Astronomové zachytili rádiové signály, jejichž původcem je tandem vesmírných objektů vzdálených 12 světelných let od Slunce. Jedná se o hvězdu YZ Ceti a kamennou exoplanetu YZ Ceti b, která podle vědců nejspíše má magnetické pole a vlastní atmosféru. Teoreticky by mohla být schopná hostit život, je ale příliš blízko hvězdě.
Astronomové během pozorování v observatoři Karl G. Jansky Very Large Array Visitor Center v Novém Mexiku zachytili překvapivě silné rádiové vlny. Při stopování jejich původu došli k závěru, že vycházejí z oblasti hvězdy YZ Ceti a exoplanety YZ Ceti b.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: První žena v historii obletí Měsíc. Složení nové mise NASA mě překvapilo, přiznává expert
Samotný fakt, že vědci zachytili signály i na 12 světelných let daleko, podle nich leccos vypovídá o vlastnostech těchto vesmírných těles. Výzkumníci se domnívají, že rádiové vlny vznikly z interakce mezi hvězdou a magnetickým polem planety. YZ Ceti b je přitom exoplaneta velká zhruba jako Země, síla rádiových vln proto vědce překvapila.
„Zemské magnetické pole chrání planetu atmosféry, na které musí přežít život, a to tím, že odráží energetické částice a plazmu, které proudí od Slunce. Nález atmosféry kolem planet mimo naši sluneční soustavu může naznačovat, že i další místa mohou být potenciálně schopná hostit život,“ uvedla americká CNN.
Dva dny oběhu
Magnetické pole a možná přítomnost atmosféry – to jsou podle astronomů hlavní důvody, proč se budou dál o osudy hvězdy YZ Ceti a exoplanety YZ Ceti b zajímat. Naposledy výzkumníci detekovali magnetická pole na exoplanetách o velikosti Jupiteru, tím pádem je fascinuje, že si povšimuli rádiových signálů, jejichž původcem byl mnohem menší objekt. Magnetické pole na YZ Ceti b bude proto zřejmě velmi silné.
„Zda je na planetě atmosféra, nebo ne, záleží právě na síle jejího magnetické pole,“ vysvětlil astrofyzik Sebastian Pineda, hlavní autor studie, která byla publikovaná v časopise Nature Astronomy. Astronomové si teď chtějí potvrdit, zda i YZ Ceti b opravdu má vlastní atmosféru. O exoplanetu se podle americké CNN chtějí nadále zajímat.
Zatímco rok na Zemi trvá 365 dní, exoplaneta YZ Ceti b zvládne dokončit oběh kolem své hvězdy už za dva dny. Nejkratší dobu oběhu kolem Slunce v naší solární soustavě má Merkur, kterému na to stačí 88 dní.
