosti narazila do skály v Karibiku. Při nehodě zemřel jeden člověk, druhý utrpěl vážná zranění. České ministerstvo zahraničí na dotaz CNN Prima NEWS potvrdilo, že se jednalo o české občany. Tamější záchranáři vyšetřují, co tragickou nehodu způsobilo. Podle francouzského webu Faxinfo.cz mohla za nehodou stát nepřiměřená rychlost či nepozornost.
Česká republika daruje Ukrajině čtyři tisíce dělostřeleckých granátů za asi 37 milionů korun. Na středečním jednání o tom rozhodla vláda, informoval Jakub Fajnor z tiskového oddělení ministerstva obrany. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS), která návrh kabinetu předložila, považuje dar za důležité gesto solidarity. Česko chce darem posílit obranyschopnost Ukrajiny.
S variantou omikron se už potýká téměř celý svět. Nově se ale ukázalo, že se touto koronavirovou mutací může člověk nakazit i opakovaně. Podle slovenského matematika Richarda Kollára je to dáno variantou BA.2, která je s omikronem částečně podobná. Například ve Francii proto místo poklesu počtu nakažených toto číslo nadále stoupá. Pozitivních testů je denně v zemi ještě zhruba o čtvrtinu více. Rekordy padají také v Česku. Pozitivních testů bylo za úterý téměř 40 tisíc.
Je třeba využít služeb statika při stavbě rodinného domu? Na to se zeptá nejeden investor, který chce začít. A odpověď by měla být ano. Důkazy pro to předkládá v jednom z dílů pořadu CNN Prima NEWS Jak postavit dům odborník Ivo Petrášek.
Srovnávání situace na Ukrajině a v Sudetech ve 30. letech minulého století je pro Českou republiku urážlivé a nepřípustné. V reakci na slova jednoho z britských poslanců to řekl politolog a bývalý diplomat Petr Drulák. V pořadu K věci na CNN Prima NEWS se mimo jiné věnoval i českému předsednictví Evropské unie a korespondenčním volbám.
Sněmovna v prvním kole podpořila zákon, který zakáže jednorázové plastové příbory, talíře či brčka, jak to vyžadují předpisy Evropské unie. Rozhodla o tom ve středu téměř jednomyslně. Lhůtu na jeho další projednávání ve výboru pro životní prostředí prodloužila na 80 dní, i když se norma měla do českého právního řádu dostat už loni v červenci. Podobný návrh předložila před rokem tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO), bývalá Sněmovna jej ale do konce volebního období nestihla projednat.
V Česku ještě nenastal čas na rozvolnění epidemických opatření. Ve vysílání CNN Prima NEWS se na tom shodli epidemiolog Petr Pazdiora a biochemik Aleksi Šedo. Podle obou expertů je třeba ještě počkat na vývoj současné omikronové vlny. Pazdiora předpokládá, že čas na rozvolnění přijde až v březnu.
Nikdo z vládních politiků se nezúčastní zimních olympijských her v Pekingu. Uvedla to mluvčí ministerstva zahraničí Lenka Do. O akcích, kterých se zúčastní čeští diplomaté včetně velvyslance, zatím nebylo rozhodnuto. Hry v Číně začnou 4. února.
Prezident Miloš Zeman na Pražském hradě jmenoval 11 nových rektorů tuzemských vysokých škol. Mezi nimi i nového představitele Mendelovy univerzity v Brně Vojtěcha Adama. Ten čelí podezření, že v minulosti vědecky pochybil. Jeho předchůdkyně Danuše Nerudová mu proto doporučuje na post rektora rezignovat.
Dva roky s covidem změnily svět. Kdy začneme žít normální život? Je očkování jediná cesta, nebo se covid stane normální chřipkou? Sledujte speciál pořadu Co Čech, to politik! V superdebatě o pandemii uslyšíte názory z obou stran rozděleného národa. Exkluzivní speciál můžete sledovat v neděli 30. ledna na CNN Prima NEWS i přímo zde v tomto článku. Ve 22:30 bude první hodina diskuze mimořádně odvysílána na Primě.
Chorvatský prezident Zoran Milanović v úterý prohlásil, že na Ukrajině se vláda nezměnila demokraticky, nýbrž pučem a že pro tuto zemi není v NATO místo. Podle jeho názoru Chorvatsko, které je členem aliance od roku 2009, by se v nynějším dění kolem Ukrajiny nemělo nijak angažovat, informovala chorvatská média. Ukrajinské ministerstvo zahraničí dalo v reakci najevo „hluboké zklamání“, zatímco chorvatský premiér Andrej Plenković vyjádřil údiv a Ukrajincům se omluvil.
Mezinárodní hokejová federace (IIHF) umožnila trenérům reprezentací kvůli ošemetné covidové době rozšířit nominaci pro olympiádu v Pekingu o šest hráčů, takzvané „taxikáře“. Jde o inspiraci z NHL, kde odnedávna funguje systém náhradníků pojmenovaný taxi squad. Kouč českého národního týmu Filip Pešán s manažerem Petrem Nedvědem využili jen polovinu nabízené možnosti a zvolili tříčlennou „zálohu“ – útočníky Matěje Blümela s Davidem Tomáškem a obránce Jana Ščotku.
Trestáte nás za to, že vaši poslanci nechodí do práce nebo za to, že jsme si dovolili při jednání o důvěře vystupovat 23 hodin, vyčetla ve Sněmovně poslancům šéfka klubu ANO Alena Schillerová. Reagovala tím na fakt, že zákonodárci v úterý opět nezvolili jako šestého místopředsedu dolní komory Karla Havlíčka (ANO).
Po smrti Hany Maciuchové vyšlo najevo tajemství. Populární herečka nebyla sama, ale měla partnera, se kterým sdílela všechny své radosti i starosti. Vyráželi společně na výlety či dovolené. Utajovaný přítel byl pro ni velkou oporou i v těch nejtěžších chvílích. Když onemocněla rakovinou, doprovázel ji na chemoterapie. Od úmrtí Hany Maciuchové uplynul jeden rok.
Po dlouhé nemoci zemřel ve středu spisovatel, scenárista, dramaturg, autor televizních i rozhlasových her a seriálů Roman Ráž, bylo mu 86 let. Informaci Českému centru Mezinárodního PEN klubu sdělila Rážova manželka.
Kdysi bývali kamarádi na život a na smrt. Jeden pro druhého by udělal všechno. Pak se ovšem drsně rozhádali a nikdy už se neusmířili. Když Ivan Jonák zemřel, Roman Skamene mu nepřišel ani na pohřeb. Jak se dali dohromady a kvůli čemu si nemohli přijít na jméno?
Ústavní soud (ÚS) odmítl podnět Pirátů a STAN, kteří navrhovali alternativní způsob přepočtu hlasů na mandáty podle nového volebního zákona. Jejich interpretace by vedla k výměně tří poslanců Sněmovny ustavené po loňských volbách. Neuspěli ani u Nejvyššího správního soudu (NSS), ani u ústavních soudců, kteří se však podstatou návrhu věcně nezbývali, stížnost odmítli z procesních důvodů kvůli formě podání. Usnesení zpřístupnili na webu soudu.
Přehrajte si nejnovější filmy - již od 49 Kč
zoom
living
fresh
autosalon
zeny
cool
doma
iprima
