Dlouho se o ní mluvilo a letos přišla. Ekonomická krize letos dopadla na Česko i na zbytek Evropy. Inflace v členských státech unie lámala rekordy, rostly ceny základního zboží i potravin. Po letech prosperity tak musela řada firem vystřízlivět, mnohé značky přitom krize stála krk.
Když v roce 2020 na svět udeřila pandemie, trhy si prožily krátkodobý šok. K hlavním cenovým otřesům na burzách tehdy došlo v březnu. Poté ale svět zažil paradox – ačkoli se lidé a firmy potýkali s lockdowny a neutěšenou situací, hodnota řady firem na burze rostla.
Během let 2020 a 2021 si tak trhy navzdory tíživým poměrům na planetě prožily zlaté časy. Rekord za rekordem pokořovaly tituly na akciovém i kryptoměnovém trhu. Jenže to šlo všechno tak trochu proti zdravému rozumu. Proč se byznysu naoko dařilo, když byla reálná situace tolik odlišná?
Odpověď se skrývá zčásti v ekonomickém podhoubí, jaké během pandemie vytvářely státy a banky. Vlády řady zemí se během covidu rozhodly oživovat zvadlou ekonomiku pomocí stimulačních balíčků. Tiskárny peněz tak měly přesčas. Mnozí lidé následně investovali peníze od státu na trzích, což vytvářelo zdánlivě nelogickou růstovou spirálu.
Centrální banky zároveň držely minimální úrokové sazby a umožňovaly firmám i jednotlivcům nadále si masivně půjčovat a růst. Tento ekonomický večírek se ale v roce 2022 poněkud zadrhl.
Začátek krize
Vzhledem k výše popsaným jevům bylo zřejmé, že trhy nemohou růst donekonečna. Určitá forma krize by proto zřejmě v roce 2022 přišla tak či tak. Opožděná tržní reakce na lockdowny se ale naneštěstí smíchala s válkou na Ukrajině a energetickou štvanicí.
Přišel proto překotný růst inflace, který už zaznamenali nejen investoři, ale i běžní občané. V Česku letos v září vyšplhala až na 18 procent, jinde v Evropě bylo ještě hůř. Pobaltské státy spolu s Maďarskem měly inflaci přes 20 procent, v Moldavsku pak dokonce překonala 30 procent.
Globální trhy už tentokrát reagovaly „správně“. Tedy směrem dolů. Třebaže podle některých expertů je největší sešup teprve před námi. Mnohé slavné akciové tituly každopádně letos zažily podstatný ústup ze slávy. Populární Meta se například v lednu obchodovala za 330 dolarů, během roku se ale propadla až ke stodolarové hranici.
Bankrot za bankrotem
Podobně cenově tápaly i další sledované akciové tituly jako Tesla, Amazon nebo Netflix. Sešup se nevyhnul ani světu kryptoměn. Bitcoin letos odepsal zhruba šedesát procent a některým méně relevantním digitálním mincím se dařilo ještě hůře.
Není proto divu, že relativně rychlý skok z éry prosperity do éry krize mnohé firmy zaskočil. Zvláště se sledovalo počínání společností z kryptoměnového sektoru, který během minulých let nebývale finančně nabobtnal. A opravdu se ukázalo, že růst některých značek byl tak trochu uměle vyvolaný.
Během roku 2020 tak zkrachovala například společnost Celsius, která nabízela klientům úročení kryptoměn, nebo půjčovna BlockFi. Vůbec nejvíce se ale letos prožíval kolaps populární burzy FTX. Firma zbankrotovala, protože dlužila investorům miliardy dolarů. Celý příběh kolem FTX, za který by se nemuseli stydět ani v Hollywoodu, jsme popsali zde.
