Splašky v Dunaji a nebezpečný odpad na zahradách. Cesta Srbska do EU je dlouhá

Srbsko se stalo kandidátem na členskou zemi Evropské unie již v roce 2012. Od té doby však učinilo jen malý progres v plnění unijních kritérií. Jedním z palčivých problémů je ochrana životního prostředí. Vypouštění splašků z hlavního města přímo do Dunaje a zahrabávání toxických odpadů do půdy by mohlo stát v cestě budoucím vyjednáváním.

Slabiny příprav Srbska ke vstupu do EU ukázal dokument 2020 Report on Serbia Evropské komise. Ten v mnoha oblastech uvádí, že zlepšení balkánské země oproti loňskému roku je jen mírné a limitované. Týká se to například oblasti politické plurality, která je po letošních volbách spíše na ústupu. Dobře na tom není ani justice. „Za sledovanou dobu nedošlo k žádnému zlepšení. Přetrvávající politické vlivy na soudnictví jsou závažným problémem,“ uvádí zpráva.

Jedním z evropských kritérií, které by mohlo být pro Srbsko zvlášť těžké dohnat, je ale zacházení se životním prostředím a jeho ochrana. Zacházení s odpadem a silné znečištění vod jsou dvě oblasti, které se nejvíce vymykají evropským standardům. A myslí si to i sami občané Srbska.

Podle průzkumu portálu Statista, v němž měli Srbové označit tři nejpalčivější problémy týkající se životního prostředí, uvedlo 55 % dotázaných zacházení s odpadem a 49 % dotázaných znečištění vod. Třetí místo si se 48 % vysloužilo znečištění vzduchu.

Symbolem je hora smetí u Bělehradu

Symbolem srbského problému s produkcí odpadu a následným nakládáním s ním je hora smetí na rozloze dvou kilometrů čtverečních těsně za hlavním městem Bělehradem. Nedaleko skládky plné krys je ústí kanalizace, která směřuje přímo do Dunaje. Vypouštění splašků přímo do řeky je běžnou praxí také ve druhém největším srbském městě, v Novém Sadu.

Dohnat ekologické standardy Evropské unie by mohlo Srbsko stát odhadem 15 bilionů eur, informovala agentura Reuters. S ohledem na to, že by se země měla stát řádným členem Unie v roce 2025 a že koronavirová krize poškodila a zřejmě ještě poškodí stabilizující se HDP, se tento úkol zdá být čím dál těžší.

„Balkán se musí přiblížit zeleným cílům EU. Srbsko je podstatně závislejší na uhlí než státy Unie. Plán je pomoci mu zbavit se uhelných elektráren,“ nastínil CNN Prima NEWS další problém slovenský europoslanec Vladimír Bilčík, stálý zpravodaj Evropského parlamentu pro Srbsko. „Dnes se uvažuje o přechodu na plyn. Stále je to fosilní palivo, ale o něco mírnější,“ dodal.

Srbsko zpracovává pouze deset procent svých odpadních vod, velký podíl z nich proudí do zmíněného Dunaje a také do Sávy. Balkánský stát trápí také množství neregulovaných skládek. Srbové sami již připustili, že ekologická kritéria EU do roku 2025 nedokáží naplnit a po přijetí mezi členské státy žádají o 11leté přechodné období, v němž se ještě budou moci přizpůsobit. Chorvatsko, které patří k unijním státům od roku 2013, již požádalo o prodloužení data pro srovnání se se standardy do roku 2025.

97 % domovního odpadu končí na skládce

Evropská unie chtěla k roku 2025 recyklovat polovinu domovního odpadu a 65 % obalových materiálů. Zatímco Česká republika dosahuje přibližně na pětinu recyklovaného domovního odpadu a přes 70 % obalů, Srbsko znovu použije pouhá tři procenta domovního odpadu a 40 % obalů.

„Chybí nám znalosti, motivace, finance, ale také regulace,“ řekla pro agenturu Reuters Kristina Cvejanovová, ředitelka bělehradské společnosti pro nakládání s dopady EkoStarPak. „Zdejší společnosti obvykle nenesou žádné následky, poruší-li pravidla ohledně nakládání s odpady,“ vysvětlila.

Podle srbského ministra životního prostředí Gorana Trivana je situace dramatická kvůli dekádám zanedbávání, korupce a ekonomického úpadku. „Lidé si zahrabávají nebezpečný odpad i na vlastních dvorcích, jako by to byl nějaký poklad. Toto musí přestat,“ řekl.

Lidé si zahrabávají nebezpečný odpad i na vlastních dvorcích, jako by to byl nějaký poklad

Srbsko totiž nemá vlastní prostředky ke zpracování nebezpečného a toxického odpadu, musí jej proto vyvážet například do Rumunska, Švýcarska nebo Rakouska. Doprava je však drahá, proto jsou někteří podnikatelé i společnosti pro sběr odpadu s ukládáním kreativní.

Zahrabaný odpad ohrožuje hlavně zdraví obyvatel

Ukrytý toxický odpad se již dříve snažily hledat bezpečnostní složky i policie. Zahrabaný nebezpečný odpad neohrožuje jen členství v EU, ale hlavně zdraví obyvatel. Škodlivé látky se vstřebávají do půdy i do již tak znečištěné vody.

Podle Trivana by mohly být řešením přísnější tresty pro ty, kteří porušují předpisy, a zároveň motivování soukromých subjektů k investování do sběru a zpracování odpadů. Ministr odhaduje, že Srbsko v ochraně životního prostředí zaostává oproti Unii minimálně o 25 až 30 let. Co se ale týče nápravy, je optimistický.

Ze států západního Balkánu je přese všechno Srbsko spolu s Černou Horou v integraci do EU nejdále. „Technicky je nejblíže Černá Hora, která má otevřené všechny kapitoly, ale žádnou dokončenou. Takže je daleko i blízko zároveň. Podobně je na tom Srbsko,“ srovnává Bilčík. „Obě země zpomalily. Ale ony musí běžet,“ uzavírá Bilčík.