Astronomové zachytili rádiové signály, jejichž původcem je tandem vesmírných objektů vzdálených 12 světelných let od Slunce. Jedná se o hvězdu YZ Ceti a kamennou exoplanetu YZ Ceti b, která podle vědců nejspíše má magnetické pole a vlastní atmosféru. Teoreticky by mohla být schopná hostit život, je ale příliš blízko hvězdě.
Astronomové během pozorování v observatoři Karl G. Jansky Very Large Array Visitor Center v Novém Mexiku zachytili překvapivě silné rádiové vlny. Při stopování jejich původu došli k závěru, že vycházejí z oblasti hvězdy YZ Ceti a exoplanety YZ Ceti b.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: První žena v historii obletí Měsíc. Složení nové mise NASA mě překvapilo, přiznává expert
Samotný fakt, že vědci zachytili signály i na 12 světelných let daleko, podle nich leccos vypovídá o vlastnostech těchto vesmírných těles. Výzkumníci se domnívají, že rádiové vlny vznikly z interakce mezi hvězdou a magnetickým polem planety. YZ Ceti b je přitom exoplaneta velká zhruba jako Země, síla rádiových vln proto vědce překvapila.
Síla deseti atomovek. Možnost drtivého dopadu asteroidu je větší, než jsme mysleli, varuje NASA
Pravděpodobnost nárazu velkého asteroidu do Země je třikrát větší, než si vědci doposud mysleli. K tomuto závěru dospěla skupina odborníků z NASA, kteří se zabývali studiem kráterů na Zemi. Podle nich se dosavadní výzkumy pletly v dataci dopadu asteroidů, a navíc podceňovaly i sílu vesmírných těles.
„Zemské magnetické pole chrání planetu atmosféry, na které musí přežít život, a to tím, že odráží energetické částice a plazmu, které proudí od Slunce. Nález atmosféry kolem planet mimo naši sluneční soustavu může naznačovat, že i další místa mohou být potenciálně schopná hostit život,“ uvedla americká CNN.
Dva dny oběhu
Magnetické pole a možná přítomnost atmosféry – to jsou podle astronomů hlavní důvody, proč se budou dál o osudy hvězdy YZ Ceti a exoplanety YZ Ceti b zajímat. Naposledy výzkumníci detekovali magnetická pole na exoplanetách o velikosti Jupiteru, tím pádem je fascinuje, že si povšimuli rádiových signálů, jejichž původcem byl mnohem menší objekt. Magnetické pole na YZ Ceti b bude proto zřejmě velmi silné.
„Zda je na planetě atmosféra, nebo ne, záleží právě na síle jejího magnetické pole,“ vysvětlil astrofyzik Sebastian Pineda, hlavní autor studie, která byla publikovaná v časopise Nature Astronomy. Astronomové si teď chtějí potvrdit, zda i YZ Ceti b opravdu má vlastní atmosféru. O exoplanetu se podle americké CNN chtějí nadále zajímat.
Zatímco rok na Zemi trvá 365 dní, exoplaneta YZ Ceti b zvládne dokončit oběh kolem své hvězdy už za dva dny. Nejkratší dobu oběhu kolem Slunce v naší solární soustavě má Merkur, kterému na to stačí 88 dní.
