Vypadá to, že názor na nejvyššího státního zástupce není u občanských demokratů jednotný. Zatímco ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) letošní jmenování Igora Stříže do funkce označil za hanebnou personální politiku a rovněž slíbil, že ho nová vláda po volbách odvolá, ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) je jiného názoru.
Nejvyššího státního zástupce v Česku jmenuje a odvolává vláda na návrh ministra spravedlnosti. Ten nemusí nijak vysvětlovat, z jakého důvodu chce konkrétní osobu odvolat či jmenovat. Současným nejvyšším státním zástupcem je od letošního července Igor Stříž. Jeho jméno navrhla Marie Benešová a s návrhem poté souhlasila tehdejší vláda Andreje Babiše (ANO).
Že vám dá opozice nálepku „Don Pablo“? To ještě není na rezignaci, hájí Pospíšil Blažka
Europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) se v pořadu Divoká karta na CNN Prima NEWS zastal nového ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Ten se podle některých kritiků vzhledem k podezřením, která jsou spojena s jeho osobrou, neměl o post ministra vůbec ucházet. „Že vás opoziční oponent označí za Dona Pabla, ještě není na rezignaci,“ hájil Blažka Pospíšil.
Tento krok byl některými opozičními politiky silně kritizován. Části veřejnosti se totiž nepozdává Střížova komunistická minulost (mezi lety 1987 až 1989 byl člen KSČ) ani jeho působení na vojenské prokuratuře.
„Hanebná personální politika vlády Andreje Babiše a Jana Hamáčka. Vojenských prokurátorů se báli i komunisté a lampasáci. Jeden z nich se dnes, 32 let po listopadu 1989, stal nejvyšším státním zástupcem. Po volbách ho odvoláme,“ komentoval tehdy Zbyněk Stanjura.
Politikem, který teď může Střížovo odvolání vládě navrhnout, je Stanjurův stranický kolega Pavel Blažek. Zdá se však, že ODS v názoru na současného nejvyššího státního zástupce není zrovna jednotná.
„Návrh na jeho odvolání v plánu nemám. Naopak bych byl rád, kdybychom spolupracovali na docela rychlém přijetí novely zákona o státním zastupitelství,“ řekl Blažek ve čtvrtečním rozhovoru pro server Novinky.cz. Šéf justice připomněl, že k odvolání Stříže by byl potřeba souhlas celé vládní pětikoalice. Blažek také naznačil, že názor, který má Stanjura, v novém kabinetu není zrovna většinový.
I kdyby v budoucnu byl, ani tak by ještě Stanjura neměl vyhráno. „Až ta situace nastane, je logická otázka: A kdo to bude dělat místo něj? Ono se hezky odvolává, ale musíte mít člověka, kterého ta soustava respektuje, musí mít nějakou zkušenost. Zatím jsem neslyšel jediné jméno, které by mi někdo řekl ze soustavy, kdyby tam nebyl Igor Stříž,“ dodal Blažek. Stříž ve funkci vystřídal Pavla Zemana. Tomu předtím dělal deset let v kuse prvního náměstka. Zeman rezignoval na základě údajného nátlaku ze strany tehdejší ministryně Benešové.
V případě vnitra a práce je situace jiná
Na poli jiných rezortů už k personálním změnám došlo. Třeba nový ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) po pěti dnech od jmenování vlády odvolal generálního ředitele státního podniku Lesy ČR Josefa Vojáčka. Důvodem mají být manažerská pochybení a neefektivní reorganizace firmy.
Policejní prezident Jan Švejdar zase den předtím, než se předseda Starostů Vít Rakušan stal ministrem vnitra, oznámil, že podá na začátku ledna žádost o odchod do civilu. Dospěl prý totiž k názoru, že jeho setrvání ve funkci není žádoucí. Rakušan den poté popřel, že by Švejdarovi dal nějaké ultimátum ohledně jeho setrvání ve funkci.