Rok 2026 očima experta: Poroste ekonomika i reálné mzdy, co ale může přiživit inflaci?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Ekonomika poroste, říkají odhady.
Reálné mzdy v roce 2026: o kolik procent se zvýší?
Bydlení v Praze je drahé. Jak to vidí odborník?
Jak dlouho si Česko může dovolit rozpočtový deficit?
V roce 2026 ekonomika poroste a reálné mzdy mohou povyskočit o čtyři i pět procent, řekl v rozhovoru pro CNN Prima NEWS o ekonomickém výhledu pro nový rok ekonom a člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. Odpovídal i na dotaz, jak dlouho si Česko může dovolit hospodařit se strukturálním deficitem a jak vidí vývoj inflace. „Pokud bude nová vláda pokračovat v konsolidaci, tak bych řekl, že inflace bude postupně slábnout i u služeb. Pokud ale bude nová vláda prosazovat všechno, co má v programovém prohlášení, bude inflační tlaky přiživovat,“ varuje Musil.
Jaké jsou hlavní scénáře vývoje ekonomiky v novém roce?
Ten scénář je v zásadě jeden. Vychází z makroekonomických predikcí, ať už ministerstva financí, ČNB nebo dalších institucí, které dělají své makroekonomické predikce na rok 2026. Vypadá to, že ekonomika by měla v roce 2026, ale i 2027 poměrně solidně růst, stejně jako v roce 2025. Čili okolo 2,5 procenta. Samozřejmě pokud se nic neočekávaného nestane.
DÁLE ČTĚTE: Odchod Pekarové, vítězný Babiš i vše komentující Kalousek. Jaký byl politický rok 2025?
Černou labuť nemůžeme vyloučit nikdy, že.
Jasně. Nyní bych spíš tipoval, že pokud by nějaká labuť měla přiletět, tak vzhledem k tomu, jak je ten svět destabilizovaný, očekával bych, že se začne malinko stabilizovat a případná labuť bude spíše bílá. Takže pokud by mělo přijít nějaké překvapení, tak bych vsadil na to, že bude spíše pozitivní.
V listopadu došlo ke zpomalení inflace. Je inflace poražená, jak říkala minulá vláda, nebo jenom dočasně utlumená?
Vidíme rychlejší růst cen služeb, tam se bavíme pořád o více než čtyřech procentech a nějaká inflační rizika tam pořád jsou. Ale u zboží je poslední zveřejněná meziroční inflace pod jedním procentem. Jestli je inflace poražená, bude záležet hlavně na tom, co bude dělat vláda s veřejnými rozpočty. Pokud bude pokračovat v konsolidaci, tak bych řekl, že inflace bude postupně slábnout i u služeb. Pokud ale bude nová vláda prosazovat všechno, co má v programovém prohlášení, bude inflační tlaky přiživovat. Odhadli jsme, že by všechny sliby stály zhruba dalších 80 až 100 miliard na veřejných výdajích. A ve finále bude záležet na tom, jak se k inflaci postaví ČNB.
Nová vláda a rozpočtová odpovědnost
Cítím trošku vaši skepsi k plánům nové vlády. Když se podíváme obecně na její plány ohledně veřejných financí a hospodaření státu, bude se podle vás chovat rozpočtově odpovědně?
Záleží, jak si to definujeme. Když se budeme držet zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, tak by vláda měla pokračovat v konsolidaci, aby vůbec byla schopna na rok 2027 sestavit rozpočet, který zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti neporuší.
Když si tu odpovědnost definujeme z hlediska ekonomické teorie, vláda by se neměla pouštět do žádných větších akcí ve smyslu nějakého fiskálního impulsu. Protože naše ekonomika se v současné době nachází na úrovni tzv. potenciálního produktu a neprochází žádnou recesí. Nemáme nezvykle vysokou nezaměstnanost, ekonomický výkon se zvedá solidním tempem. A tím pádem jakýkoliv další impuls, který by tlačil domácí poptávku, se bude zákonitě přetavovat do inflačních tlaků. Slyšíme například, že bychom měli zvyšovat výdaje stůj co stůj na dopravní infrastrukturu. To znamená, že tím ale vytvoříme dodatečnou poptávku po zdrojích ve stavebnictví.
Čtěte také
Měl Petr Fiala, když předával vládu Andreji Babišovi, pravdu, když říkal, že země je ekonomicky vzato v dobré formě?
Vzhledem k tomu, jakými šoky ekonomika prošla, tzn. covid, energetická krize a inflační epizoda, to vypadá, že se z toho ekonomika už oklepala. A že se pomalu stabilizuje, a navíc se stabilizuje tak, že zároveň je schopná i poměrně solidně růst.
Porostou reálné mzdy v novém roce?
Nejspíš ano. Nezaměstnanost je nízká. Pořád bude tlak na to, aby mzdy rostly, protože pracovních sil je stále nedostatek. Dovedu si představit, že v roce 2026 reálné mzdy klidně porostou o čtyři i pět procent.
Úrokové sazby hypoték v roce 2026
S čím se Češi dlouhodobě potýkají, je drahé bydlení a vysoké úrokové sazby hypoték. Změní se v tomto směru něco v novém roce?
Co se týče drahého bydlení, plavu hodně proti proudu a mám jiný názor. Domnívám se, že ta debata je hodně zastíněná cenami ve velkých městech, hlavně v Praze. A myslím si, že pokud někdo chce najít dostupné bydlení v relativně dobré lokalitě, tak s ohledem na pracovní příležitosti a dojíždění za prací najít nějakou rozumnou variantu stále může. Není to tak, že je nedostupné bydlení plošně, záleží na regionu, profesi a rodinném zázemí. A nemůžeme si říct, že všichni máme nárok bydlet v Praze a výdaje na bydlení mít na úrovni 10 či 15 procent rodinných rozpočtů.
Výdaje na bydlení včetně energií tvoří něco málo přes čtvrtinu rodinných rozpočtů. Na západě je běžné, že je to 30 a víc procent. Takže z tohoto pohledu je u nás bydlení mnohem dostupnější než v Německu nebo na Západě obecně. Když chceme ekonomicky dohánět Západ, tak ho musíme dohánět se vším všudy. Nemůžeme si vybírat jen to, co se nám líbí, takhle to nefunguje.
DÁLE ČTĚTE: Top investice 2025: Válela pražská burza i zlato. Kam trhy zamíří v dalším roce?
Úrokové sazby jsou okolo čtyř až pěti procent. Očekáváte v roce 2026 podobné číslo?
Asi ano. Úrokové sazby u hypoték vždy kopírují úrokové sazby ČNB. Když ČNB nyní říká, že další pokles úrokových sazeb bychom neměli očekávat, tak si myslím, že ani u hypoték nemůžeme očekávat nějaký dramatičtější pokles.
Česko čeká rozpočtové provizorium
Česko je od prvního ledna v rozpočtovém provizoriu. Když necháme stranou ty tahanice mezi minulou a novou vládou o návrh státního rozpočtu, jak hodnotíte, že budeme nějakou dobu v rozpočtovém provizoriu?
V zásadě se nic neděje. Rozpočtové provizorium u nás není totéž, co shutdown v USA. Tam nemají schválený rozpočet na federální úrovni a stopnou se výplaty všeho. U nás to tak není. V rozpočtovém provizoriu může vláda každý měsíc utratit maximálně 1/12 posledního schváleného rozpočtu. To znamená, že v roce 2026 se nějakou dobu pojede podle rozpočtu z roku 2025.
Rozpočet, který nová vláda předloží, bude s nejvyšší pravděpodobností se schodkem. Což už je taková tradice, co rozpočet, to schodek. Jak dlouho si Česko může ještě dovolit hospodařit s tím strukturálním deficitem?
Těžko říct. Musíme sledovat varovné signály. Kdybychom opravdu směřovali k nějakému průšvihu, tak bychom to viděli v první řadě třeba ve zhoršeném ratingu ČR. Pak bychom to pravděpodobně viděli v nějakém nárůstu úrokových sazeb u státních dluhopisů. Pokud bychom i tohle ignorovali, tak bychom směřovali k průšvihu. Za jak dlouho tato varianta může nastat, je strašně těžké odhadnout. Neexistuje nějaký univerzální limit, do kterého si můžeme říct, že je to v pořádku, a od kterého už ne.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Metnar v rozhovoru vysvětluje sundání ukrajinské vlajky. Avizuje i velké změny ve výsluhách.
Věnuje se převážně politickému dění na tuzemské scéně. Má na starost především dění v Praze a na magistrátu. Karolína je v médiích od roku 2015. Do CNN Prima NEWS přišla z deníku Echo24. Věnuje se domácí politice. Vystudovala politologii na Masarykově univerzitě.
